Norský odbojář ze břehu bedlivě pozoruje vzdalující se plavidlo. „3… 2… 1…,“ odpočítává druhý s očima přilepenýma na vteřinovou ručičku hodinek. Pak se ozve mohutná exploze a z lodi na horizontu se vyvalí sloup dýmu. Vyšlo to! Jejich radost z úspěšně vykonané operace, však kazí i výčitky. Na lodi totiž byli i jejich lidé. Kdo první přijde […]
V šedesátých letech minulého století se svět potácel na pokraji sebezničení. Dvě jaderné velmoci USA a SSSR na sebe cenily zuby, naštěstí představitelé obou států neměli natolik změklý mozek, že by se odhodlali zmáčknout atomový knoflík. Přesto jaderný arsenál obou zemí budil hrůzu. Děsivou noční můrou byla hlavně sovětská termonukleární bomba, kterou Rusové pojmenovali Ivan či […]
Jaderná bomba v podobě podzemní miny? Už takový nápad zní sám o sobě šíleně. Přesto se o něco podobného v šedesátých letech minulého století pokoušeli britští vědci. A jejich verze takové bomby byla ještě bizarnější, než se vůbec může zdát. Ke své funkčnosti potřebovala živá kuřata. V době vývoje této podivné zbraně se svět krčil […]
Když německý chemik Otto Hahn objevil v roce 1939 princip jaderného štěpení, vojenské kruhy po celém světě zbystřily. Svět se chystal na nejkrvavější konflikt v dějinách a mnohým bylo jasné, že jaderná zbraň by byla rozhodujícím hráčem v tomto šílenství. Naštěstí pro svět nacistické Německo nedotáhlo výrobu jaderné bomby do konce. Američané však ano, v […]
Oblak prachu, který se 16. července 1945 zvedne při první jaderné explozi, se ještě nestihne rozptýlit a Stalin už má zprávu o nové zbrani na stole. Postará se o to fyzik Julius Klaus Fuchs (1911–1988). Narodí se před 105 roky v malé německé vesnici Rüsselsheim. Už ve škole se projeví jako mimořádně nadaný matematický talent, […]
Během jednoho poklidného odpoledne náhle dopadnou na srdce New Yorku, Manhattan, dvě středně velké atomové bomby. Pokud by se to odehrávalo ve filmu, vybíhaly by davy panikařících lidí na ulice a snažily by se dovolat blízkým. Ale realita bývá jiná! A často je na hony vzdálena představám scenáristů. Američtí vědci začali pracovat na neobvykle obsáhlé […]
Francie v roce 1963 odmítne podepsat dohodu o zákazu atmosférických pokusných výbuchů jaderných zbraní. Poté, co její kolonie Alžírsko vyhlásí samostatnost, přesune Francie v roce 1966 testování svých jaderných zbraní na území Francouzské Polynésie, na atoly Mururoa a Fangataufa. Provede tu 147 podzemních a 41 atmosférických testů. Protestuje zejména Austrálie a Nový Zéland, odmítavě se vyjadřuje řada […]
Japonské město Hirošima se právě probouzí do mlhavého letního rána, když tu krajem otřese exploze, dosud nevídaná ani v těch nejhorších nočních můrách. Když se dým rozplyne, v apokalyptickém obrazu zkázy stojí jen trosky několika budov, mezi nimiž hrdě ční betonové torzo se zbytky kovové kopule… I když od tohoto hrozivého okamžiku brzy uplyne už 69 let, […]
5… 4… 3… 2… 1… Svět na moment znehybní. Dokonce i čas jako by se zastavil. Pak, v jediném okamžiku, vše pohltí oslepující záře. Když pohasíná, vyrůstá na obzoru obrovský hřib. Až do oblak. Vzápětí se ozve ohlušující rachot a vše smete tlaková vlna. Souostroví Nová země leží za polárním kruhem. Tvoří ho Severní a […]
5… 4… 3… 2… 1… Svět na moment znehybní. Dokonce i čas jako by se zastavil. Pak, v jediném okamžiku, vše pohltí oslepující záře. Když pohasíná, vyrůstá na obzoru obrovský hřib. Až do oblak. Vzápětí se ozve ohlušující rachot a vše smete tlaková vlna. Semipalatinský jaderný polygon je s přibližně 18 500 km2 (jako byste […]
Přesně před 70 lety se hluboko v poušti v Novém Mexiku uskutečnil historicky první test jaderné pumy. Šlo o vrcholnou fázi slavného projektu Manhattan. Projektu, který navždy změnil svět. Jaderný test s poněkud ironickým názvem Trinity (mimo jiné označení křesťanské svaté trojice) spouští vedoucí projektu Manhattan – plukovník Leslie Groves a vědec Robert Oppenheimer. 16. července 1945 […]
Nevada Test Site, nejvyužívanější jaderná střelnice, leží pouhých 105 kilometrů od Las Vegas a po Cernobylu je druhým nejvíce kontaminovaným místem na planetě. Úroveň radiace je tu i dnes v některých místech vyšší než byla v Hirošimě těsně po výbuchu. První bomba, drobek o síle 1 kilotuny TNT (což je 16krát méně než měla bomba […]
Šlo o ty nejničivější zbraně na světě, které by dokázaly vymazat ze světa celá města i oblasti. Testovací exploze ukázaly, že jejich účinek byl stokrát i tisíckrát silnější, než bomby které na konci 2. světové války dopadly na Hirošimu a Nagasaki. Podívejte se na výběr těch největších atomových bomb, které kdy člověk odpálil.
Historici i odborníci se shodují v jednom. Nacistům se mohlo podařit vyrobit atomovou bombu. Zařízení pro obohacování uranu se německému vědci Erichu Baggeovi podařilo postavit už v roce 1942. Německo mělo navíc dostatečné množství uranu, aby mohlo své plány uskutečnit. Jak to tedy s bombou bylo doopravdy? Kde se na bombě pracovalo? Hlavní základna výzkumu sídlila v Norsku, další […]
