Domů     Medicína starých Inků: Pokročilé chirurgické metody i diagnostika pomocí morčat
Medicína starých Inků: Pokročilé chirurgické metody i diagnostika pomocí morčat
3.12.2019

Šamani a léčitelé se v incké společnosti těšili velké vážnosti. Jejich úroveň se však značně lišila zatímco jedni spoléhali na nadpřirozené čáry, jiní byli schopni provádět i složité operace lebky. Jaké nemoci postihovaly Inky nejčastěji? Jak je léčili?

Podle legendy stvořil bůh Slunce prvního inku (panovníka) Manca Capaca (zemřel roku 1169) a jeho sestru či manželku Mama Occlu na Slunečním ostrově jezera Titicaca. Ti se pak vydali do světa, aby naučili dosud barbarsky žijící indiány lepším mravům.

Od boha dostal Manco Capac zlatou hůl. Tam, kde se mu ji podaří zarazit do země, měl vybudovat město. Tak vzniklo Cuzco neboli „Pupek světa“. Ve skutečnosti byli Inkové malým kmenem od jezera Titicaca, který se při hledání nové půdy dostal až do Cuzca. Městu a jeho blízkému okolí poté vládlo dalších osm panovníků.

Incká říše byla ve 14. a 15. století největší v předkolumbovské Americe.
Incká říše byla ve 14. a 15. století největší v předkolumbovské Americe.

Fungující říše i bez peněz a obchodu

Ovšem následující vládce jménem Pachacútec Yupanqui (1380–1460) zahájil období expanze, díky které se Incká říše stala tou největší v předkolumbovské Americe. Zahrnovala dnešní Kolumbii, Ekvádor, Peru, Bolívii, Chile a Argentinu.

Území nezískával Pachacútec jen bojem, ale spíše výhodnými dohodami s okolními kmeny. Vzniklá říše byla rozdělena do čtyř oblastí, které měli na starosti správcové. Inkové neznali obchod a peníze. Ač disponovali zlatem i stříbrem, používali je pouze ke zdobení.

Jedinou hodnotou, kterou uznávali, byla práce.
Jedinou hodnotou, kterou uznávali, byla práce.

Práce jako daň panovníkovi

Všichni v říši museli pracovat, takže i staří a nemocní vykonávali nějakou, pro ně zvládnutelnou práci. Povinná práce (tzv. mita) byla jakousi daní, jež museli obyvatelé říše odvádět panovníkovi, za což dostávali základní potraviny a ošacení.

Má se za to, že kvůli drsnému podnebí bylo pro Inky pěstování plodin obtížné, proto se na něj soustřeďovaly všechny síly v říši, a na budování obchodu tak nezbyl čas. Inkové neměli písmo jako takové, pouze tzv.

kipu, uzlíkové písmo, kterým zaznamenávali úrodu, narozené či zemřelé a odvod daní.

Panovníkovi lidé odváděli část úrody.
Panovníkovi lidé odváděli část úrody.

Nemoc je důsledkem spáchaných hříchů

Inkové uctívali především boha Slunce, jehož ztělesněním byl sám panovník, inka. Věřili také v nadpřirozené síly. Pokud byla neúroda či někdo bez příčiny onemocněl, důvodem byla zlá kouzla či spáchané hříchy. Proto byl často léčitel zároveň i šamanem a knězem.

Většinou se jimi stávali ti, do kterých někdy udeřil blesk – díky tomu byli bohem vyvolení. Když onemocněl běžný občan, byl k němu povolán tzv. hampi-kamaiok, doslova „opatrovatel léků“ čili léčitel.

Inkové věřili v nadpřirozené síly.
Inkové věřili v nadpřirozené síly.

Zaříkávání a zpověď jako cesta k uzdravení

Po aplikaci dávidla či projímadla tento přistoupil k zaříkávání a masírování postiženého, na jehož konci „vyňal“ z jeho těla jehlu nebo kamínek, čímž odstranil „příčinu nemoci“. Až poté případně předepsal nějaký lék.

Ulevit od spáchaných hříchů měla postiženému také zpověď. Funkci zpovědníka zastávali speciální kněží, tzv. ichuri, kteří byli vázáni zpovědním tajemstvím. Při jeho nedodržení je čekala smrt.

Před zaříkáváním se aplikovalo dávidlo nebo projímadlo.
Před zaříkáváním se aplikovalo dávidlo nebo projímadlo.

Jak se léčilo pomocí morčat?

Oblíbenou metodou bylo v Incké říši také „léčení morčaty“. Tato zvířata, která dorůstala větší velikosti, než jak je známe běžně u nás, se těšila ve společnosti velké důležitosti.

Inkové je používali k hlídání obydlí (příchod nezvaných hostů ohlašovala pískáním), jako obětinu i jídlo. Při vyšetřování pacienta třel léčitel morče o tělo nemocného, přičemž je v jednom okamžiku zadusil. Tím se měla nemoc odstranit z lidského těla.

Následně morče rozřízl a studoval jeho vnitřnosti, aby zjistil, kde se nemoc ukrývá.

Nemoci měli vytahovat z těla morčata, která při samotném aktu zemřela.
Nemoci měli vytahovat z těla morčata, která při samotném aktu zemřela.

Za nemoc panovníka mohli poddaní

Nejhorším trestem, jaký mohl Inky postihnout, bylo onemocnění panovníka. Ten byl totiž ztělesněním boha, sám se hříchů dopustit nemohl, proto za jeho nemoc byli zodpovědní jeho poddaní. Nikdo si nemohl být jist, že ho za to nestihne trest smrti.

Navíc kvůli nemoci panovníka mohlo být oslabeno samo Slunce, kterého byl Inka pozemským ztělesněním, což by pro říši s tolika hladovými krky znamenalo katastrofu v podobě špatné úrody. Proto se přistupovalo k modlitbám a obětování bohům.

Jako obětiny sloužila morčata, lamy a lístky koky, neobvyklé nebyly ani lidské oběti. Když onemocněla panovníkova manželka, byla zapuzena a on si ze svých milenek vybral další manželku.

Nejhorším trestem byla smrt panovníka.
Nejhorším trestem byla smrt panovníka.

Prestižní povolání s rizikem smrti

Povolání léčitele mělo společenskou prestiž, a když je daný muž vykonával dobře, mohl si přijít i k pěknému bohatství. Ovšem pokud léčený zemřel, hrozila smrt i tomu, kdo jej léčil, protože podle měřítek incké společnosti spáchal vraždu.

Nejslavnější lékaři patřili mezi šlechtu a léčili pouze na panovnickém dvoře. Venkovští léčitelé se řadili spíše k nižšímu kněžstvu a k řemeslníkům.

Bylinkáři byli většinou lidé již nějak nemocní, kteří nemohli vykonávat práci na poli, ale kvůli nucené práci museli být společnosti alespoň nějak užiteční.

Léčitelé si mohli přijít na velké bohatství.
Léčitelé si mohli přijít na velké bohatství.

Byliny využívali k léčení i vraždění

Inkům nelze upřít výbornou znalost bylin. Věděli například o účinku chininu na malárii, o halucinogenních účincích posvátného kaktusu označovaného jako San Pedro, který obsahoval kokain. Jiné rostliny používali jako dávidla, k ošetřování očí či hojení ran.

Někteří však svých vědomostí o síle bylin využívali spíše k míchání jedů, což bylo trestné. Silné jedy směl totiž vlastnit jen panovník. Pokud byl někdo obviněn z travičství, byl spolu se svými dětmi i vnuky ukamenován, zardoušen či ubičován k smrti. Omámení bylo povoleno jen jako součást náboženských rituálů.

Inkové měli velkou znalost bylin.
Inkové měli velkou znalost bylin.

Je libo vnitřnosti morčete či krev z kondora?

K léčení Inkové používali také zvířata, zejména jejich krev. Kondoří krev pomáhala na nervy, vikuní (druh lamy) proti horské nemoci (nevolnost v důsledku vysoké nadmořské výšky). Teplé vnitřnosti morčat pomáhaly na bolesti břicha, tuk pštrosa mírnil otoky.

Hadí preparát zlepšoval sexuální potenci, včelí bodnutí potlačovalo revmatismus. Lékaři také disponovali seznamem nemocí, protože Inkové věřili, že jejich pojmenováním tyto ztratí na síle. Jména byla velice výstižná.

Například epilepsii označovali jako „on sebou mlátí“, onemocnění ledvin pak „pramen přestal téci“.

Neštovice jakožto metla na indiány

Inkové znali malárii i žlutou zimnici. Trápila je průjmová onemocnění i nemoci dýchacích cest. Neobvyklá nebyla ani sněžná slepota (zánět očí končící oslepnutím) v horských oblastech And či kretenismus, porucha tělesného růstu a duševního vývoje.

S příchodem Evropanů se však v říši rozšířily choroby, které Inkové předtím neznali, například neštovice, příušnice či tuberkulóza, a které indiánskou populaci zdecimovaly až o 90 %.

Indiánskou populaci skolily až neštovice společně s tuberkulózou.
Indiánskou populaci skolily až neštovice společně s tuberkulózou.

Vyléčí vás díra do lebky

Opravdovými mistry byli Inkové především v oblasti chirurgie, zejména při provádění tzv. trepanací (vrtání otvorů do) lebky.

V bojích se totiž často používaly zbraně, které sloužily k úderům nepřítele do hlavy, což mělo za následek nejrůznější praskliny či fraktury na lebce. Úlomky kostí ohrožovaly mozek, a proto musely být při operaci odstraněny.

K tomu používali inčtí lékaři například obsidiánové šípové hroty, kterými proráželi lebku, bronzové nože, skalpely, pinzety a jehly. Na některých lebkách pak použili k překrytí rány stříbrné ploténky, u jiných slupku z tykve.

Inkové uměli stlačit tepnu, aby nekrvácela, znali gázu i tampony. Uměli také provádět amputace.

Inkové prováděli tzv. vrtání do lebky.
Inkové prováděli tzv. vrtání do lebky.

Úlevu od bolesti přinesou koka a durman

Při operacích používali anestetika, žádná ale zřejmě neuměla přivodit celkové znecitlivění.

Znali durman, z něhož se později získával atropin používaný nějakou dobu při narkóze, dále liánu označovanou za „révu duší“, která měla vliv na centrální nervový systém, či semena ze stromu vilca, která se mlela na prášek, jež se šňupal.

Zapomenout nelze ani na koku, jejíž lístky indiáni žvýkali. Rostlina obsahující kokain zaháněla únavu, mírnila hlad i horskou nemoc.

Byliny používali jako anestetika na bolest.
Byliny používali jako anestetika na bolest.

Zánik mocné říše rukou španělských dobyvatelů

Konec největší indiánské říši přivodil příchod španělských dobyvatelů, vedených Franciscem Pizzarem (1478–1541). Ten využil rozepří ve vládnoucí rodině Inků i vnitřních sporů uvnitř mnohonárodnostní říše a během jediného roku ji rozdrtil.

Pomohly mu v tom nejen choroby zavlečené z Evropy, ale i lepší výzbroj a znalost taktiky. Dnes se k odkazu Inků hlásí především Peru, na jehož území leželo jádro této obří říše.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Historie
Tuberkulóza: Módní guru, zabiják i cestovka
„Má drahá, kořím se vaší alabastrové pleti i útlému pasu. Jste ztělesněním krásy,“ šeptá obdivně mladý muž. „Oh, děkuji,“ zašeptá dívka a vykašle do kapesníčku trochu krve. Má tak rozmanité symptomy, že až do 19. století nikdo netuší, že jde o jednu a tutéž nemoc. To mění svými objevy až francouzský lékař René Laënnec (1781–1826) […]
Historie
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
Opatrně prochází bránou, na níž je nápis „Arbeit macht frei“. Sovětští vojáci doufají, že dobyli nacistickou továrnu, jenže po pár krocích zírají do prázdných očí stovek lidí v pruhovaných mundúrech. Ti jsou vyhublí, mají strach a neví, co od příchozích čekat! Onoho 27. ledna 1945 postupují Sověti k polskému městu Osvětim. Rozsáhlý komplex považují za nacistickou továrnu, […]
Historie
Jaroslav Foglar: Klacky pod nohy mu hází nacisté i komunisté
Domů přibíhá po setmění a ve dveřích ho vítá zkoumavý maminčin pohled. Pozdní příchod přejde mlčením, ale na druhý den už na chlapcovu hlavu létají blesky. Při pobíhání po městě si uhnal pořádnou horečku, a tak má se skauty utrum. Stačilo by, aby bylo cokoliv jen trochu jinak a český skauting by přišel o jednu […]
Historie
Maison du Peuple: Ani 700 odborníků ho nezachrání…
Z konzervatoře ho vyhodí pro hrozné chování. V tu chvíli Victorovi Hortovi (1861–1947) velkou budoucnost neprorokuje zřejmě nikdo…   Uchytí se ale na Akademii výtvarných umění v Gentu a vypracuje na jednoho z nejslavnějších belgických secesních architektů. Obzvláště Belgická strana pracujících (Parti Ouvrier Belge) ho málem nosí na rukou. I proto, že odmítá soukromé zakázky […]
reklama
záhady a tajemství
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
Starší než Stonehenge a pyramidy v Gíze, zachovalá div ne jako Vesuvem pohřbené Pompeje. Tak se často hovoří o unikátní kamenné neolitické osadě Skara Brae na západním pobřeží orknejského ostrova Mainland.   Žije se tu zhruba mezi lety 3180 př. n. l. až 2500 př. n. l. A nejde o žádné chatrče. Desítka kamenných seskupených […]
Tajemství smrti Jamese Deana
Patřil jim svět, jenže pak jejich život náhle ukončila dopravní nehoda. Ať už za ní stálo nezvládnutí řízení kvůli sjetým pneumatikám, mrtvice za volantem nebo srážka s autobusem, tyto hvězdy filmového a hudebního nebe zaplatily za osudovou chybu nejvyšší cenu. Čí život vyhasl na silnici a proč? Maminka mu umírá na rakovinu, když je mu pouhých […]
Stendhalův syndrom: Jak se projevuje nemoc z umění?
Do Florencie jezdí lidé z celého světa za úžasnými uměleckými díly a kulturními zážitky. Na některé ovšem prožitek krásna dolehne tak silně, až skončí s kombinací nepříjemných příznaků v péči lékařů. Co podivný stav způsobuje? Zrychlený tep, pocení, závratě, úzkost, bludy, mdloby, a někdy i panický záchvat. To jsou náhlé symptomy, se kterými se lidé dostávají do nemocnice Santa Maria […]
Ruiny hradu Buben: Časová smyčka dávných tragických událostí?
Zříceninu hradu Buben najdeme na Plzeňsku, na skalnaté ostrožně nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže. První písemná zmínka o historii nevelkého hradu pochází z roku 1349. Jeho původní jméno bylo Hrádek a dnešní jméno získal až po svých prvních majitelích, Bubnech z Hrádku. K této zřícenině se váže celá řada pověstí, z nichž nejděsivější […]
reklama
věda a technika
Chudák malý Albert: Experiment mu způsobí strach i ze Santa Clause!
Chvíli nesrozumitelně žvatlá, pak se převalí a jeho pozornost zaměstná sněhobílá laboratorní myš. Instinktivně po ní natáhne ruce, když místnost naplní hlasitý zvuk kladiva a kovové tyče. Dítě se leká a okamžitě propuká v pláč, jenže to je jen začátek! Vědci potvrzují své hypotézy všemožnými pokusy. Zatímco ruský psycholog Ivan Petrovič Pavlov (1849-1936) moří psy, jeho […]
Proč máme škytavku?
„Škyt! Zase na mě někdo myslí!“ známou průpovídkou si lidé odůvodňují škytavku už v 17. století a říkáme to dodnes. I když dávno tušíme, že pravá příčina nejspíš bude jiná… Nádech, výdech. Dva základní a k životu nezbytné pohyby provádíme bez ustání celý cen, aniž bychom to vnímali. Přesněji nevnímáme je, dokud hladký průběh nekončeného […]
Kdo dosedne na Měsíc? Je tu velký souboj dvou miliardářů
Po dekádách útlumu, kdy se kosmické bádání zaměřovalo na vysílání sond a na zkoumání orbity nebo nejbližších planet, jsme se dostali do éry nových vesmírných závodů. Tentokrát však mezi sebou kromě velmocí soupeří také soukromé firmy. Která bude mít navrch? Zatímco ještě pár let nazpátek se nejčastěji skloňovalo jméno amerického podnikatele Elona Muska (⃰1971) a […]
Skutečně existuje jarní únava?
Dny jsou konečně delší, slunce začíná pěkně hřát, tráva se zelená, ptáci zpívají… a vy byste nejraději ani nevylézali z postele! Přepadla vás hrozná lenost! Anebo je to trochu jinak? Jarní únava může někdy působit jako hloupá výmluva. Zkrátka se vám nechce nic dělat. Pokud ale z pocitu vyčerpání máte závratě, nejste schopni se na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
21stoleti.cz
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
historyplus.cz
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
Znavený mnich se opile olízne. Trochu přebral, jenže tahle várka piva se opravdu povedla. Tíží ho výčitky svědomí, na paměti má varovná slova biskupa. Zítra ale všechno dožene. Modlitbám se bude věnovat s ještě větší intenzitou než jindy.   Zpracování chmele na zlatavý mok se jako první u nás ujímají kláštery. „Protože měly vlastní výrobu piva,
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
skutecnepribehy.cz
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
Naši začali mluvit o rozvodu. Byla jsem rozmazlený jedináček a představa, že by se mi najednou zhroutil domov, byla pro mě zničující. Když mi naši opatrně naznačili, že se budou rozvádět, zhroutil se mi svět. Pocit jistoty splaskl jako propíchnutý balonek. Ještě nikdy v životě jsem se necítila tak mizerně. Nevěřila jsem svým uším. Nevěřila jsem, že to
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
epochalnisvet.cz
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
Fascinující amazonská džungle nemusí skrývat jen dosud neznámé rostliny a „běžná“ zvířata. Možná se v ní potlouká tvor, se kterým byste se rozhodně setkat nechtěli. Podle některých popisů připomíná Bigfoota a i když jde podle všeho o legendu, reálný předobraz toto monstrum zřejmě opravdu má!   Pohybuje se prý pomalu a nenápadně a většinou zůstává
Nepečený dort s malinami
tisicereceptu.cz
Nepečený dort s malinami
Tvaroh můžete nakombinovat s ricottou nebo také řeckým jogurtem. Ovoce použijte podle sezony nebo podle toho, jaké máte u vás doma rádi. Ingredience Na 1 kulatou formu 300 g kakaových sušenek
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
iluxus.cz
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
Světový šampionát ABB FIA Formula E se jako obvykle zastaví v Monaku. A pro tento sedmý ročník slavného závodu se společnosti DS Automobiles a PENSKE AUTOSPORT rozhodly oslavit prestiž a půvab proslul
Vepřová žebírka glazovaná pivem
nejsemsama.cz
Vepřová žebírka glazovaná pivem
Žebra můžete podlévat jak černým pivem, tak světlým ležákem. Ingredience na 6 porcí: 500 ml černého piva 2 kg vepřových žeber 1 lžíce sójové omáčky 1 lžička uzené papriky 1 lžíce olivového oleje sůl barevný pepř Postup: Vepřová žebra omyjte, osušte a rozdělte na větší díly tak, aby se vám porce vešly do pekáče. Připravte si směs, kterou budete
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
epochanacestach.cz
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
Je to už sedm století, co na skalnatém kopci v Javořických vrších vzniklo lovecké sídlo pánů z Hradce. O své přežití do dnešních časů musel sice bojovat, ale ten boj vyhrál a patří mezi perly celého kraje. Podle pověsti si pán zdejšího kraje zatoužil vystavět na skále hrad, ale nedostávalo se mu peněz. Upsal proti duši ďáblu,
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
panidomu.cz
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
Dřevo je nesmírně příjemný a oblíbený materiál, přitom jeho krásu někdy zbytečně zakrýváme. Zde je pět inspirací, jak ji naopak co nejvíce ukázat. Ze starých dřevěných rámů se dá vytvořit jednoduchá konstrukce, která se báječně hodí jako opora pro kytice ze suchých rostlin. Suché traviny (a právě tak suché květy) v ní dokonce vypadají lépe
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
nasehvezdy.cz
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
Chvíli se zdálo, že je Denisa Nesvačilová (32) znovu šťastná. Jenže bohužel má asi opět srdce na cáry. Románek s pohledným kolegou podle všeho nevyšel. Měl se k ní chovat jako princezně, zahrnovat
Pozor na noční pohled z okna!
enigmaplus.cz
Pozor na noční pohled z okna!
Odedávna existuje celá řada lidových pověr. Ty skutečně nejděsivější z nich se pak většinou týkaly temné části dne, tedy noci. Lidé pevně věřili, že za tmy se nemá vycházet z domu a není ani dobré dív