Při rekonstrukci historického schodiště Bono publico v Hradci Králové byly objeveny stopy po pravěkých lidech, žijících na tomto místě. Nálezy přináší nová svědectví o osídlení města. Co všechno se podařilo zjistit českým archeologům?
V roce 2018 začala rekonstrukce zastřešeného schodiště Bono publico. V rámci opravných prací královehradeckého schodiště probíhal současně i archeologický průzkum, který přišel s novými poznatky.
Archeologové prováděli záchranný výzkum po vnějších stranách, kde se jim podařilo odkrýt asi 2 metry zeminy, díky čemuž se jim dostalo odměny v podobě historického průřezu místního osídlení.
Podařilo se jim zjistit více informací o obydlení města v prehistorickém období a zároveň si utvořit představu o životě zdejších obyvatel v renesanční době.
Nově zjištěné poznatky dokládají, jakým způsobem byl utvářen kopec mezi Labem a Orlicí od pravěku až po současnost.
Co se našlo v zahradách?
První část výzkumu probíhala v zahradách biskupské rezidence, kde se povedlo odkrýt pravěký val, který měl dříve funkci opevnění.
Podle archeologa Radka Bláhy z hradeckého Muzea východních Čech se tak potvrdilo, že návrší, kde se dnes rozprostírá Vítězné náměstí, bylo osídleno již v pravěku.
Tvrzení je podloženo nalezenými předměty, kterými jsou zlomky nádob z keramiky a pazourkové nástroje, jejichž stáří je 3 300 až 5 500 let.
Předměty z doby renesance
Sondy do mladších vrstev níže položených míst přinesly objev různých úlomků nádob kuchyňské i stolní keramiky, částí nástrojů, kousků ošacení jako např. kroužkové pletivo z opasku. Předměty lze datovat do 16. a 17. století.
„Níže položená sonda naznačila, že svah, na kterém je schodiště a terasy, se původně příkře skláněl k Orlici a měl daleko prudší sklon než dnes,“ dodává Radek Bláha.
Na místě byla objevena také požárová vrstva z 10. – 12. století, související s požárem dřevohlinité hradby slovanského hradiště.
Rekonstrukce pokračuje
Návrší Hradce Králové tvoří dnes jádro města. Dříve se dalo do opevněného centra dostat přes dvě brány – Slezskou a Pražskou. Cesta do chráněného prostoru však vedla i skrze schodiště zvané Bono publico, které propojovalo město s podhradím.
Schodiště se v průběhu staletí několikrát změnilo podle toho, jakým způsobem bylo využíváno, a částečně bylo zapouštěno do terénu.
Obnova schodiště je po technické stránce dost komplikovaná, jelikož prochází budovou biskupství, dvěma středověkými hradbami, základy stojí často mimo zdi nebo tam nejsou vůbec, podzemní část zdiva se často i rozšiřuje. Náklady na rekonstrukci se pohybují v přibližné částce 22,8 milionů korun.
