Skip to content

Scéna jako z hororu: Stromy, které krvácejí

Na první pohled nejsou ničím výjimečné. Produkují kyslík, vyhřívají se ve slunečních paprscích a jejich kořeny absorbují vláhu. Přesně tak, jak to u stromů má být. Ale ve chvíli, kdy se do jejich kmene či větví zasekne sekera, se slabší povahy mohou ocitnout na pokraji kolapsu. Ze stromu totiž vytryskne krev!

Staří Keltové milovali stromy. Věřili, že se jedná o živé a moudré bytosti a měli je ve velké úctě. I některá dnešní etnika žijí s vírou, že stromy mají duši a při kácení či jiném poškozování cítí bolest. V současné době se na celém světě ročně porazí až 15 miliard stromů a dělníky rozhodně nenapadne přemýšlet o tom, že by přitom stromy mohly něco cítit. O to víc je pak může překvapit, když strom začne během kácení nebo jiném poranění krvácet!

„Zakrvácené“ dřevo vypadá velmi sugestivně.

Odolný krasavec

A podívaná je to opravdu nesmírně působivá. Ke známým příkladům takzvaných krvácejících stromů patří divoký týk Pterocarpus angolensis, rostoucí především v jižní Africe. Jde o půvabnou dřevinu, na jaře kvetoucí velkými žlutými květy s nezaměnitelnou vůní. Jeho načervenalé dřevo zvané muninga je ceněno jako materiál pro výrobu nábytku, lodí i hudebních nástrojů a je o něj takový zájem, že strom musel být v některých afrických oblastech prohlášen za chráněný. Zajímavá je na něm také jeho míza. Má vysoký obsah látky zvané tanin, která stromu poskytuje ochranu před infekcemi, hmyzem a býložravci. Díky taninu je míza rudě zbarvená. Používá se také v lidovém léčitelství jako prostředek k léčbě různých zdravotních obtíží, například plicních chorob, malárie, očích problémů nebo jako podpora tvorby mateřského mléka.

Africký Pterocarpus angolensis

Poklad z Amazonie

Dalším „krvácejícím“ stromem je také jihoamerický Croton lechleri, jehož pryskyřici lidé nazývají dračí krev. Dorůstá výšky až 20 metrů, štíhlý kmen obrůstá kůra s bílými skvrnkami a nejhojněji se vyskytuje v povodí Amazonky a v Andách, kde často tvoří souvislé porosty. Jeho pryskyřice má rudou barvu a v souladu s předpokladem, že části bylin léčí právě ty části těla, kterým se podobají, místní bylináři věří, že by mohla být dobrá pro podporu krvetvorby, léčbu kardiovaskulárního systému i pevnost žilních stěn. Používají ji i jako krytí na rány, protože snadno zasychá a rychle vytvoří ochrannou vrstvu. Mají také za to, že 100% extrakt z tohoto stromu posiluje imunitní systém a pomáhá k regeneraci organismu. V moderní medicíně je testován na účinnost v léčbě HIV pozitivních pacientů.

Řez v kůře stromu Croton lechleri

Dračí krev

Mezi stromy, které jsou zdrojem takzvané dračí krve je rovněž endemit (organismus, který vznikl a je rozšířen pouze v určitém ohraničeném území) dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari) z ostrova Sokotra v Arabském moři. Ale to není jediná zvláštnost, která je s touto dřevinou spojena. Nevšední vzhled mu dodává koruna hřibovitého tvaru a jeho listy opadávají jednou za 3-4 roky. Také plody, kterými jsou malé dužnaté bobule, vylučují krvavě rudou šťávu. Pryskyřice stromu na vzduchu tuhne na červenohnědou hmotu a domorodci ji používají pro její léčebné a desinfekční účinky. Od starověku je využívána také jako barvivo, dodnes tvoří složku houslařských laků a byly jí barveny například slavné Stadivariho housle. Bývá také součástí šamanských rituálů. Jmenované stromy nejsou jediné, které mohou ronit rudě zbarvenou tekutinu, ale patří k těm nejznámějším.

Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari) zaujme už tvarem své koruny.
Foto: www.reddit.com, www.aol.com, www.researchgate.net, www.medicinehunter.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …