Domů     Psát rukou, nebo na počítači? Mozek pozná rozdíl!
Psát rukou, nebo na počítači? Mozek pozná rozdíl!
7.10.2026

Napíšete si poznámky na papír, nebo do tabletu? Seznam věcí k nákupu na lísteček na lednici, nebo do telefonu? Zatímco druhá možnost je často rychlejší či pohotovější, ta první však má jiné výhody!

Někdy před 5500 lety vezme člověk poprvé do ruky kousek rákosu a začne s ním rýt do měkké hlíny. Z klínů a obrázků postupně vzniknou písmena. Z hliněných destiček listy papíru. Z rydel pera a tužky. Píšeme ale pořád.

Děti se to učí už od počátku školní docházky, trápí je kaňky, škrábance i bolavé ruce…

Nešlo by to trochu snáz? Už v roce 1714 vynalezne Angličan Henry Mill (1683–1771) jakési domácí zařízení na tisk písmen. Roku 1808 pak Ital Pellegrino Turri (1765–1828) první jednoduchý psací stroj pro svoji nevidomou přítelkyni, aby mu mohla psát dopisy.

A jak to jde dál? Od psacích strojů rovnou k počítačovým klávesnicím, tlačítkům na telefonech a k ikonám na dotykových obrazovkách. Usnadnit psaní i život mají nám všem. Ale skutečně to platí?

reklama
Při psaní rukou se v mozku jemná motorika spojuje se zrakem, jazykem a pamětí.
Při psaní rukou se v mozku jemná motorika spojuje se zrakem, jazykem a pamětí.

Ručně? Trochu dřina

Najděte si papír a tužku a zkuste něco napsat. Zdá se, že stačí pár tahů po papíře, a je tu slovo! Ale co všechno se zatím stalo ve vašem mozku?

Nejprve jste museli správně uchopit tužku nebo propisku, pak ji vhodným směrem a tak akorát přitlačit na papír a nakonec docela složitými pohyby ruky přesně vykroužit jednotlivá písmenka.

V jednom okamžiku takto aktivujete mozkové oblasti zapojené do vizuálních, motorických i jazykových funkcí.

A nejedna vědecká studie již potvrdila, že ony aktivované oblasti našeho myslícího orgánu při psaní čile spolupracují s oblastmi pro učení a formování paměti. Tedy více přemýšlíme o tom, co píšeme, snáze tomu porozumíme a lépe si to zapamatujeme!

Psát na klávesnici je rychlejší, mozek se však tolik nezaměstná a text méně vnímáme.
Psát na klávesnici je rychlejší, mozek se však tolik nezaměstná a text méně vnímáme.

Klávesnice? Pohodička, ale…

Zatímco při psaní na papír musí každá kost i sval na ruce dělat něco jiného, při ťukání do klávesnice je to jednodušší. Jen se trefíme prstem tam, kam je třeba.

Jedna výhoda je nesporná – je to rychlejší! Odhady uvádějí, že zatímco rukou napíšeme v průměru 20 až 25 slov za minutu, na klávesnici jich běžně zvládneme až 60. A zkušený písař klidně ještě dvojnásobek.

Vědci tu však vidí i jiný rozdíl. V mozku se zapojí mnohem méně nervových oblastí! Činnost mozkových center při psaní na klávesnici skenuje třeba Audrey van der Meerová z Norské univerzity vědy a techniky, která dochází k jasnému závěru:

„Onu synchronizovanou aktivitu mezi jednotlivými centry tu vůbec nevidíme.“ Pokud chceme opravdu pochopit a uložit si do hlavy, co jsme napsali, musíme si to zpravidla ještě vícekrát přečíst.

I když stylusem na tabletu vykreslujeme písmena ručně, efekt není úplně stejný.
I když stylusem na tabletu vykreslujeme písmena ručně, efekt není úplně stejný.

Zlatá střední cesta?

Možná vás napadá jedno řešení jako kompromis. Co když si vezmeme stylus a budeme psát do tabletu? Mohlo by se zdát, že psaní stylusem po obrazovce aktivuje v mozku stejné vzorce, jako když píšeme tužkou na papír. Vědecké studie však napovídají, že to zas tak úplně není.

Když neurovědci z Kalifornské univerzity nechají v roce 2021 studenty přečíst krátký text a poté si z něj napsat poznámky, přičemž jedna skupina k tomu dostane tablet se stylusem, druhá klávesnici a třetí klasický diář a tužku, právě jen u třetí skupiny skeny mozku ukážou výraznější aktivitu spojenou s jazykem a pamětí.

Čím to je? U psaní stylusem narazíme namísto papíru na hladké sklo. A to nevytváří dostatečné tření, které nám už tisíce let spouští tu správnou senzomotorickou reakci v temenním laloku!

Zkrátka vypadá to, že mozek si na život bez psaní rukou ještě zcela nezvykl. A proto je třeba psát pořád dál…

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Věda a technika
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
historie
Pokladna, která měla hlídat zaměstnance. Zvonila pokaždé, když někdo sáhl na peníze
Co když největším nepřítelem majitele podniku není konkurence, ale vlastní zaměstnanec? Právě takovou otázku řeší americký hostinský James Ritty v 19. století. Vymyslí zařízení, které počítá peníze, zaznamenává každou tržbu a ještě na sebe upozorní hlasitým zvonkem. Pokladna se tak rodí nejen jako pomocník obchodníků, ale také jako mechanický hlídač lidské poctivosti. Píše se rok […]
Dětský kočárek: Od kozího spřežení k ultralehkému sporťáku
Dnes patří dětský kočárek k běžné výbavě každé rodiny. Jeho historie je však mnohem překvapivější, než by se mohlo zdát. První modely netlačí rodiče, ale tahají je kozy, poníci nebo dokonce psi. Teprve během dalších staletí se z šlechtické atrakce stává nepostradatelný pomocník milionů rodin. Lehký, snadno ovladatelný, stabilní a anatomicky uzpůsobený. Takový by měl […]
Ženy chtějí rozhodovat! Petice za volební právo má délku 270 metrů
Ještě před několika generacemi neměly ženy v mnoha zemích právo rozhodovat o tom, kdo povede jejich stát. Mohou pracovat, vychovávat děti, platit daně, ale vhodit volební lístek do urny? To už je podle tehdejších mocných úplně jiná disciplína. Ženy se však odmítají smířit s rolí poslušných pozorovatelek politiky. Organizují demonstrace, podepisují petice, nechávají se zavírat […]
Kdy ženy začaly nosit kalhoty? Odvážný oděv vyvolá větší poprask než politický projev
Dnes si žena oblékne džíny, kalhotový kostým nebo tepláky a nikoho tím nepřekvapí. Ještě před necelými dvěma stoletími ale mohou kalhoty na ženském těle vyvolat veřejné pohoršení, posměch i ostrou kritiku. Některé dámy kvůli nim riskují pověst, jiné dokonce obtěžování na ulici. Přesto se nevzdávají. Boj za pohodlnější oblečení se totiž postupně mění v boj […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz