Domů     Královna Středozemního moře umírá. Pod hladinou řádí smrtící epidemie
Královna Středozemního moře umírá. Pod hladinou řádí smrtící epidemie
4.10.2026

Je to největší mlž Středozemního moře a druhý největší rámci celého světa. Kyjovka ušlechtilá (Pinna nobilis) byla ikonou v zemích Středomoří. Její lastury dosahovaly až jednoho metru, dožívala se až padesáti let. Rok 2016 však všechno změnil. Proč nyní mluvíme o kyjovce ušlechtilé takřka v minulém čase?

Potápěč s kyjovkou ušlechtilou. Patří toto „podmořské zátiší“ již minulosti? Kyjovka ušlechtilá je – byla královnou Středozemního moře. Kyjovky umírají, jejich lastury alespoň nějakou dobu zůstanou pevně usazené v sedimentu dna. Podmořské hřbitovy jako memento děsivých změn v ekosystému Středozemního moře. Malý kanic použil lastury kyjovek jako hlídkovou věž. Potápěč s lasturou kyjovky. Snímek dává představu o velikosti tohoto mlže.

Ve zmíněném roce se stalo něco neuvěřitelného. Královna Středozemního moře, o které se zmiňovaly už staroegyptské texty, umírá. Nikoli jako pár desítek jedinců izolované kolonie v problematických podmínkách, ale jako celý prastarý druh. Jak je to možné?

Kyjovka ušlechtilá je – byla královnou Středozemního moře.
Kyjovka ušlechtilá je – byla královnou Středozemního moře.

Podmořská epidemie

reklama

Masové vymírání kyjovky ušlechtilé mají na svědomí patogenní mikroorganismy. Konkrétně se jedná o prvoka Haplosporidum pinnae, který svoji destruktivní misi vůči druhu Pinna nobilis realizuje ve spolupráci například s bakteriemi rodu Mycobacterium.

Výsledkem je úmrtnost populace kyjovek, která dosahuje 80 až 100 procent! Něco velmi neobvyklého a děsivého se děje ve Středozemním moři.

Kyjovky umírají, jejich lastury alespoň nějakou dobu ještě zůstanou pevně usazené v sedimentu dna. Podmořské hřbitovy jako memento děsivých změn v ekosystému Středozemního moře.
Kyjovky umírají, jejich lastury alespoň nějakou dobu ještě zůstanou pevně usazené v sedimentu dna. Podmořské hřbitovy jako memento děsivých změn v ekosystému Středozemního moře.

Vědci se snaží izolovat či přemístit kolonie kyjovek, které souhrou náhod přežily úder kladiva bezprecedentní epidemie. Bude to stačit k zachování druhu Pinna nobilis? Proč byly kyjovky ušlechtilé s lidstvem tisíce let a nyní čelí eliminaci celého svého druhu?

Vědci se obávají, že spouštěčem tohoto vymírání byly klimatické změny, oteplování mořské vody i nezvyklé hodnoty salinity v bazénu Středozemního moře.

Náhrobní kameny

O co lidstvo přijde v případě vyhynutí druhu Pinna nobilis? Každá dospělá kyjovka je (byla, chcete-li) účinným filtrátorem mořské vody. Její schránky, porostlé houbami a dalšími mikroorganismy, byly reflexí biodiverzity konkrétního středomořského biotopu.

Malý kanic použil lastury kyjovek jako hlídkovou věž.
Malý kanic použil lastury kyjovek jako hlídkovou věž.

Kyjovky ušlechtilé byly i respektovanými bioindikátory čistoty mořské vody. V útrobách jejich lastur se rodily krásné černé perly. Z byssových vláken, kterými se kyjovka přichycovala na mořském dně, se vyrábělo velmi vzácné tzv. mořské hedvábí.

Potápěč s lasturou kyjovky. Snímek dává představu o velikosti tohoto mlže.
Potápěč s lasturou kyjovky. Snímek dává představu o velikosti tohoto mlže.

Populace mlžů Pinna nobilis byla důležitou součástí rovnováhy v mořském ekosystému. Královna Středozemního moře nyní umírá. Je to smutný pohled na prázdné obří lastury zasazené v mořském dně jako náhrobní kameny.

Co se to děje s mořem, na jehož březích se rodila moderní civilizace. Dokážeme mu pomoci?

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Věda a technika
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz