Skip to content

Králové omezenosti: 10 nejhloupějších zvířat

Někteří obyvatelé živočišné říše jsou vyzdvihováni pro svoji inteligenci, kterou se téměř vyrovnají člověku. Na opačném konci škály pak stojí ti, jimž příroda takříkajíc nenadělila. Kdo je nejhloupějším z hloupých? A čím si zařazení mezi omezence tato zvířata vysloužila?

Lenochodi

Třída: savci

Velikost: 50 až 70 cm, 4 až 8 kg

Dožití: Až 30 let

Výskyt: tropické deštné pralesy Střední a Jižní Ameriky

Tato šedě zbarvená chlupatá zvířata obývají větve vysokých a hustých stromů. Zavěšena hákovitými, až 10 cm dlouhými drápy zde spí, páří se i vychovávají mladé. Na předních končetinách mají dva nebo tři srostlé prsty, na zadních vždy tři. Prospí 10 až 20 hodin denně, do lezení se pouštějí jen kvůli získání další potravy. Při spěchu ulezou asi 4 metry za minutu. Díky pomalosti svých pohybů však unikají pozornosti dravců. Jsou to býložravci, stravu tráví i několik dnů.

Lenochodi považují své končetiny za větve stromů.

Proč jsou považováni za hloupé: Nikdy se nenaučili vylučovat ve větvích, proto jednou týdně (až měsíčně) sestoupí k úpatí stromů, aby vykonali potřebu. Po zemi se spíše vlečou, než chodí. Při lezení či sestupu dolů si ale, zejména mláďata, často spletou svoje končetiny s větvemi stromů a snaží se jich chytit, což samozřejmě skončí jejich pádem, při kterém se mohou i zabít.

Pandy velké

Třída: savci

Velikost: 70–160 kg, 1,2–1,6 m

Dožití: až 30 let v zajetí, 20 v přírodě

Výskyt: Čína

Slovo panda vychází z nepálského označení pro požírače bambusu a bylo nejprve použito pro pandu červenou, malou stromovou šelmu. Kvůli podobnému způsobu života byl za pandu (velkou) označen i černobílý medvěd, který s ní však není nijak spřízněn. Naopak, nejbližším příbuzným pandy velké je medvěd brýlatý z Jižní Ameriky. Čína nabízí zapůjčení pand ostatním národům na 10 let, ovšem jakékoliv narozené mládě v době výpůjčky náleží automaticky Čínské lidové republice.

Pandy zapomněly, že patří mezi masožravce.

Proč jsou považovány za hloupé: Pandy patří mezi medvědy, proto je jejich trávicí trakt obdobný jako u masožravců, ač se živí především bambusem. Z něj ale získávají velmi málo živin a energie. Aby jí šetřily, jsou velmi líné, většinu dne odpočívají. Mají také menší mozek, játra i ledviny (na energii náročné orgány) v poměru k tělu než jiní medvědi. Malý zájem mají tito tvorové také o sex, proto jim hrozí vyhynutí. Samice si navíc často ani neuvědomí, že porodily, a následně své potomky nepovažují za vlastní, případně na ně zapomenou a ve spánku je zalehnou.

Krůty

Třída: ptáci

Velikost: malá plemena 3–7 kg, střední 7–15 kg, velká až 30 kg

Dožití: až 10 let

Výskyt: celosvětově, pochází ze Střední Ameriky

Krůta domácí je chována především pro maso, největší oblibě se těší v USA, kde je tradičním pokrmem při oslavě Dne díkůvzdání (čtvrtý čtvrtek v listopadu). Předkem krůty je krocan divoký, s jehož domestikací začali Olmékové na pláních středního Mexika asi před 3000 lety. Po pštrosovi je to druhý největší domestikovaný pták. Samci se odlišují od samic zejména nápadným lalokem pod krkem, na horní části zobáku a na hlavě, které mu při toku nabíhají krví, a dlouhými širokými pery v ocase, která roztahují do vějíře při hrozbě či námluvách.

Tito ptáci vyhlížejí déšť, místo aby se schovaly.

Proč jsou považovány za hloupé: Když prší, místo toho, aby se krůty před deštěm chránily, vzhlížejí do nebe. Také se traduje, že jsou tak omezené, že zapomněly létat, to ale není úplně pravda. S létáním mají problém jen ty největší (americké) druhy krůt, a to kvůli své velikosti. Opravdu hloupě se pak chovají samci v době námluv. Jsou velmi agresivní a ochotní pokoušet se pářit se i s pouhou hlavou samice, naraženou na kůlu.

Kakapové soví

Třída: ptáci

Velikost: 60 cm na výšku a 4 kg váhy

Dožití: až 100 let

Výskyt: několik ostrovů Nového Zélandu

Kakapo soví je jedním z nejvzácnějších papoušků na světě, zároveň je největším a nejtěžším papouškem světa, ač neumí létat. Svým obličejem i nočními aktivitami připomíná sovu. Když se Nový Zéland odtrhl od pevniny, nebyl již přístupný pro čtyřnohé šelmy, proto se kakapové vzdali energeticky náročného létání. Po stromech tito žluto-zeleno-černí ptáci pouze šplhají, křídly jen zpomalují seskoky. Jsou velice ohrožení, na planetě jich zbývá už jen asi 200 kusů.

Kakápové před dravcem neutíkají, ale „zamrznou“.

Proč jsou považováni za hloupé: Když narazí na predátora, místo aby se kakapové pokusili o útěk, prostě „zamrznou“, a stávají se tak snadnou kořistí. Ani v reprodukci nejsou papoušci soví příliš dobří. Aby přilákali samičky, čechrají si samci peří a nafukují hrudní vak, díky čemuž vydávají charakteristický zvuk. Ovšem v jámách, které vyhloubí, se jejich zpěv rozléhá, a pro samičky je proto často obtížné je lokalizovat. Rozmnožování také závisí na dostatku plodů stromu rimu – pak se rodí více samečků, kteří mají větší nároky na potravu.

Koalové

Třída: savci

Velikost: 70–90 cm na délku, plus 6 cm ocas, váha 5–12 kg

Dožití: až 18 let

Výskyt: jižní Austrálie

Koala medvídkovitý je jedním z nejznámějších australských zvířat, za medvídka ale bývá tento vačnatec označován nesprávně. Koalové mají hustou a měkkou srst a pět prstů na každé končetině, při šplhání po stromech jim pomáhají drápy. Mají jako jedni z mála savců otisky prstů, které jsou podobné lidským. Samec má rozeklaný penis, samice dvě dělohy. Živí se eukalyptovými listy, což je energeticky velmi chudá strava.

Koaloví nenajdou jídlo, ani když leží před nimi.

Proč jsou považovány za hloupé: Mají mezi zvířaty nejmenší poměr velikosti mozku k tělu. Jejich lebeční dutina je až ze 40 % vyplněna mozkomíšním mokem. Přitom jejich předchůdci disponovali větším mozkem. Ten se jim ale v důsledku přechodu na energeticky chudou stravu postupně scvrkl. Kvůli tomu občas nedokážou rozpoznat jídlo, ani když jsou hladoví a potrava leží přímo před nimi.

Ropuchy obrovské

Třída: obojživelníci

Velikost: 10 až 20 cm, největší nalezená až 40 cm a 2,7 kg

Dožití: 10 až 15 let v přírodě, v zajetí i 20 let

Výskyt: Jejich domovinou je Střední a Jižní Amerika, ovšem kvůli svému velkému apetitu byly tyto ropuchy vysazeny i v jiných oblastech, například v Austrálii či Karibiku, kde byly nasazeny proti škůdcům na plantážích.

Ropuchy obrovské požírají nejen živou, ale klidně i mrtvou kořist. Tam, kde byly vysazeny uměle, se samy staly škůdci, jejich maso je totiž pro většinu zvířat po požití vysoce toxické. Disponuje jedem bufoteinem, který spadá do stejné skupiny drog jako heroin. Dospělé žáby se plně adaptovaly na suchozemský život, do vody chodí pouze kvůli rozmnožování.

Sexuálně obtěžují i mrtvá zvířata.

Proč jsou považovány za hloupé: Samci ropuchy obrovské jsou velmi náruživí, zkoušejí to i na samičky, které leží rozjeté na silnicích. Ale také na živé i mrtvé mloky, hady, ještěrky či myši. Někdy dokonce na jiné ropuší samce, ti se ale proti tomu umějí hlasitě ohradit.

Plameňáci

Třída: ptáci

Velikost: 1 až 1,4 m výšky a 1,5 až 4,1 kg váhy

Dožití: 30 až 40 let

Výskyt: žijí v tropech, subtropech i mírném pásu, neobývají však východní Asii a Austrálii

Plameňáci původně obývali slaná jezera a pobřežní moře, postupem času se přizpůsobili i sladkovodní potravě vnitrozemských jezer. Plavou málo, spíše chodí po mělčinách. Před vzletem se musejí rozběhnout. Mají dobrý zrak, ale skoro žádný čich. Jejich růžové až červené zabarvení je podmíněno dostatkem řas obsahujících karoteny ve stravě. V zajetí jim musí být toto barvivo nacházející se třeba v mrkvi dodáváno uměle, jinak by byli bílí. Jsou to monogamní tvorové, kteří žijí v hejnech.

Ač mají dvě nohy, stojí vždy jen na jedné.

Proč jsou považováni za hloupé: Ačkoli disponují dvěma dlouhýma nohama, většinu času tráví stojem pouze na jedné z nich. V této poloze také spí. Potravu získávají, podobně jako jiní zástupci ptačí říše – třeba kachny nebo husy – filtrováním vody. Ovšem pouze a jen plameňáci to zvládají v poloze hlavou dolů, což vědci dlouho považovali za nepříliš chytrou strategii. Až později byla v jejich ústní dutině nalezena topořivá tělíska, která vytvoří pevné dno pro tkáně na spodině jazyka, a pomáhají tak plameňákům v jejich podivném způsobu lovu.

Mandelíkovití

Třída: ptáci

Velikost: 36 až 38 cm na délku, 104 gramů

Dožití: asi 10 let

Výskyt: subsaharská Afrika, Arabský poloostrov

Mandelík fialovoprsý, jak už jeho jméno napovídá, má fialovou náprsenku, zelenou hlavičku, tmavomodrá křídla a tyrkysové bříško i ocas, ale na jeho těle lze nalézt až osm barev. Pro svoji krásu se stal neoficiálně národním ptákem africké Keni i Botswany. Je to monogamní pták žijící spíše osaměle, živí se hmyzem, pavouky, štíry či stonožkami.

Mandelíkovití stavějí nepříliš bezpečná hnízda.

Proč jsou považováni za hloupé: Ke svému hnízdění si mandelíkovití často vybírají velice nevhodná místa, například nechráněné dutiny stromů či vysoko umístěné díry ve zdivu opuštěných stavení, odkud mohou mláďata snadno vypadnout. Navíc se před predátory nikdy nesnaží prchnout, což z nich činí snadnou kořist pro pytláky.

Žraloci šotci

Třída: paryby

Velikost: 3,85 m a přes 160 kg, největší ulovený měřil až 5 m

Dožití: 30 až 35 let

Výskyt: ve všech světových oceánech, např. v Mexickém zálivu na jihu Brazílie, na západě Francie, u Japonska či Nového Zélandu

Pro žraloka šotka je charakteristický výrazný čenich, připomínající čepel meče. Má 35 až 53 horních a 31 až 62 dolních řad zubů. Jeho kůže je částečně průhledná, jinak bílá či šedá, případně růžová. Žije u mořského dna, v hloubce mezi 270 a 960 metry. Jde o živoucí fosilii a jediného existujícího zástupce rodové linie, staré 125 milionů let.

Žraloci šotci jsou líní obstarat si potravu.

Proč jsou považováni za hloupé: Jsou to velice pomalá a líná stvoření, což naznačuje jejich ochablé tělo i malé ploutve. Kvůli tomu se jim ani nechce aktivně se rozhlížet po potravě a jen čekají, až se k nim nějaká kořist dostane tak blízko, aby ji mohli spolknout.

Veverky

Třída: savci

Velikost: 19 až 23 cm, 250 až 340 g, ocas pak měří 14,5 až 20 cm

Dožití: v přírodě maximálně 12 let

Výskyt: celosvětově kromě Austrálie a suchých oblastí

Pro veverky je typický huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích, zároveň jim ve spánku slouží jako přikrývka. Tito hlodavci jsou aktivní přes den, žijí samotářsky. U nás se vyskytuje nejčastěji jejich červená a černá forma. Až 80 % dne stráví veverky hledáním potravy, kterou tvoří hlavně semena šišek, houby, ptačí vejce a oříšky.

Veverky snadno zapomenou, kam si schovaly jídlo.

Proč jsou považovány za hloupé: Aby jim pracně nasbírané pochutiny někdo nesnědl, schovávají je na různých místech, aby zloděje zmátly. Problém je, že když pak v nejtěžších obdobích roku, hlavně v průběhu zimy, své zásoby samy potřebují, často si nemohou vzpomenout, kam je ukryly.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Příroda
Zobrazit více …