Zdatný stavovský politik, katolík Vilém z Rožmberka je velmi aktivní na dvoře císaře Maxmiliána II. a později i jeho syna Rudolfa II.. Dokonce vstupuje v letech 1573 a 1575 do hry při kandidatuře na uvolněný polský královský trůn.
Vyhlídky Vilém z Rožmberka (1535–1592) na úspěch jsou však malé, a proto se staví k nabídce chladně. Muž z bohatého rožmberského rodu zasvětí svůj život mimo jiné i péči o rodové sídlo v Českém Krumlově.
Dobře si uvědomuje, že zdejší gotický hrad ve druhé polovině 16. století už nemůže splňovat požadavky na účinnou obranu a pohodlné bydlení.
Po vynálezu palných zbraní ztrácí svůj smysl jako pevnost a strohé gotické silné zdi zdaleka neuspokojí nároky renesančního života. Proto se podle Vilémových plánů už v 50. letech 16. století začíná krumlovský hrad měnit na velkolepý zámek.
Zve si sem i italské mistry. Bohatě zdobené sály zámku se stávají pulsujícím centrem společenského života.
Čile staví
Se stejnou pozorností se ale Vilém stará i o svoje panství.
„Nejblíž měl k sídelnímu městu Českému Krumlovu, který se za jeho vlády počtem asi 330 domů zařadil mezi největší poddanské obce v Čechách a vyvážil asi čtvrtinu obyvatelstva nejlidnatějšího královského města v zemi, Nového města pražského,“ píše současný český historik Jaroslav Pánek.
Ve městě se čile staví, v letech 1586–1588 vzniká například i jezuitská kolej financovaná také z Vilémových fondů.
Raději staví pivovary než hrady
Na rožmberských jihočeských panstvích nemůže s Krumlovem svým významem soutěžit žádné jiné město. Snad jenom Třeboň si získává ještě trochu Vilémovy pozornosti, když po požáru roku 1562 nechává zdejší hrad přestavět do podoby zámku.
Ostatní hrady Rožmberka příliš nezajímají. „Nač je opravovat, je to jenom zbytečné mrhání penězi,“ míní šlechtic, který si umí dobře spočítat, co se mu nejvíce vyplatí.
„Vilém jako pravý renesanční velkostatkář vkládal peníze raději do budování dvorů, mlýnů a pivovarů,“ potvrzuje Pánek.
Lázním se nedaří
Pohodlný Vilém miluje dobré bydlení a nové zážitky, a proto nechává na panstvích stavět lovecké zámečky. Krajinu na svém panství nevyužívá jen pro vlastní kratochvíle, ale také pro dosažení zisku.
Zaměstnává známého rybníkáře Jakuba Krčína (1535–1604), který pro něj buduje soustavu rybníků na Třeboňsku. U obce Horní Stropnice v Novohradských horách pak Vilém objeví pramen minerální vody.
Nechává zde stavět budovy pro ubytování hostů a zakládá nové lázně. Jenže s podnikáním v této oblasti neuspěje zdaleka tolik jako s chovem ryb a zakládáním rybníků. Lázně Dobrá Voda stojí stranou frekventovaných cest, takže hosté o ně příliš velký zájem nejeví.
Malý neúspěch ale Vilémovi žádné potíže nepřinese. V roce 1592 umírá jako jeden z nejbohatších mužů království.
