Skip to content

Ledovcová archeologie: Tající ledy jako muzeum i hřbitov

Matterhorn je posetý věcmi napůl čouhajícími ze sněhu. „S tím, co tady najdete, byste si mohli otevřít obchod,“ říká alpský pilot-záchranář Gerold Biner. To, co kdysi ledovcová masa zhltla, teď v úžehu plive zpátky.

Zatímco klimatologové bijí na poplach, archeologové od Norska po Kanadu balí stany, nazouvají pohorky a vyrážejí na lov zapomenutých artefaktů. Jen ve Švýcarsku se najde tisíce předmětů. Od kusů zbraní a oblečení z doby bronzové, přes trosky amerického bombardéru z druhé světové války, po pytel drahokamů v hodnotě 250 000 eur po havárii indického letu v roce 1966.

Velké tání

V září 2013 odhalí ustupující norský ledovec perfektně zakonzervovanou kupku hnoje starou 1000 let, spolu s pozůstatky koně z doby železné. Ten samý rok je v oblasti nalezena i neobyčejně zachovalá 1700letá vlněná tunika. A tuto tisíce let zapečetěnou ledovcovou konzervu velké tání otvírá. Zatímco v roce 1850 pokrývají ledovce ještě 1735 km³ švýcarské pevniny, loni už jen necelou polovinu, asi 890 km³.

Vědní obor ledovcové archeologie se zrodí někdy mezi objevem slavné Ötziho mumie na italsko-rakouském ledovci v roce 1991 a nálezem tří extrémně dobře zachovalých těl inckých dětských obětin na argentinském vulkánu Llullaillaco roku 1999.

Globální oteplování mění hory v historická naleziště i odkryté hroby. Po 5 000 letech vyplivnou také mumii známou pod jménem Ötzi.

Hřbitov v ledu

V červenci 2017 si operátor lyžařského vleku na švýcarském ledovci Tsanfleuron všimne páru batohů, skleněné láhve a mužských i ženských bot. Vše to vypadá jako z vitríny muzea. Pak uvidí v ledu těla, párek mumifikovaných ostatků – a mají u sebe doklady. Jedná se o manžele Dumoulinovi ze Švýcarska. Ve vánici 15. srpna 1942 odejdou v nadmořské výšce 2600 metrů podojit krávy, pak už je nikdy nikdo nespatří.

Strávili jsme celé své životy hledáním těl našich rodičů,“ říká nejmladší z jejich sedmi dětí, 79letá Marceline Udry-Dumoulinová, která sama za svůj život pročeše ledovec třikrát.

Pohřešují se desítky ztracených

Čtyři roky předtím, v létě 2013, se na úpatí severní stěny Matterhornu najdou ostatky pohřešovaného britského horolezce Jonathana Convilleho. Zmizí během výpravy v roce 1979. O pár týdnů později jsou ve Švýcarských Alpách nalezeny také ostatky českého turisty. Lavina ho zavalí v roce 1974.

„Očekáváme, že v nadcházejících letech budou vyřešeny i další případy pohřešovaný osob,“ říká švýcarská policistka Christina Zuberová. Od roku 1925 se v oblasti stále pohřešuje 305 osob. Po 160 alpinistech se slehne zem i na masivu Mont Blanc a někde na švýcarském ledovci Morteratsch by se měly vyskytovat pozůstatky 40 uvízlých horolezců.

Ve vánici 15. srpna 1942 nechávají manželé Dumoulinovi doma děti a odcházejí podojit krávy. Znovu jsou spatřeni až v červenci 2017.

Bílá válka

V září 2013 probíhá v severoitalském středisku Peio slavnostní pohřeb dvou mladých vojáků. Padli v květnu 1918, jejich těla byla ale objevena teprve nedávno. Peio se za první světové války stává dějištěm tzv. Bílé války. Nejtužší nepřítel zde nenosí uniformu habsburského mocnářství, je jím příroda sama, která mučí muže 30stupňovými mrazy.

Pouze jedna třetina z 150 000 mužů, kteří zemřeli na alpské frontě, padla za oběť bitvám,“ říká profesor Stefano Morosino z Milánské univerzity. Vojenská technika, zákopy kopané do ledu, tunely hloubené na vrcholky, to vše spolu s padlými zamrzne v čase.

Stroj času

Od 90. let tající ledovce začnou všechnu tu hrůzu – navíc výjimečně dobře zachovalou – odhalovat na povrch. Nikdy neposlané milostné dopisy, ódu na veš, tu „společnici mých dlouhých dní“, v deníku rakouského vojáka i pohlednici adresovanou chirurgovi rakouského vojska od jeho české ženy.

V roce 2004 horský průvodce a ředitel muzea Maurizio Vicenzi najde tři mumifikované rakouské vojáky visící vzhůru nohama, uvězněni v ledové stěně ve výšce 3 600 m. n. m. Tající sníh také odhalí komplexní tunelový systém, kapesní zrcátka s fotografiemi, dopisy, hrací karty, jídlo i olejové lampy.

Kruté bitvy první světové války v severoitalském městě Peio zamrzly v čase, stejně jako padlí.

Perla v kupce sněhu

Pokud bude oteplování pokračovat stejným tempem, klimatologové předpokládají, že 90 procent ledovců bude pryč do roku 2100. „Byly zde po 6 000 let, takže představa, že za dalších 100 budou pryč, je neuvěřitelná,“ říká dánský archeolog Lars Pilø. Právě to by ale pro archeology mohlo představovat potíž.

„Dokud jsou artefakty v ledovcovém mrazáku, jsou neuvěřitelně dobře zachovány. Jako by byly ve stroji času. Jakmile je ale led propustí, čas začíná pádit velmi rychle. Musíme tam být právě v ten moment, když vyjdou na svět,“ dodává.

Tzv. „Bílou válku“ historici považují za nejvýše položenou válečnou bitvu v historii.
Foto: s17838.pcdn.co, news.nationalgeographic.com, i.dailymail.co.uk
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …