Domů     Ránu z bitvy si Johanka z Arku léčila slaninou
Ránu z bitvy si Johanka z Arku léčila slaninou

Princ Karel si pátravě prohlíží Johanku. Co si ta venkovská holka o sobě myslí? Do kolečka omílá cosi o Bohu, hlasech svatých a že chce bojovat za svoji vlast. Není náhodou blázen nebo čarodějnice? Nechá ji ještě přezkoumat církevní komisí…

Stoletá válka (1337–1453) se nevyvíjí pro Francii příznivě. Angličané od podzimu 1428 obléhají město Orléans. Na řece Loiře už se jim podařilo dobýt řadu pevností. Pokud zdolají i tuto, zbytkem Francie jistě projdou jako nůž máslem.

I venkovanka Johanka z Arku (1412–1431) z Domrémy na severovýchodě Francie si uvědomuje nebezpečí. Denně se modlí k Bohu za záchranu domoviny. V hlavě jí znějí hlasy archanděla Michaela, svaté Kateřiny a Markéty. „Jsi vyvolená.

Jenom ty můžeš spasit Francii,“ promlouvají k ní neodbytně. Uvěří jim.

Území Francie během stoleté války v letech 1428-1429. FOTO: Aliesin (English original)Jurkij (Czech translation)/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Území Francie během stoleté války v letech 1428-1429. FOTO: Aliesin (English original)Jurkij (Czech translation)/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Vítězí tvrdohlavostí

Vydá se do nedalekého Vaucouleurs za kapitánem tamní královské posádky Robertem z Baudricourtu (asi 1400–1454). „Potřebuji mužské šaty, zbroj hodnou rytíře, koně a také družinu,“ prohlásí před ním odvážně.

Kapitán se jí vysměje. Johanka se ale nenechá odbýt. Tvrdohlavě trvá na svém. Snaží se ho přesvědčit, že dokáže změnit osud Francie. „Ať tedy dostane, co chce,“ přikáže nakonec Baudricourt. Brzy má Johanka všechno, o co žádá.

13. února 1429 vsedne na koně a se svojí družinou odjíždí do Chinonu za francouzským následníkem trůnu Karlem (1403–1461).

Statečná venkovanka Johanka se cítí Bohem vyvolenou. FOTO: John Everett Millais/Creative Commons/Public domain
Statečná venkovanka Johanka se cítí Bohem vyvolenou. FOTO: John Everett Millais/Creative Commons/Public domain

Líný bojovat?

Francie od smrti Karla VI. (1368–1422) nemá korunovaného krále. Podle smlouvy, uzavřené roku 1420 v Troyes, má francouzský trůn připadnout Angličanům. Většina francouzské šlechty tuto skutečnost ale odmítá přijmout a podporuje dauphina Karla.

Ten ovšem ovládá jen zlomek francouzského území. Navíc se říká, že je líný bojovat. Vidina, že celou Francii ovládnou Angličané, je v té době až nepříjemně reálná. Johanka věří, že se jí povede prince přimět k tomu, aby se konečně Angličanům postavil.

„Jsem poslem Božím. Chci pomoci své zemi,“ klečí před Karlem, který nevěří svým očím. Umanutá dívka ho ale nakonec přesvědčí, aby se pokusil zachránit obležený Orléans.

Prince Karla odvážná dívka nakonec přesvědčí. FOTO: Jean Fouquet/Creative Commons/Public domain
Prince Karla odvážná dívka nakonec přesvědčí. FOTO: Jean Fouquet/Creative Commons/Public domain

Pokus o smír

Přesto se vynořují pochybnosti o její roli. Nejde o čarodějnici, vedenou temnými silami? Karel proto Johanku nejdříve pošle do Poitiers, kde tři týdny odolává všetečným otázkám církevních hodnostářů. Podstoupí i zkoušku nevinnosti.

Komise nakonec prohlásí, dívka není čarodějnicí a může tedy vyrazit k Orléansu. Anglickému králi Jindřichovi VI. (1421–1471) zároveň zašle dopis, v němž ho žádá, aby vydal všechna francouzská města, kterých se jeho vojáci dosud zmocnili.

„Byla seslána Bohem, aby vrátila vládu do rukou krále, a je plně připravena uzavřít mír, pokud jí poskytnete zadostiučinění, což znamená, pokud nastolíte spravedlnost a vrátíte zpět vše, co jste si vzali,“ píše o sobě ve třetí osobě. Angličané se ale nepodřídí. Přichází na řadu boj.

Johanka v průběhu obléhání Orléans utržila zranění. FOTO: Bibliothèque nationale de France/Creative Commons/Public domain
Johanka v průběhu obléhání Orléans utržila zranění. FOTO: Bibliothèque nationale de France/Creative Commons/Public domain

Vrací se do boje 

29. dubna 1429 přijíždí Johančin oddíl k Orléansu. V jeho čele jede sama dívka s bílou korouhví.

„Vstoupila mezerou v anglických liniích do Orléansu, francouzští velitelé přijímali pokyny, které Johaně dávaly hlasy světců včetně těch, jež vedly k riskantní ofenzivě proti obležení, zákazu prostituce a nařízeného klidu zbraní v neděli,“ píše současný americký autor Michael Lee Lanning.

„Když to nejde po dobrém, vezmeme si násilím, co nám patří,“ prohlásí dívka 1. května 1429. Svým bojovým zápalem všechny strhne. O tři dny později vyjíždí se svými oddíly proti Angličanům na most přes řeku Loiru.

Hodlá dobýt pevnost Tourelles, ležící na druhém břehu, která je v rukou Angličanů. Během tuhých bojů 7. května 1429 ale Johanku trefí šíp do ramene. Ránu si potře olejem a přiloží na ni plátek slaniny.

Znovu skočí na koně a vrátí se zpátky do bitvy, která pokračuje až do osmé hodiny večerní. Její bojovníci vytlačí Angličany z mostu a způsobí jim ztráty asi 500 mužů.

Druhý den ráno nepřítel po porážce odtáhne a Orléans může 8. května 1429 konečně svobodně vydechnout.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Eugène Lenepveu/Creative Commons/Public domain
Související články
Historie
Tuberkulóza: Módní guru, zabiják i cestovka
„Má drahá, kořím se vaší alabastrové pleti i útlému pasu. Jste ztělesněním krásy,“ šeptá obdivně mladý muž. „Oh, děkuji,“ zašeptá dívka a vykašle do kapesníčku trochu krve. Má tak rozmanité symptomy, že až do 19. století nikdo netuší, že jde o jednu a tutéž nemoc. To mění svými objevy až francouzský lékař René Laënnec (1781–1826) […]
Historie
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
Opatrně prochází bránou, na níž je nápis „Arbeit macht frei“. Sovětští vojáci doufají, že dobyli nacistickou továrnu, jenže po pár krocích zírají do prázdných očí stovek lidí v pruhovaných mundúrech. Ti jsou vyhublí, mají strach a neví, co od příchozích čekat! Onoho 27. ledna 1945 postupují Sověti k polskému městu Osvětim. Rozsáhlý komplex považují za nacistickou továrnu, […]
Historie
Jaroslav Foglar: Klacky pod nohy mu hází nacisté i komunisté
Domů přibíhá po setmění a ve dveřích ho vítá zkoumavý maminčin pohled. Pozdní příchod přejde mlčením, ale na druhý den už na chlapcovu hlavu létají blesky. Při pobíhání po městě si uhnal pořádnou horečku, a tak má se skauty utrum. Stačilo by, aby bylo cokoliv jen trochu jinak a český skauting by přišel o jednu […]
Historie
Maison du Peuple: Ani 700 odborníků ho nezachrání…
Z konzervatoře ho vyhodí pro hrozné chování. V tu chvíli Victorovi Hortovi (1861–1947) velkou budoucnost neprorokuje zřejmě nikdo…   Uchytí se ale na Akademii výtvarných umění v Gentu a vypracuje na jednoho z nejslavnějších belgických secesních architektů. Obzvláště Belgická strana pracujících (Parti Ouvrier Belge) ho málem nosí na rukou. I proto, že odmítá soukromé zakázky […]
reklama
historie
Krvavá bitva u Little Bighornu: Z útočné jednotky zbyl jen kůň
Na začátku července 1876 se ve Washingtonu se zrovna slavilo výročí vzniku Spojených států, když se v novinách objevily šokující zprávy. Indiáni porazili oddíly slavného podplukovníka Custera. Jak se nejslavnější bitva na Divokém západě odehrála? Obyvatelé velkého indiánského tábora v dnešní Montaně se pomalu probouzeli do parného dopoledne. Medicinmanovi Sedícímu býkovi, který prý dokázal vidět věci, jaké […]
Lola Montezová: Fúrie, která připraví o trůn bavorského krále Ludvíka I.
Laškovně zapochybuje o přirozené eleganci ňader mladičké tanečnice žádající o angažmá. Kráska sebere ze stolu nůžky, rozstřihne si na prsou šaty a poskytne mu důkaz. Něco takového král při audienci ještě nezažil. Irsko-skotská krev otce a typická krása kreolských genů po matce udělají z Elizy Gilbertové štíhlý uragán černých vlasů, modrých očí, rudých rtů a […]
Valeria Messalina: Krásná nestoudná krvelačná bestie
Její tělo se zachvěje v posledním návalu rozkoše. Po chvíli vstane a zahalí se do bohatě zdobené tuniky. Pošle odpočívajícímu milenci škádlivý vzdušný polibek a když odchází kývne. Ze stínu se vynoří mohutný voják a než se milenec v loži vzpamatuje, podřízne mu hrdlo. Je krásná. Štíhlá a pružná jako proutek. Oči má černé jako uhel, jemnou […]
Předchůdce katedrály sv. Víta: Stavěl rotundu svatý Václav vlastníma rukama?
Dominantu Prahy, katedrálu svatého Víta, znají všichni velmi dobře. Máte ale tušení, co na jejím místě stálo před tím? Že ne? Tak se na to zkusme podívat trochu podrobněji. Už kolem roku 925 zahajuje český kníže Václav (907–935) stavbu rotundy v místech dnešní katedrály sv. Víta. Svatostánek má sloužit jako schránka pro uložení ostatku v podobě části paže […]
reklama
zajímavosti
Užitečný lógr: Hnojí, čistí i předpovídá budoucnost
Než umyjete šálek, zkuste si rozmyslet, jestli by se vám kávová sedlina k něčemu nehodila. Můžete ji použít třeba na zahradě, při úklidu domácnosti, k vylepšení složení betonu nebo péči o pleť. V průmyslu ji testují na všechny možné způsoby a získává body v mnoha výrobních odvětvích. Když si milovníci mleté kávy vypijí svůj šálek, […]
Proč všechny cesty vedou do Říma?
Řím už dnes není středem světa, ovšem v době mocné starověké říše to tak trochu bylo. Když vzniklo ono známé úsloví, skutečně vedly všechny cesty právě tam? Jak město Řím, jako centrum bohaté Římské říše, postupně roste, rozrůstá se kolem něj i síť menších i větších cest. Jak jinak než pevných a kvalitních, postavených podle […]
Becherovka: Likér s chutí tajemství…
Mnoho světových značek si své výrobní postupy přísně střeží. Nejinak je tomu rovněž i v případě slavné, věhlasné Becherovky Original. Říká se, že její výrobní recepturu prý vždy znají pouze dva zaměstnanci. Ti v přesném poměru míchají směs přibližně dvaceti různých bylin a koření. Celkově se její přímou výrobou údajně zabývá jen dvacet lidí, i […]
Skutečně existuje jarní únava?
Dny jsou konečně delší, slunce začíná pěkně hřát, tráva se zelená, ptáci zpívají… a vy byste nejraději ani nevylézali z postele! Přepadla vás hrozná lenost! Anebo je to trochu jinak? Jarní únava může někdy působit jako hloupá výmluva. Zkrátka se vám nechce nic dělat. Pokud ale z pocitu vyčerpání máte závratě, nejste schopni se na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
21stoleti.cz
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
historyplus.cz
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
Znavený mnich se opile olízne. Trochu přebral, jenže tahle várka piva se opravdu povedla. Tíží ho výčitky svědomí, na paměti má varovná slova biskupa. Zítra ale všechno dožene. Modlitbám se bude věnovat s ještě větší intenzitou než jindy.   Zpracování chmele na zlatavý mok se jako první u nás ujímají kláštery. „Protože měly vlastní výrobu piva,
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
skutecnepribehy.cz
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
Naši začali mluvit o rozvodu. Byla jsem rozmazlený jedináček a představa, že by se mi najednou zhroutil domov, byla pro mě zničující. Když mi naši opatrně naznačili, že se budou rozvádět, zhroutil se mi svět. Pocit jistoty splaskl jako propíchnutý balonek. Ještě nikdy v životě jsem se necítila tak mizerně. Nevěřila jsem svým uším. Nevěřila jsem, že to
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
epochalnisvet.cz
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
Fascinující amazonská džungle nemusí skrývat jen dosud neznámé rostliny a „běžná“ zvířata. Možná se v ní potlouká tvor, se kterým byste se rozhodně setkat nechtěli. Podle některých popisů připomíná Bigfoota a i když jde podle všeho o legendu, reálný předobraz toto monstrum zřejmě opravdu má!   Pohybuje se prý pomalu a nenápadně a většinou zůstává
Nepečený dort s malinami
tisicereceptu.cz
Nepečený dort s malinami
Tvaroh můžete nakombinovat s ricottou nebo také řeckým jogurtem. Ovoce použijte podle sezony nebo podle toho, jaké máte u vás doma rádi. Ingredience Na 1 kulatou formu 300 g kakaových sušenek
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
iluxus.cz
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
Světový šampionát ABB FIA Formula E se jako obvykle zastaví v Monaku. A pro tento sedmý ročník slavného závodu se společnosti DS Automobiles a PENSKE AUTOSPORT rozhodly oslavit prestiž a půvab proslul
Vepřová žebírka glazovaná pivem
nejsemsama.cz
Vepřová žebírka glazovaná pivem
Žebra můžete podlévat jak černým pivem, tak světlým ležákem. Ingredience na 6 porcí: 500 ml černého piva 2 kg vepřových žeber 1 lžíce sójové omáčky 1 lžička uzené papriky 1 lžíce olivového oleje sůl barevný pepř Postup: Vepřová žebra omyjte, osušte a rozdělte na větší díly tak, aby se vám porce vešly do pekáče. Připravte si směs, kterou budete
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
epochanacestach.cz
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
Je to už sedm století, co na skalnatém kopci v Javořických vrších vzniklo lovecké sídlo pánů z Hradce. O své přežití do dnešních časů musel sice bojovat, ale ten boj vyhrál a patří mezi perly celého kraje. Podle pověsti si pán zdejšího kraje zatoužil vystavět na skále hrad, ale nedostávalo se mu peněz. Upsal proti duši ďáblu,
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
panidomu.cz
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
Dřevo je nesmírně příjemný a oblíbený materiál, přitom jeho krásu někdy zbytečně zakrýváme. Zde je pět inspirací, jak ji naopak co nejvíce ukázat. Ze starých dřevěných rámů se dá vytvořit jednoduchá konstrukce, která se báječně hodí jako opora pro kytice ze suchých rostlin. Suché traviny (a právě tak suché květy) v ní dokonce vypadají lépe
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
nasehvezdy.cz
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
Chvíli se zdálo, že je Denisa Nesvačilová (32) znovu šťastná. Jenže bohužel má asi opět srdce na cáry. Románek s pohledným kolegou podle všeho nevyšel. Měl se k ní chovat jako princezně, zahrnovat
Pozor na noční pohled z okna!
enigmaplus.cz
Pozor na noční pohled z okna!
Odedávna existuje celá řada lidových pověr. Ty skutečně nejděsivější z nich se pak většinou týkaly temné části dne, tedy noci. Lidé pevně věřili, že za tmy se nemá vycházet z domu a není ani dobré dív