Odpad znamená každou movitou věc, které se člověk zbavuje. Řečeno Nerudovsky: Kam s ním? Do popelnice… V Brně to představuje přes 37 kilo za rok. Odborníků z Mendelovy univerzity proto v několikaletém projektu hledali způsob, jak plýtvání zamezit a popelnicím ulehčit.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně se spolu s kolegy z GREEN Solution s.r.o. a SAKO Brno, a.s. a soustředili zejména na hodnocení vlivů na spotřební chování domácností a účinné metody, jak jejich chování ovlivnit.

Výzkum, který skončil v květnu loňského roku, postavili na tom, že pokud člověku ukážou důsledky jeho chování, kterého si mnohdy ani neuvědomuje, přimějí ho ke změně vlastního přístupu k dané věci.

Sídliště – semeniště plýtvání

Celý jeden rok byl v každém ročním období (aby byl eliminován vliv sezónnosti na plýtvání potravinami) svezen směsný komunální odpad z celkem 900 brněnských domácností (300 z venkovské zástavby, 300 z vilových městských domů a 300 ze sídlišť).

Ten byl vždy za stovky domácností postupně rozebrán a byla zvážena potravinová složka směsného komunálního odpadu (SKO) podle předem stanovené metodiky.

Rozbory komunálního odpadu v 900 brněnských domácnostech přinesly velmi zajímavá data. Obyvatel Brna vyhodí v průměru ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilogramů na osobu a rok.

Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procenta SKO.

Intenzivní plakátová kampaň

V druhém roce projektu pak výzkumníci na vybrané skupiny domácností aktivně působili prostřednictvím různých vybraných intervenčních postupů, přičemž stále pozorovali i kontrolní skupinu bez působení.

Intervence probíhaly například formou plakátů, samolepek, videí, ale také workshopů nebo jiným způsobem kampaně. Po intervencích došlo ke snížení v průměru o 11 procent.

Množství odpadu na obyvatele se tak snížilo na 33,3 kilogramu za rok.

Kruh se uzavírá

V posledním roce projektu se na domácnosti cíleně nepůsobilo, avšak stále probíhala měření, která měla za cíl zjistit, zda a jak dlouho, přetrvá efekt kampaní. Plýtvání po působení ve třetím roce se opět zvedlo.

Brňané se dokonce dostali na skoro stejná a v některých obdobích (měřilo se kvartálně) i vyšší čísla. „Víme, že je potřeba působit kontinuálně, tak jako se lidé naučili např. třídit odpad (a většina nyní bere jako samozřejmost, že třídit je normální) tím, že se jim to neustále opakovalo.

Tak je možné ‚vychovat‘ lidi i k tomu, že normální je neplýtvat,“ odpověděla nám Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity, jestli se chování vrátilo na stará čísla.