Když se Alexandr Veliký koncem roku 325 př. n. l. vrací se svojí armádou z Indie na území Perské říše, cestou všichni hodují, tancují a zpívají. Vůz makedonského krále táhne osm koní. Všichni Alexandrovi Velikému (356–323 př. n. l.) provolávají slávu, jako by byl sám bůh vína a veselí Dionysos – ta představa se mu […]
Řekové pohrdají penězi, které slouží jako prostředek k vydělávání. Také Platónův žák Aristotelés si myslí, že prodávat zboží nebo služby jenom kvůli tomu, aby se někdo obohatil na úkor někoho jiného, je nemorální. Háček je ale v tom, že sám Aristotelés (384–322 př. n. l.) se už narodí v dostatku peněz. Úvahy o tom, jestli je shromažďování zisku […]
Perský král Kýros II. se nesmíří se svým poddanstvím vůči médskému panovníkovi Astyagovi. Pustí se s ním do války a v roce 550 př. n. l. dobude i médské hlavní město Ekbatana (poblíž dnešního města Hamadan na severozápadě Íránu). Astyaga (584–550 př. n. l.) nakonec Kýros II. (590/580–529 př. n. l.) zajme a podaří se mu ovládnout prakticky celou Malou Asii. Umí si ale poradit nejenom na válečném poli, stejně zdatný je i v oblasti […]
Římané předávají vojákům vizigótského krále žoky nadité kořením. Nepřátelé je pečlivě přepočítávají, než jsou konečně spokojeni. Smír je uzavřen, alespoň prozatím. Makedonskému králi Alexandrovi Velikému (356–323 př. n. l.) se jako prvnímu dobyvateli podaří v roce 324 př. n. l. dovést svoji armádu k řece Indus. Otevírá tím obchodní cesty s kořením. I když zde samozřejmě existoval obchod už dávno před Alexandrovým tažením, po něm se znásobil. Nearchos, velitel Alexandrovy flotily pluje z delty […]
Když se vyčerpaní návštěvníci z pouště vnoří do skalní soutěsky města Petry, kromě příjemného chladu je ovane i omamná směs exotických vůní. Právě sem, do srdce Nabatejského království, se po staletí sjíždí obchodníci z celé Asie i Středomoří, aby mezi sebou směnili vzácné zboží. Kromě snad všech druhů koření je největší poptávka po vonných pryskyřicích, […]
„Hrob Alexandra Makedonského konečně objeven!“ Zprávy v takovém znění zaplaví svět záhy poté, co se archeologům podaří na severu Řecka objevit vstup do nebývale rozsáhlé podzemní hrobky. Nejen stářím odpovídá době známého dobyvatele, ale i její výzdoba jasně naznačuje, že v ní musel být pochován někdo významný. Kromě soch sfing v ní objeví i lidské […]
Dobývá téměř celý tehdy známý svět. Stává se pro lidi bohem už za svého života a kolují o něm neuvěřitelné legendy. Odvážný a neúprosný vládce makedonské říše však umírá v necelých 33 letech a nad okolnostmi jeho smrti vedou odborníci dodnes vzrušené debaty. Otazníky kolem skonu Alexandra Velikého (356-323 př.n.l.) matou vědce i historiky. Teorií […]
Muži začnou stahovat kůži z mladého vojáka. Citlivější povahy odvrací tvář. Šáh Nádir si ale v téhle podívané vysloveně libuje. S klidem přihlíží, dokud nebohá oběť v krutých mukách nevydechne naposledy. Nádirkulí Beg, který se proslaví jako šáh Nádir (1688–1747), si v raném dětství moc radosti neužije. Po otcově smrti skončí v otroctví, navíc je […]
Vojevůdce neznající porážku, krutý tyran i dobyvatel celého tehdy známého světa. To byl Alexandr Veliký. Jaké bylo tajemství jeho vojevůdcovské geniality? A co vedlo předčasnému skonu tohoto velkého muže? V den jeho narození se staly tři velké události. Makedonský vojevůdce Parmenión porazil Ilyry, kůň Alexandrova otce, makedonského krále Filipa II., zvítězil na Olympijských hrách a vyhořel […]
Izák (žije mezi lety 2000-1600 př. n. l.) podává svému nemocnému otci Abrahámovi sníh smíchaný s kozím mlékem. „Vezmi si, to ti uleví od horkosti“, říká. První předchůdce zmrzliny se vyskytuje už v Písmu svatém! Izraelský král Šalamoun (970-931 př. n. l.) servíruje při hostině ochucený sníh. Chlazená ovocná dřeň nechyběla na stolech bohatých lidí ve staré […]
„Dáte mi pět tisíc liber, pepře,“ oznámí obléhající král Alarich I. Římanům. Ti se vyděsí. „Tolik peněz,“ šeptají si. Už ale přemýšlejí, kde vzácné koření rychle seženou. Jinak čeká jejich město zkáza. Makedonskému králi Alexandrovi Velikému (356–323 př. n. l.) se jako prvnímu dobyvateli podaří v roce 324 př. n. l. dovést svoji armádu k řece Indus. […]
„Peruánci vykopávají ze země jakési ovoce podobné lanýžům,“ píše roku 1538 španělský kronikář Pedro de Cieza de León. Má na mysli podivné hlízy, které později dostanou název brambory. Nejsou ovšem jedinou plodinou, která se na starý kontinent dostala z druhého konce světa. Zrna kávovníku pocházejí z Jemenu a Etopie, čajové lístky z Číny… Vědci se domnívají, že cibule […]
„Vzhůru do války!“ zavelí udatný makedonský vojevůdce Alexandr Veliký a pohladí rukou hřívu věrného koně Bukefala. Právě na jeho hřbetě vybojoval mnoho vítězných bitev. Však si také Alexandr svého chlupatého druha nesmírně váží a po Bukefalově smrti mu udělí doslova královské pocty. Seznamte se s šesti zvířecími hrdiny, kteří se významně podíleli na utváření světových dějin! […]
Záhadná hrobka v severořeckém městě Amfipolis, kterou na podzim minulého roku objevili archeologové, začíná odhalovat svá tajemství. Před několika dny se vědci konečně prokopali ke kosterním pozůstatkům, pohřbeným v tajemné hrobce a jejich první průzkum naznačil šokující výsledky! V pohřebišti se nacházelo celkem 5 lidí, kteří zemřeli ve 4. století př. n. l. – dva muži, jedna […]
Navštivte také naše další internetové projekty: