Římským prelátům se točí hlavy a zmatený výraz na tváři papeže Řehoře značí, že i on je s rozumem v koncích. Pražský biskup Jaromír je mezitím fackuje jedním argumentem za druhým a sem tam nezapomene hodit laškovně očkem po fascinovaných papežových důvěrnicích. Na chorobného potížistu z Čech si nikdo nepřijde. Je inteligentní, charismatický a pohotový. […]
Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra. „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví […]
„Je potřeba pár lidí pověsit,“ poznamená premiér Felix Schwarzenberg, když se ho osmnáctiletý panovník zeptá, co má dělat s rozzuřenými Maďary. Začátkem ledna 1849 vypuká v Uhrách protirakouské povstání a František vezme jeho radu vážně… Devět vůdců vzbouřenců skončí rovnou na šibenici, čtyři nechá rakouský císař František Josef I. (1830-1916) zastřelit. Celkově pošle na smrt 114 lidí a […]
„Ukažte ruku,“ zastaví cikánka roku 1867 urostlého muže v pařížských zahradách Tuilleries. Chytí jeho dlaň a otočí ji k sobě. „Šestkrát bude váš život viset na vlásku. Až po sedmé se přetrhne,“ přejede prstem čáru jeho života a vážně se mu zadívá do očí. „Je to nesmysl,“ zasměje se ruský car Alexandr II. Nikolajevič (1818 – 1881), vytrhne z jejích dlaní svoji ruku a pokračuje v procházce. Ačkoli ženina slova nebere vážně, nemůže na ně úplně zapomenout… Podle svědectví současníků prý skutečně cikánka vyvěštila carovi jeho tragický osud. A hrůzná […]
„Zaplať Pánbůh, vládne v Čechách ten nejlepší duch,“ píše 11. září 1847 František Josef I. nadšeně domů ze západočeského Žatce. Se svými mladšími bratry Ferdinandem Maxmiliánem a Karlem Ludvíkem je na první velké poznávací cestě po monarchii. Zatím ho všude nadšeně vítají. O dvacet let později ale bude všechno jinak. Co způsobilo ochlazení vztahů Čechů […]
24. května 1868 přijíždí na ukrajinskou Volyni patnáct českých vystěhovalců. Všechno organizuje bývalý strážmistr František Přibyl. Na rozdíl od ostatních ale necestuje dobrovolně. Rakouská policie ho z vlasti vyhostila! V Národních listech vychází 25. února 1868 zpráva: „Velké a malé statky jsou na prodej za velmi levnou cenu. Statky ty nalézají se v carském Rusku v okrese Volyňském, osm […]
Prohra v prusko-rakouské válce v roce 1866 císaře přesvědčí, že má smysl uzavřít strategickou dohodu s Uhrami. Rakousko-uherské vyrovnání v roce 1867 je pro Čechy obrovským zklamáním. Po celou dobu války přece stáli po boku panovníka a odmítli spolupracovat s útočníkem. Císařova vděku se ale místo nich dočkali zrádní Uhři, kteří stáli na nepřátelské straně! Český politik František Ladislav […]
„Musíme se zbavit něčeho, co nepotřebujeme,“ našeptává caru Alexandrovi II. jeho bratr velkokníže Konstantin Nikolajevič. Rusko se ve druhé polovině 19. století ocitá ve složité finanční situaci. Od bohatých Rothschildů si půjčilo velkou sumu na vysoký roční úrok. Když dojde na splácení dluhu, náhle není, odkud brát. „Co nepotřebujeme?“ vrtá hlavou caru Alexandrovi II. (1818–1881). […]
„Zatracená násadka,“ uleví si spisovatel Fjodor Michajlovič Dostojevskij, když vidí, jak mu se stolu spadla jeho oblíbená psací potřeba a zakutálela se rovnou pod knihovničku. Nezbývá mu, než odsunou těžký regál s knihami stranou. Pro spisovatele slabé tělesné konstituce je to opravdu velká námaha. Ruskému spisovateli Fjodoru Michajloviči Dostojevskému (1821–1881) praskne kvůli manipulaci se skříní plicní […]
