„Je potřeba zřídit Ústřední agenturu pro bezpečnostní a zpravodajské problémy,“ píše v červenci 1949 tehdejší poradce izraelského ministra zahraničí pro speciální účely Re´uven Šiloach (1909–1959) v dopise, který adresuje ministerskému předsedovi nově vzniklého židovského státu Davidu Ben Gurionovi (1886–1973).
První krok ke zrození legendy je tím udělán.
Tajná služba Izraele sice funguje už dávno předtím, žádná z předešlých organizací si ale nezíská takový věhlas jako Mosad, respektive Ha-Mosad le-Teum (Institut pro koordinaci), jak je uskupení v březnu 1951 zpočátku nazváno.
Jméno, daleko lépe vystihující jeho aktivity, dostane až v roce 1963, HaMossad LeModin U’Letafkidim Mejuhadim, tedy Institut pro výzvědné a zvláštní úkoly. Jde ale spíš o symbolickou změnu.
Speciální a hlavně velmi odvážné akce nejsou v tu chvíli pro agenty už žádnou novinkou.
Na shledanou v pekle…
Už o tři roky dříve se vypraví do Argentiny, aby si v Buenos Aires počíhali na Ricardo Klementa. Pod tímto falešným jménem se tu už několik let skrývá architekt holocaustu Adolf Eichmann (1906–1962).
Dostanou ho jen pár desítek metrů od jeho bytu ve chvíli, kdy se vrací z práce. O pár dní později je zdrogovaný a převlečený za stevarda propašován vládním speciálem do Izraele, kde je dva roky na to popraven.
Na své objevitele dští síru až do posledních okamžiku. „Doufám, že mě budete co nejdříve následovat!“ vzkáže jim jen pár minut předtím, než se jeho tělo zhoupne na oprátce.
Krvavá odveta
Není to naposledy, kdy agenti Mosadu zafungují jako andělé pomsty. Po masakru 11 izraelských sportovců na mnichovské olympiádě v září 1972, jsou hlavními aktéry operace Boží hněv.
Ta má jediný cíl – vypátrat a zlikvidovat všechny, kteří se nějak na útoku podíleli. To odstartuje sérii nájemných vražd, během které umírá řada grázlů, ale také jeden nevinný marocký číšník potom, co si ho Mosad splete s jedním ze zločinců. Šest agentů za to následně skončí ve vězení.
Blesková záchrana
To operace Blesk, při které izraelské komando v noci ze 3. na 4. července 1976 zachrání 102 lidí z uneseného letounu na ugandském letišti Entebbe, se naštěstí obejde bez podobných přehmatů.
Stejně jako akce o tři roky později, kdy se agenti Mosadu vloupají do skladiště francouzské jaderné elektrárny nedaleko Toulonu a odpálenou náloží zničí připravované jádro pro irácký reaktor.
Rok na to je pak v Paříži na hotelu ubodán člen irácké Komise pro jadernou genetiku. „Pachatel neznámý“ stojí dodnes v jeho složce.
