Domů     Kde se vzalo námořnické tetování?
Kde se vzalo námořnické tetování?
13.10.2026

Do přístavu připlouvá loď, a jakmile zakotví, na souš se vyhrnou námořníci, aby utišili žízeň i chtíč. Jdou oním zvláštním houpavým krokem. A kdyby je někdo nepoznal podle toho, napoví mu potetované paže. Námořnická kérka je totiž něco jako uniforma.

Tetování jako takové má velmi hlubokou minulost. Tetovaný je už pračlověk Ötzi, který umřel v Alpách více než před pěti tisíci lety. Ve starověkém Římě se tetováním označují otroci a už tehdy se nechávají tetovat námořníci.

To proto, že když utonou, není snadné je pak poznat. Ale výrazné tetování identifikaci pomůže.

Evropský středověk pak na tuto tradici zapomíná – a znovuobjevuje ji až v roce 1669, kdy se vrací z Jeruzaléma poutník Ratge Stubbe, který si na památku svaté poutě pokryje tělo náboženskými symboly.

Nicméně se předpokládá, že zatímco pro suchozemské krysy jde novinku, středomořští námořníci se nechávají tetovat nejméně od 16. století.

reklama
Tetování znovuobjevují námořníci v Polynésii a zvyk přiváží do starého světa
Tetování znovuobjevují námořníci v Polynésii a zvyk přiváží do starého světa

Kde se vzalo, tu se vzalo

Tehdy jde zejména o náboženské symboly k ochraně „Mořeplavci od nepaměti znali tento zvyk a způsob, jak si na kůži kreslit nesmazatelné postavy krucifixů, Madon nebo jak na ni napsat své vlastní jméno a jméno své milenky,“ píše Charles Pierre Claret de Fleurieu (1738–1810) v roce 1798. K vytváření symbolů používají k tetování inkoust a střelný prach, díky kterému jsou obrazce většinou modré.

Po roce 1770 se ze svých cest vrací i James Cook (1728–1779), jehož muži se nechají hojně potetovat na nově objevené Polynésii. Odsud do Evropy přinesou i název této praktiky – z polynéského slova „Tatau“ se stane anglické „tatoo“.

Tak či onak, už na počátku 19. století se námořnické tetování nějak kodifikuje. Spolu s námořnickou uniformou je to poznávací znamení, na které je dobré být patřičně hrdý.

Tetovací salony se během 20. století rozšíří zejména v přístavních městech
Tetovací salony se během 20. století rozšíří zejména v přístavních městech

Obrázek za odměnu

Nejde si ale udělat tetování jen tak. Nový obrázek je potřeba si zasloužit!

Kdo překoná Atlantský oceán, stane se velitelem nebo stráví na lodi víc času než na souši, může se ozdobit kotvou, většinou na hřbetě ruky – a jde o jeden z nejběžnějších symbolů vůbec.

Pokud námořník obepluje Mys Horn, nejjižnější cíp Jižní Ameriky, má právo na plachetnici s rozvinutými plachtami. Hula dívku hrdě nosí, kdo doplul na Havaj. Námořnickou hvězdu má zase ten, kdo se plavil v Severním oceánu.

Většinou je pěticípá a připomíná kompasovou růžici. Palubní dělník se dá poznat podle lana kolem zápěstí, námořník na velrybářské lodi zase podle harpuny. A kdo slouží vlasti na lodi, nechá si udělat překřížené kanony.

Jedním z nejběžnějších motivů námořnického tetování je kotva. I ta pomáhá námořníka bezpečně přivést zpět domů.
Jedním z nejběžnějších motivů námořnického tetování je kotva. I ta pomáhá námořníka bezpečně přivést zpět domů.

Soukromá zoo

Za každých 5000 námořních mil si může nechat vytetovat na hrudník vlaštovku a za 10 000 námořních mil hned vedle druhou – to je jako obeplout Zemi dvakrát a něco málo k tomu přidat. A proč vlaštovka? Protože je symbolem návratu a naděje.

A když naděje dojde, odnese námořníkovu duši do nebe. Přeplutí mezinárodní datové linie se pozná podle zlatého draka. Obyčejný drak zase říká, že dotyčný má odslouženo v západním Pacifiku, blízko Číny.

„Mořská želva znamená, že jsem překročil rovník,“ chlubí se další z námořníků. „Ale jednou budu mít zlatou želvu – ta se dává za překročení datové linie a rovníku zároveň!“ A dalšími zvířaty do sbírky jsou prase a kohout – ty se tetují na nárty.

Ty si může nechat udělat každý, kdo se bojí utonutí. „Ani prase, ani kohout, přece neumí plavat. Takže mě tetování ochrání a rychle dostane na břeh!“ A o bezpečný návrat na souš jde vždycky nejvíc!

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Pokladna, která měla hlídat zaměstnance. Zvonila pokaždé, když někdo sáhl na peníze
Co když největším nepřítelem majitele podniku není konkurence, ale vlastní zaměstnanec? Právě takovou otázku řeší americký hostinský James Ritty v 19. století. Vymyslí zařízení, které počítá peníze, zaznamenává každou tržbu a ještě na sebe upozorní hlasitým zvonkem. Pokladna se tak rodí nejen jako pomocník obchodníků, ale také jako mechanický hlídač lidské poctivosti. Píše se rok […]
Historie
Dětský kočárek: Od kozího spřežení k ultralehkému sporťáku
Dnes patří dětský kočárek k běžné výbavě každé rodiny. Jeho historie je však mnohem překvapivější, než by se mohlo zdát. První modely netlačí rodiče, ale tahají je kozy, poníci nebo dokonce psi. Teprve během dalších staletí se z šlechtické atrakce stává nepostradatelný pomocník milionů rodin. Lehký, snadno ovladatelný, stabilní a anatomicky uzpůsobený. Takový by měl […]
Historie
Ženy chtějí rozhodovat! Petice za volební právo má délku 270 metrů
Ještě před několika generacemi neměly ženy v mnoha zemích právo rozhodovat o tom, kdo povede jejich stát. Mohou pracovat, vychovávat děti, platit daně, ale vhodit volební lístek do urny? To už je podle tehdejších mocných úplně jiná disciplína. Ženy se však odmítají smířit s rolí poslušných pozorovatelek politiky. Organizují demonstrace, podepisují petice, nechávají se zavírat […]
Historie
Kdy ženy začaly nosit kalhoty? Odvážný oděv vyvolá větší poprask než politický projev
Dnes si žena oblékne džíny, kalhotový kostým nebo tepláky a nikoho tím nepřekvapí. Ještě před necelými dvěma stoletími ale mohou kalhoty na ženském těle vyvolat veřejné pohoršení, posměch i ostrou kritiku. Některé dámy kvůli nim riskují pověst, jiné dokonce obtěžování na ulici. Přesto se nevzdávají. Boj za pohodlnější oblečení se totiž postupně mění v boj […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz