U Fleků otevírají roku 1499, pivo tu čepují už přes půl tisíciletí. Nejsou sice o nejstarším pražským pivovarem (u sv.
Tomáše na Malé Straně vařili zlatavý mok už v roce 1358), ale jediným pražským s nepřetržitou tradicí. „V domě ležícím pod Zderazem mezi domem Medulánským a tím, kde jsou namalovány straky, jsem začal vařit pivo,“ říká sladovník Vít Skřemenec, zakladatel pivovaru na Novém Městě.
Rozkvět zažívá pivovar po roce 1576, kdy ho vede Lidmila Skřemencová. Svědčí jí to, přežije dokonce čtyři svoje manžely- sládky.
V roce 1762 kupuje za peníze své manželky Doroty dům i s pivovarem Jakub Flekovský a podle dobových zápisů tu vystavuje úctyhodných 24 várek piva ročně. Jedna várka má 20 sudů, celkem 480 sudů.
U napěněného nápoje se řeší i novodobější politika. 14. listopadu 1839 se tu koná pohřební hostina na počest studenta Jana Opletala (*1915), který tři dny předtím zemřel na následky zranění z protinacistické demonstrace.
Nechybí specialita
Návodem, jak vaří svoji specialitu, třináctistupňový ležák: „Smíchej ve správném poměru čtyři druhy sladu…,“ se hostinští netají. Převést ho do opravdového flekovského piva ale není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Postup výroby totiž zdůrazňuje, že „zdárný výsledek se dostaví pouze v případě, že to vše vykonáš ve starobylém, ale přitom moderním pivovaře U Fleků…“ Genius loci zkrátka hraje roli.
Bez stálých hostů to nepůjde
„Flekovský národ“ je různorodý, třeba v roce 1902 tu „zasedá“ jeden hrabě, jeden soudní prezident, čtyři vrchní radové, dva soudní a jeden finanční rada, 7 poslanců… Mezi ctitele lokálu patřili spisovatelé Jan Neruda, Alois Jirásek, malíř Mikoláš Aleš a zpěvačka Ema Destinová.
A pod falešným jménem Adam Müller se tu objevoval loupežník Václav Babinský (1796 – 1879).
Pohostí tu až 1200 lidí
Pivní moudra zaznamenávají i důležitost hospody: „Muslim aspoň jednou v žití jde se dívat na Mekku, Čech zas aspoň jednou v žití musí sedět U Fleků.“ Osm sálů může pohostit najednou až 1200 hostů.
Proslulá je například „Akademie“, „Václavka“ s mořeným sklem, „Jitrnice“ s gotickou klenbou nebo „Rytířský sál“ zařízený v romantickém stylu.
