Město Kowary se nachází na úpatí polských Krkonoš. Již ve středověku se zde těžila železná ruda. Po skončení druhé světové války se však Kowary staly významnými takřka z globálního hlediska. Proč?

Rozběhla se zde těžba uranu. Po velmi krátkém čase oddechu po skončení druhé světové války se svět ocitl na pokraji války nové – jaderné. Spojené státy a Sovětský svaz se horečně trumfovaly oznámeními o výrobě a testování stále silnějších a ničivějších zbraní.

Na stopy závodů ve zbrojení zde narazíme i v současnosti. Kde?

„Jaderné bylinky“

Těžba uranu, kterou v Kowarech prováděli Sověti, nám zachovala systém důlních chodeb, které se dnes změnily v mrazivé turistické trasy.

Nutno dodat, že charakteristika „mrazivé“ neodkazuje pouze na fakt, že i v nejparnějším létě je v důlních chodbách osvěžujících konstantních osm stupňů Celsia.

Mráz po zádech člověku přejede při představě, že ze zdejšího uranu byly vyrobeny stovky jaderných bomb, které byly schopny doslova zapálit celý svět. Dnes se jejich zmenšené makety pohupují na řetízcích u vchodového objektu do dolu.

Pitoreskní sušák těch nejjedovatějších bylinek, které kdy vyrostly na půdě studené války, paradoxně hojně zalévané technickou tvořivostí lidského génia.

Uranový důl

Podzemní turistické „uranové trasy“ v Kowarech jsou velmi specifickým místem. Ještě v 80. letech minulého století byla celá oblast přísně střežena a taková místa oficiálně neexistovala. Jediným odběratelem zdejší uranové rudy byl Sovětský svaz.

Tradovalo se, že uran z polských Kowar posloužil i při výrobě první sovětské atomové zbraně. Není to však pravda. Uran pro první sovětskou atomovou bombu (vyzkoušenou v roce 1949) pocházel zejména z Československa a tehdejšího Východního Německa.

Uran z Kowar ovšem našel významné uplatnění v celé první generaci Sověty produkovaných jaderných zbraní. Oblast polských Krkonoš se tak stala důležitou a před širokou veřejností důsledně utajovanou součástí sovětského jaderného zbrojního programu.