Zní to jako ta nejobyčejnější nemoc. Navíc na ni máme očkování i léky. Přesto její pandemie může vypuknout kdekoliv na světě – klidně právě teď! Přenos virů již není otázkou měsíců, k nakažení populace na druhém konci světa stačí několik hodin.
„Svět balancuje na hraně pandemie, která může zničit velkou část lidské populace,“ hrozí v roce 2003 slavný americký virolog Robert G. Webster (*1932). Řeč je o chřipkách, respektive specifickém viru ptačí chřipky. V únoru roku 2004 je zjištěn i u ptáků ve Vietnamu. „Pokud se zkombinuje s virem lidské chřipky, může vytvořit vysoce nakažlivý podtyp. Ten by byl pro lidi smrtelný,“ varují vědci.
Chybí nám imunita
Chřipka, respektive její viry, které lidstvo trápí již celá staletí, vynikají v křížení. Napadají nás stále nové poddruhy, proti kterým nemáme potřebnou imunitu. Do novodobé historie se zřejmě „nejslavněji“ zapíší dva druhy – mexická prasečí chřipka a také ptačí chřipka.
K přenosu nemusí dojít
Nejobávanějším se pak stane podtyp ptačí chřipky H5N1, spadající do kategorie chřipkového viru A. Tím se můžete v současnosti nakazit na většině území Asie a Evropy. „K přenosu mezi nakaženým ptactvem a člověkem nemusí vůbec dojít. Ale pokud se tak stane, hrozí vysoká úmrtnost pacientů,“ varují lékaři. Raději tak nesahejte na žádné opeřence, u kterých by panovalo sebemenší podezření, že mohou být nemocní.
Až 150 000 000 obětí
27. března 2006 se chřipkový virus typu A podtyp H5N1 objevil i u nás, konkrétně v Hluboké nad Vltavou, kde na něj uhynula jedna labuť. Virem H5N1 ale cesta chřipky zdaleka nekončí. „Ptačí chřipka by mohla zabít až 150 000 000 lidí,“ varuje koordinátor OSN David Nabarro (*1949). Jeho proroctví má blízko k naplnění.
