Připravte se na cestu do podmanivého světa hadů, kde se setkáte s neuvěřitelnými statistikami a fakty, které vám odhalí jejich adaptace, lovecké techniky i místo v ekosystému.
Od prastarých předků po nejnověji objevené druhy, od nejmenších až po prehistorické giganty – objevte, proč jsou tito plazi tak fascinující a proč v nás budí úžas i respekt.
Hadi v číslech
3789 druhů hadů žije podle posledních sčítání na planetě Zemi. Jsou tak druhou největší skupinou plazů, hned po ještěrkách. Navíc číslo stále roste, protože jsou neustále objevovány další, nové druhy!
Nejnovější je Phalotris shawnella. Oranžovo-hnědo-červeného hada popsali vědci v květnu roku 2022 v Paraguayi.
98 až 142 milionů let – tak staří jsou podle vědců hadi. Rozptyl je poměrně velký, protože je těžké přesně určit, kdy se hadi na naší planetě objevili. Mají křehké kosti. I tak jsou mladší než ostatní druhy plazů, tj. krokodýli, ještěrky a želvy.
Asi 70 druhů hadů žije v Indickém a Tichém oceánu. I když vypadají jako jejich suchozemští příbuzní, jsou mořští hadi plně přizpůsobení vodnímu životu. Nemohou se proto pohybovat na souši.
70 % hadů klade vejce, ostatní rodí rovnou živá mláďata. Je to tak zařízeno kvůli přežití potomstva. Dělají to tak například hadi, žijící ve velmi chladných klimatických podmínkách.
O 75 %–100 % větší než jejich vlastní hlava může být kořist, kterou hadi pozřou. To je jako kdyby člověk spolknul celé prase! Hadi totiž nemohou žvýkat. Mají ale velmi flexibilní spodní čelisti, což jim umožňuje polknout ulovená zvířata. O zbytek se postarají chemikálie v jejich trávicím traktu.
6–30 jídel ročně – tolik porcí hadům postačuje na to, aby zůstali zdraví a neustále rostli. Dokonce při nedostatku potravy dokážou zpomalit svůj metabolismus o 70 %!

600–1800 kostí má hadí kostra. Závisí na druhu. Všichni hadi mají 10 kostí v lebce a čelisti, žebra a obratle se ale liší. Například 10 cm dlouhý nitkový had má v průměru 200 obratlů a pár žeber na každém z nich.
4–12krát ročně hadi svlékají kůži. Je to proto, že neustále rostou.
Až 170 let se mohou dožít hadi v zajetí. Volně žijící hadi mohou dosáhnout i 100 let věku.
Až pět hadů na metr čtvereční žije na ostrově Ilha da Queimada Grande v Brazílii. Žije tu jediný druh hada, kterému navíc hrozí vyhubení – křovinář ostrovní, jenž se nevyskytuje nikde jinde na Zemi. Jeho jed do hodiny usmrtí dospělého člověka.
Pět milionů lidí ročně uštknou podle odhadů hadi na celém světě. 100 tisíc z nich zemře a 400 tisíc lidí trvale ochrne nebo přijdou o končetiny.
Jen v subsaharské Africe každý rok zemře na následky uštknutí 30 tisíc lidí a osm tisíc lidí musí podstoupit amputaci.
100 lidí anebo 250 tisíc myší by dokázal zabít jed z jednoho uštknutí nejjedovatějším hadem světa. Je jím australský taipan menší (Inland taipan).
Rychlost 20 kilometrů za hodinu dokáže vyvinout mamba černá (Dendroaspis polylepsis). Je to sice na krátkou dobu a vzdálenost, ale i tak je tento africký had mezi svými kolegy nejrychlejší na světě.
Rekordních 9,76 metru byla délka dosud největšího hada, uloveného v přírodě. Dosáhla jí krajta mřížkovaná (Python reticulatus), zabitá v roce 1912 na ostrově Celebes.

10 centimetrů a 0,6 gramu – to jsou míry a váhy zatím nejmenšího hada světa. Žije na ostrově Barbados v Karibiku a jmenuje se Tetracheilostoma (Leptotyphlops) carlae.
227 kilogramů vážil podle odhadů nejdelší známý exemplář anakondy velké (Eunectes murinus), žijící v Jižní Americe a na Trinidadu.
Díky mohutnosti těla (v obvodu může mít až 35 centimetrů) předstihla i dlouhou krajtu mřížkovanou. 8,5metrová anakonda má tak titul nejtěžšího hada světa.
Přes jednu tunu vážil největší pravěký had, obří Titanoboa cerrejonensis. Žil před asi 60 miliony let v jihoamerické Kolumbii. Podle odhadů paleontologů měřil asi 12 až 15 metrů. Je tak největším dosud známým hadem vůbec!
50 až 70 milimetrů mohou měřit nejdelší jedové zuby. Má je zmije gabunské (Bitis gabonica). Nacházejí se vpředu na horní čelisti, jsou duté jako injekční stříkačka a v klidu směřují dozadu. Až při kousnutí, když had otevře tlamu, se zuby vztyčí do svislé polohy.

12 samců a jedna samice anakondy zůstávají při páření v jedné masivní kouli až měsíc.
2–3 % lidí trpí ofidiofobií, tedy strachem z hadů. Mají z nich pocity úzkosti a strachu. Vyvolá je jakýkoli pohled na hada v teráriu, na fotografii, v televizi či ve volné přírodě.
Hadi jsou neuvěřitelně rozmanitou a adaptabilní skupinou plazů, která obývá prakticky všechny kouty naší planety. Jejich fascinující biologické mechanismy, od schopnosti polknout obří kořist až po extrémní pomalost metabolismu, z nich dělají mistry přežití.
Zároveň nám připomínají, že i ty nejmenší a nejjedovatější druhy hrají klíčovou roli v ekosystému, ačkoliv pro lidi mohou představovat hrozbu.
Ať už je obdivujeme pro jejich jedinečné vlastnosti, nebo z nich máme strach, svět hadů je nepopiratelně plný čísel, která vyprávějí příběhy o milionech let evoluce a o neustálém zázraku přírody.