Domů     Největší zvířecí milovníci sněhu a zimních radovánek
Největší zvířecí milovníci sněhu a zimních radovánek
25.1.2020

Málokterý člověk nemiluje sníh křupající pod nohama, lyžování nebo pořádnou koulovačku. Řada zvířat zimu v oblibě nemá, a tak se stěhují do teplých krajin či upadají do zimního spánku. Najdou se však i tací, kteří si řádění na sněhu opravdu užívají. Kteří?

Tuleň grónský

Výskyt: Atlantský a Severní ledový oceán

Jak dovádějí ve sněhu: Válejí v něm sudy, kloužou se z kopečku po břiše, ochutnávají ho.

Tuleni obývají plovoucí led severního Atlantiku a Severního ledového oceánu. Jsou mistry v plavání a potápění, dokážou se potopit až do hloubky 500 metrů, a to dokonce až na 20 minut.

Led je pro ně důležitý především v období námluv, péče o mladé a při špatném počasí. Zimě se tuleni brání hlavně silnou vrstvou podkožního tuku.

Mláďata chrání bílý huňatý kožíšek, pro který se v minulosti stávala terčem lovců.
Mláďata chrání bílý huňatý kožíšek, pro který se v minulosti stávala terčem lovců.

Na ploutvích ji však nemají, proto si je na břehu tisknou k tělu, případně odpočívají v pozici „banánu“, aby si ploutve nenamáčeli do studené vody.  Díky mateřskému mléku s 25% obsahem tuku si mláďata také rychle budují izolační tukovou vrstvu.

Tuleni se po sněhu pomalu plazí, mláďata jsou proto, než se naučí plavat, snadnou kořistí pro predátory.

Makak červenolící (japonský)

Výskyt: Japonsko

Jak dovádějí ve sněhu: Dělají sněhové koule, které kutálejí a hrají si s nimi, válejí se ve sněhu a vzájemně se do něj shazují.

Makakové obývají Japonsko, a to i takové části ostrova, kde se jiným zvířatům kvůli chladu nedaří. Jsou to nejseverněji žijící opice světa. Tito primáti totiž snášejí zimu velice dobře díky své husté rezavohnědé srsti.

Hlavu a uši mají červené, doplněné dlouhými licousy a bradkou. Nevadí jim mráz ani sníh, naopak, při hledání potravy jsou schopni se prohrabat až 1,5 m silnou vrstvou sněhu.

Makakům mráz ani sníh nevadí.
Makakům mráz ani sníh nevadí.

Jsou to velice vynalézavé opice, ochotně se učí novým věcem, pokud z nich mají prospěch. Živí se sladkými bramborami, bambusem, trávami i různými plody. Rádi si také dopřávají koupele v horkých pramenech, což v minulosti odkoukali od lidí.

Žijí v tlupách s přísnou hierarchií čítajících až 600 členů. Samice rodí po 7 měsících jedno mládě, které následně vozí na hřbetě.

Vlk obecný

Výskyt: severní polokoule

Jak dovádějí ve sněhu: Rádi se v něm válí a skotačí s ostatními členy smečky. Také se vrhají do závějí po hlavě, aby ulovili kořist ukrývající se pod sněhem.

Vlk obecný je největší psovitá šelma, která má mnoho poddruhů obývajících nejrůznější oblasti zeměkoule.

Například vlk arktický žije na severu Kanady na Ostrovech královny Alžběty, kde teplota klesá až pod -50 °C. Stejně jako ostatní vlky i je před chladem chrání srst, sestávající ze dvou vrstev.

Jako přikrývku používají svůj huňatý ocas.
Jako přikrývku používají svůj huňatý ocas.

Vrchní vrstvu tvoří husté chlupy odpuzující vlhkost, takže na vlkovi netaje sníh, a spodní měkká posada, která slouží jako tepelná izolace. Svůj huňatý ocas pak tyto šelmy vyžívají jako přikrývku.

Barva srsti vlků je velice rozmanitá od bílé po černou, v zimě bývá světlejší. Různorodou potravu, od hmyzu přes bizony a pižmoně až po velké kopytníky, jsou díky svému výbornému čichu a sluchu schopni najít i pod sněhem.

Jelenec běloocasý

Výskyt: oblast od jihu Kanady až po sever Brazílie, importován i do Evropy

Jak dovádějí ve sněhu: Skotačí v něm a běhají s ostatními členy stáda, s oblibou ve sněhu rovněž odpočívají.

Jelenci žijí i v oblastech, kde zimy bývají kruté. Aby přežili nejchladnější část roku, už od podzimu konzumují velké množství žaludů, ořechů a dalších plodin, aby si vytvořili co největší zásoby podkožního tuku (až 25 % jejich hmotnosti).

Druhým krokem je výměna srsti, zimní je tvořena dutými vlákny a hustou podsadou, která dobře izoluje před chladem.

Na zimu mění jeleni srst.
Na zimu mění jeleni srst.

Rovněž si během zimy vyhledávají úkryty v závětří, nejčastěji ve stále zelených houštinách. A v neposlední řadě jelenci snižují svůj metabolismus i srdeční frekvenci, aby šetřili energií. Díky tomu jim zima vůbec nevadí.

Jelenci mají na rozdíl od lidí dichromatické vidění, to znamená, že jejich čípky v očích vnímají pouze zelenou a modrou barvu. Odstíny červené nevnímají, čehož využívají hlavně lovci.

Lední medvěd

Výskyt: severní polární oblast

Jak dovádějí na sněhu: Ze sněhu mají velkou radost, vtírají si ho do kožichu, kloužou se po něm, válejí se v něm, plazí se po břiše po zasněžených pláních.

Lední medvědi jsou největší žijící suchozemští predátoři, více než polovinu svého života tráví na mořském ledě, čemuž se dokonale přizpůsobili.

Pohybují se prakticky po celé Arktidě, někdy jsou, vinou driftování čili přirozeného pohybu ker, k vidění například až v Norsku.

Před chladem je chrání až 10 cm tlustá vrstva podkožního tuku.
Před chladem je chrání až 10 cm tlustá vrstva podkožního tuku.

Jejich kůže je černá, aby lépe vstřebávala sluneční světlo, pokrytá srstí, jejíž chlupy jsou bez pigmentu. Za to, že ji vidíme bílou, může lom světla. Kožešina je výborným izolačním materiálem.

Lední medvědi jsou obratní, silní a mrštní živočichové, dospělý samec disponuje 10x větší silou než muž o váze 80 kg. Jsou masožraví, živí se převážně tuleni, které jsou schopni vycítit v až metrové hloubce pod sněhem.

Zajíc měnivý

Výskyt: jehličnaté lesy Severní Ameriky

Jak dovádějí na sněhu: Skáčou a běhají v něm, ale neboří se, válejí se ve sněhu a skotačí s ostatními, často v něm i leží či sedí a odpočívají.

Patří k nejmenším druhům zajíců. Na zimu u něj dochází k výměně srsti, letní rezavě hnědou během 10 týdnů vystřídá bílá, aby mohl splynout se zasněženou krajinou.

Své anglické jméno, snowshoe hare, tedy „sněžnicový zajíc“ získal podle zvětšených a osrstěných chodidel, díky kterým se neboří do sněhu.

Tento zajíc patří k nejmenším.
Tento zajíc patří k nejmenším.

Oproti jiným druhům zajíců má výrazně kratší uši, aby byly lépe chráněné před zimou. Chladné období roku přežívají zajíci měniví díky okusu kůry ze stromů a větviček. Jsou aktivní hlavně v noci.

Rádi vyhledávají úkryty, především v husté spleti nízkých jehličnatých porostů. To je důležité zejména pro mláďata, která mívají 3 až 4x ročně.

Tučňák císařský

Výskyt: Antarktida

Jak dovádějí na sněhu: Jezdí v něm po břiše, radostně ve sněhu poskakují a nahánějí se.

Je nejvyšší a nejtěžší z tučňáků, nelétavých ptáků dokonale přizpůsobených k potápění a lovu pod vodou. Umí se ponořit do hloubky až 565 metrů a zůstat pod vodou celých 30 minut.

Mají k tomu uzpůsobené tělo – speciální hemoglobin umožní, že neztrácejí vědomí ani při malých hodnotách kyslíku v krvi. Tvrdé kosti zase zamezí poškození tlakem ve větších hloubkách. Rozmnožují se i během antarktické zimy.

K mrazivému počasí pomáhá tučňákům stavba jejich těla.
K mrazivému počasí pomáhá tučňákům stavba jejich těla.

Samci 4 měsíce hladoví, aby mohli sedět na jediném vejci, které snesla samice. Přežít se jim daří díky schopnosti zpomalit svůj metabolismus a pozastavit funkci méně důležitých orgánů.

Před chladem je chrání vrstva podkožního tuku tlustá 4 centimetry a peří připomínající šupiny, které si neustále promašťují.

Vydra říční

Výskyt: Evropa, Asie, sever Afriky do výšky 2 000 m n. m.

Jak dovádějí na sněhu: Sníh milují, kloužou se z kopce (tím šetří energii), válejí se v závějích, hrají si se sněhovými koulemi, kočkují se s ostatními vydrami, dokážou si udělat i skluzavku ze sněhu.

Vydra říční se vyskytuje i u nás, je ale přísně chráněna. Vzhledem i chováním je velice podobná vydře severoamerické. Tato kunovitá zvířata jsou výborně adaptována na život ve vodě, patří mezi skvělé plavce. Na jeden nádech uplavou až 400 metrů.

Vykazují ovšem vysokou citlivost na čistotu vodních toků. Vydry si budují dlouhé nory, kterých mají na jimi obývaném teritoriu několik.

Vydru lovili pytláci kvůli její kožešině.
Vydru lovili pytláci kvůli její kožešině.

Živí se převážně rybami, jsou to noční živočichové, jen v zimě jsou více aktivní přes den. Před chladem je chrání hustý kožich, který se v minulosti málem stal příčinou jejich vyhubení, lovili je kvůli němu pytláci.

Kožich však není nesmáčivý, vydra si jej musí při průchodu norou „vyždímat“ o vyčnívající kořínky.

Lasice hranostaj

Výskyt: Severní Amerika, Evropa a Asie

Jak dovádějí ve sněhu: Brodí se vysokým sněhem, skáčou do něj a dělají v něm tunely.

Lasice je malá šelma s protáhlým tělem a krátkými končetinami. V létě je její srst hnědá, v zimě se kvůli lepšímu maskování ve sněhu mění na hustý, čistě bílý kožich, jen špička ocasu zůstává celý rok černá.

Zimní srst je velmi hustá a hedvábná, takže lasici výborně chrání před zimou. Ceněná byla ostatně i v minulosti, používala se na šití slavnostních rouch, tzv. hermelínů.

Kvůli maskování se lasici mění kožich na bílo.
Kvůli maskování se lasici mění kožich na bílo.

Lasice se pohybuje přískoky až 50 cm dlouhými, při sledování okolí často panáčkuje. Je to převážně noční tvor, živí se hlodavci, které cítí i pod tlustou vrstvou sněhu.

Při napadení vylučují hlavně samci z análních žláz silně zapáchající sekret, kterým si značkují své teritorium. Lasice si nebudují vlastní nory, ale využívají doupata jiných zvířat, povětšinou těch, která jim padla za oběť.

Foto: Shutterstock,com, wikimedia.org
Související články
Věda a technika
Fascinující lidský mozek
S ohledem na fungování lidského mozku platilo dlouho paradigma, že v dospělosti pracuje už jen s vybudovanými neurálními cestami a netvoří si nové. Až na začátku 21. století se prokázalo, že se mozek vyvíjí i v dospělosti.   Neuroplasticita či plasticita mozku je termín, který označuje vývoj změn v mozku v průběhu života jedince. Neuroplastické […]
Věda a technika
Okřídlený zabiják B-2: Stroj připomínající můru unikne i radarům!
V klidu vstoupí do afghánského vzdušného prostoru, sestoupí na požadovanou výšku, zamíří cíl a bomby už padají na potemnělou krajinu. O několik tisíc metrů níže si nepřátelští vojáci libují, jaký mají klídek. Na radaru totiž nic nevidí. Stačí, aby se objevily a lidé se okamžitě mají na pozoru. Americká armáda to moc dobře ví, a tak […]
Věda a technika
Fascinují Pennsylvania Station: Když orli odlétají…
Kdykoliv míří po kolejích do nebo z New Yorku hlava Spojených států amerických nebo jiní důležití tuzemští i zahraniční státníci, odjíždí z 11. nebo 12. koleje. Rozhodně nejde o konec nádraží, cestující tu mohou nastoupit do vlaků na celkem 21 kolejích obsluhovaných 11 nástupišti. A že je tu pořádně živo – kapacita tohoto nádraží je […]
Věda a technika
Anestezie: Bolest dostala utrum díky večírku
Bez anestezie byly dějiny chirurgie spíše dějinami bolesti. I když od starověku se prověřovaly nejrůznější způsoby, jak během operací docílit znecitlivění, nejběžnější praxí zůstávalo řezání do člověka při jeho plném vědomí. Bolest dostala utrum až díky večírku.   V 19. století se mnohé večírky neobešly bez nehořlavého plynu s nevýraznou vůní a nasládlou chutí. Zábava s oxidem […]
reklama
věda a technika
Zoo v tekutém dusíku
Říká se jim zamrzlé zoo, protože místo chovu zvířat schraňují v tekutém dusíku jejich buňky. Ty jsou mnohdy jedinou nadějí pro záchranu kriticky ohrožených a vyhynulých druhů.   Tříletý hřebec Kurt je pořádný divoch. Pobíhá, kope kolem sebe, jedné klisně odkousnul kus ocasu a od člověka se rozhodně pohladit nenechá. A jeho ošetřovatelům ze safari parku […]
Moderní lanovky: Zázraky soudobého inženýrství
Historie lanovek sahá do daleké minulosti – zařízení na způsob lanových drah se využívala už ve 4. století před naším letopočtem v Číně pro přepravu materiálu na stavby. Na vývoji lanovek v průběhu staletí je tak možné sledovat, jak se neustále zdokonalovala lidská zručnost a možnosti moderní techniky. Přelomem pro vývoj lanovek byl především vynález […]
Mechanismus z Antikythéry: Proč se nacházel na ztroskotané lodi a kdy začal fungovat?
Kolem roku 65 př. n. l. se nedaleko řeckého ostrova Antikythéra potopila loď. Její vrak roku 1900 objevili sběrači mořský hub. Místo se proslavilo zejména nálezem tzv. mechanismu z Antikythéry, Jde o ozubené soukolí sloužícího k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce. Třebaže zbytky lodi byly během 20. století zkoumány hned několikrát, nebyly z nich vyloveny všechny cennosti. Roku […]
Jak bojovat proti bolesti?
Co je to vlastně bolest? Jedná se o nepříjemný smyslový i pocitový zážitek, který je pro nás obrannou reakcí a varováním před hrozícím nebo již i existujícím poškozením tkání. Z tohoto důvodu bychom ji tedy nikdy neměli podceňovat… Různorodé vnímání bolesti Většina lidí ji už zřejmě někdy zažila a ví, jak dokáže znepříjemnit život. Navíc […]
reklama
věda a technika
Soudný den Středozemního moře: Až si pro vás připlavou perutýni!
Zdánlivě je všechno v pořádku. Obloha je modrá, z okolních kopců klesá k mořské hladině omamná vůně středomořských bylin. Skupinka místních rybářů míří k majáku a nese pruty hrdě jako kopí vítězné armády. Vědí však, že už  se pomalu pro původní život v tomto moři blíží soudný den? Východní část Středozemního moře je ohraničena na […]
Rover: Planetární tuláci pomáhají lidstvu prozkoumávat vesmír!
Inženýři z NASA se drbou na hlavě. Přemýšlí, jak nejnovější stroj pojmenovat, nakonec nechají rozhodnout veřejnost. „Zvědavost, duch a příležitost jsou při bádání v kosmu důležité, chybí však vytrvalost,“ píše v eseji sedmák Alex. A tak vědci rozhodnou, že nové vozítko se bude jmenovat Vytrvalost – anglicky Perseverance! Jejich operace probíhají miliony kilometrů od domovské Země. Bytelná vesmírná […]
Umějí se zvířata smát?
Lidé se smějí, když chtějí vyjádřit emoce, když slyší vtip nebo jim zkrátka něco přijde legrační. Anebo když je někdo lechtá! Jak je to ale se zvířaty? Mají to také tak? V roce 2009 to britská psycholožka Marina Davila Rossová vyzkouší na těch nejmenších. Na jedné straně si vezme skupinu kojenců, na druhé opičí mláďata, […]
Jak se množí mořské korály? Na záchranu korálových útesů nám zbývá tak osm let…
Vůbec první přímý přenos rozmnožování mořských korálů v umělých podmínkách se podařilo zachytit vědcům z londýnského Mordenu!   Laboratoř Coral Spawning Lab se zabývá záchranou korálových útesů pomocí řízeného tření. Tento proces zahrnuje výběr zdravých korálů, jejich přípravu na tření, stimulaci tření, sběr vajíček a spermatu, jejich oplodnění a následné pěstování embryí v laboratoři. Po […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet