Domů     Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?

Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné.

Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, že právě v nich se ukrývá dokonalý podpis pachatele.

Otisky prstů nejsou žádným moderním vynálezem. Už ve starověké Číně lidé vtlačují konečky prstů do hlíny a používají je při potvrzování dokumentů a smluv. Podobné stopy se objevují také na starověké keramice.

Nikdo však zatím neprovozuje kriminalistickou laboratoř a neporovnává rýhy s podezřelými. Otisk slouží především jako značka potvrzující, že člověk dokument skutečně podepsal.

Zásadní krok přichází až v roce 1823. Český fyziolog Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) jako první systematicky popisuje a rozděluje papilární linie na prstech do devíti základních typů.

reklama

Jeho práce je na svou dobu převratná, ale policisté ji zatím nechávají bez většího povšimnutí. Kriminalistika si totiž ještě musí počkat na někoho, kdo pochopí, že lidský prst může být lepší než občanský průkaz.

Úředník William Herschel si všímá, že lidé při uzavírání smluv používají otisky prstů. Foto: Виктор Шмаков Original uploader was Shmakov at ru.wikipedia/Creative Commons/Public Domain
Úředník William Herschel si všímá, že lidé při uzavírání smluv používají otisky prstů. Foto: Виктор Шмаков Original uploader was Shmakov at ru.wikipedia/Creative Commons/Public Domain

Uzavírání smluv

V roce 1858 přichází důležitý okamžik v britské Indii. Úředník William Herschel (1833-1917) si všímá, že lidé při uzavírání smluv používají otisky prstů.

Začíná je proto vyžadovat při podepisování dokumentů, mimo jiné aby zabránil podvodům s výplatami penzí. Někdo se totiž může vydávat za zemřelého příjemce a dál si chodit pro jeho peníze. Otisky pomáhají odhalovat podobné podvodníky. Herschel navíc zjišťuje, že se kresba prstů během života prakticky nemění.

Otisky prstů i celých dlaní pocházející z let 1859 - 1860. Zveřejněné v publikaci The Origin of Fingerprinting (1916). Foto: William James Herschel (1833-1917)/William James Herschel (1833-1917)
Otisky prstů i celých dlaní pocházející z let 1859 – 1860. Zveřejněné v publikaci The Origin of Fingerprinting (1916). Foto: William James Herschel (1833-1917)/William James Herschel (1833-1917)

Skutečný kriminalistický potenciál ale pojmenovává skotský lékař Henry Faulds (1843-1930), který pracuje v Japonsku.

Všímá si otisků na starověkých keramických předmětech a v roce 1880 publikuje v časopise Nature článek, v němž navrhuje využívat stopy prstů k odhalování pachatelů. Dokonce upozorňuje, že mastné a zpocené prsty zanechávají na skle neviditelné otisky.

Policie tak získává možnost pátrat i po stopách, které pouhé oko téměř nevidí. Vědecký základ následně rozvíjí Francis Galton (1822-1911).

V roce 1892 vydává knihu Finger Prints a dokládá, že papilární linie mají mimořádnou identifikační hodnotu.

Skutečný kriminalistický potenciál otisků prstů pojmenovává skotský lékař Henry Faulds. Foto: Neznámý autor/Creative Commons/Public Domain
Skutečný kriminalistický potenciál otisků prstů pojmenovává skotský lékař Henry Faulds. Foto: Neznámý autor/Creative Commons/Public Domain

Krvavý otisk, který usvědčuje vražedkyni

Skutečně dramatickou zkoušku přináší rok 1892 v Argentině. V obci Necochea někdo brutálně zavraždí dva malé chlapce. Jejich matka Francisca Rojas obviní ze zločinu jiného muže, ale policie nenachází přesvědčivé důkazy.

Vyšetřovatelé dokonce podezřelého brutálně vyslýchají, jenže přiznání nezískají. Na místě činu se však objevuje krvavý otisk prstu. Do případu vstupuje policejní úředník Juan Vucetich (1858-1925), který vytváří vlastní systém třídění otisků.

Porovnává nalezenou stopu s otisky podezřelých a přichází šokující výsledek: krvavý podpis patří samotné matce zavražděných dětí. Rojas se nakonec přiznává. Jde o první známý případ, kdy otisk prstu pomáhá vyřešit vraždu a identifikovat pachatele.

Každý člověk má jedinečný otisk prstu. Foto: Magnific
Každý člověk má jedinečný otisk prstu. Foto: Magnific

V roce 1897 vzniká v Britské Indii další propracovaný klasifikační systém Edwarda Henryho (1850-1931) a roku 1901 zakládá londýnský Scotland Yard samostatnou daktyloskopickou kancelář.

Otisky prstů se postupně stávají běžnou součástí policejní práce. A tak zatímco zločinci přemýšlejí, jak nezanechat žádnou stopu, jejich vlastní ruce je mohou prozradit jediným dotykem. Stačí sklenice, klika nebo kousek skla.

Kriminalisté totiž konečně vědí, že člověk může lhát ústy, ale jeho prsty vyprávějí úplně jiný příběh.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Svět zločinu
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Svět zločinu
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Svět zločinu
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
lifestyle
Curt Cobain a Nirvána plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz