Skip to content

Hrad v Budyni nad Ohří: Alchymisté z vodního hradu se mohli měřit i s pražskou elitou

Věhlasu laboratoří rudolfínské Prahy bylo těžké konkurovat. Existovalo ale přesto v Čechách nějaké další sídlo alchymistů, kteří se mohli s těmi pražskými měřit? Ano existovalo! Vypravte se s námi odhalit tajemství hradu v Budyni nad Ohří. Podařilo se tady vyrobit věhlasný všelék?

Spoře osvětlenou komnatou budyňského zámku se najednou ozve výkřik: „Je to zlato! Podařilo se, vyrobil jsem zlato!“ Zvolání přichází z alchymistické dílny, jež prý patřila Bavoru mladšímu Rodovskému z Hustířan (1526–1592). Tento alchymista tehdy patřil k nejvýznamnějším hostům zámeckého pána Jana Zbyňka Zajíce z Házmburka (1570–1616). Podle pověsti se mu na sklonku života skutečně podařilo vyrobit cenný kov! Tím by předčil i zázraky alchymistů v Praze. Zámecký pán prý neváhá a na počest alchymisty uspořádá obrovskou hostinu. Při ní pak vymyslel plán, jak s vyrobeným zlatem naložit. Nechal z něj totiž odlít sochy. Údajně mělo jít o dvanáct apoštolů, k tomu ale nechal ještě vyrobit i kvočnu se dvanácti kuřaty. Zlaté sochy pak Jan Zajíc ukryl na neznámém místě. Čekají dosud někde na své objevení?

První hradní laboratoř
Tajemné okultní vědy mají v Budyni dlouhou tradici, jako první se o ně začal zajímat již děd Jana Zbyňka, kterým byl Jan Zajíc z Házmburka (1486–1553). Jeho rod se v polovině 16. století do Budyně přestěhoval z hradu Hazmburka kvůli pohodlnějšímu bydlení. Zakládání alchymistických dílen bylo sice tehdy téměř módní záležitostí a mohli jste se s nimi setkat na řadě panských sídel. Budyně je ale trochu jiný případ. Hradní pán byl totiž zcestovalý a vzdělaný člověk, který byl okultismem doslova fascinován. Jeho hradní knihovna neměla široko daleko rovnou. Stejně tak zdejší alchymistická dílna patřila již tehdy k těm špičkově vybaveným. Sám Jan Zajíc se prý na pokusech sám podílel. V roce 1551 se pak tehdy ještě hradním areálem ozve ohromný výbuch, který prý zabije 11 lidí!

Zamlčená katastrofa?
Rozsah zkázy je tak velký, že místo oprav je rozhodnuto o tom, že starý hrad bude postupně přebudován na zámecké sídlo. Co ale výbuch způsobilo? Za oficiální příčinu bývá považována nešťastná náhoda. Zavinil ji prý strážný, který se svíčkou v ruce vstoupil do komory s uskladněným střelným prachem. Plamen pak zažehl rozsypaný střelný prach. Už tehdy se prý ale lidé baví o tom, že to mohlo být jinak. Ničivý výbuch měl totiž přijít z alchymistické laboratoře, panstvo ale nechtělo, aby se o tom vědělo. Je možné, že se Jan Zajíc snažil zamlčet nějaký nebezpečný pokus, který skončil fiaskem? Nebo hrad poničil skutečně výbuch střelného prachu?

Zanícený následovník
Ve stopách svého předka pak později kráčí i Jan Zbyněk Zajíc. Ten je však do alchymie a okultních věd ponořený ještě více, než jeho dědeček. Do budyňské alchymistické dílny investuje celé jmění. A to není zdaleka jediná. Jan Zbyněk nechal laboratoře vybudovat i na dalších svých sídlech, například v Brozanech, Mšeném, a dokonce i v pražském paláci. V Budyni nad Ohří ale mají alchymisté ke své práci to nejlepší zázemí, alespoň jak můžeme soudit z dochovaných zpráv. Co je na zdejším panství tak výjimečného? Mohlo totiž sloužit k magickým rituálům už v dávné minulosti! Jeho historie je totiž svázaná s tajemným a mocným rytířským řádem templářů.

Pověsti o klášteru
Údajně měl totiž kdysi v Budyni stávat klášter tohoto řádu. Nicméně po tom dnes nezůstalo ani stopy. Nebo ano? Podle archeologů totiž na místě dnešního sídla skutečně stála nějaká budova čtvercového tvaru už ve 13. století! Že by šlo o hledané sídlo templářů? Jejich přítomnost má dokládat i starý templářský sloup, stojící nedaleko místního hřbitova. Původně byl prý pokryt tajuplnými templářskými znaky. Dalším důkazem má být starý portrét templáře v bíločerveném řádovém oděvu s křížem na prsou, kolem kterého jsou erby 17 nejvýznamnějších českých rodů. Ten ale ve skutečnosti nechal zhotovit až poslední z rodu Zajíců. Proč by však měla být templářská minulost důležitá? Mnozí badatelé se totiž domnívají, že se templáři na svých křížových výpravách dostávají nejen k cenným relikviím a pokladům, ale především k dávným učením a tajným znalostem!

Tycho Brahe

Ráj alchymistů
Vraťme se ale do doby, kdy se po Budyňském zámku procházely největší osobnosti okultních i tradičních věd. Mohli jste tu potkat třeba i proslulého astrologa Tycha Brahe (1546–1601), který je známý především svou teorií, že Slunce a Měsíc obíhají kolem Země a další planety pak obíhají kolem Slunce. V Budyni ale na noční nebe nehleděl, zabýval se něčím daleko zajímavějším. Podařilo se mu prý vyrobit fungující elixír mládí, kterému říkal perlová tinktura či perlová voda. Jeho preparát se pak stal i oblíbeným lékem císaře Rudolfa. Užíval jej při jakékoliv nevolnosti, cítil se pom něm silnější a zdravější. Zejména jej vyžadoval v dobách morových nákaz. Sláva toho to zázračného léku se roznesla i za hranice a toužili po ní panovníci i šlechtici z celé Evropy. Tycho de Brahe chtěl proto na Budyni, nebo v Praze vystavět největší alchymistickou laboratoř v Evropě, jakousi první manufakturu, která měla zázračný elixír vyrábět ve velkém. Po jeho náhlé smrti však z plánů sešlo.

Klíč k výrobě zlata
Dalším z legendárních alchymistů, které byste v Budyni na konci 16. století mohli potkat, patřil i Bavor mladší Rodovský z Hustířan. Ano, je to ten alchymista, o kterém se zmiňuje pověst o úspěšné výrobě zlata. Jak dávno hledanou formuli odhalil? Alespoň část receptu mohl získat od svého předka Bavora Rodovského z Hustířan. O něm totiž kolovaly legendy, že je skutečným čarodějem, který zná tajemství výroby zlata. Jeho vnuk navíc nevystudoval žádnou školu, a přesto byl významným badatelem. Své vědění tak nejspíše získal od svého děda. Bavora mladšího ale jeho oddanost okultním vědám nejdříve připravila o ženu, děti i panství, které musel kvůli dluhům prodat. Skutečný průlom a úspěch s výrobou zlata se mu měl podařit až na sklonku života právě na Budyni. Tam se mu totiž podařilo dokončit i svoje životní dílo, které spočívalo hlavně v překládání a také psaní alchymistických knih.

Tajemné spisy
Bavorovi mladšímu se podařilo přeložit do češtiny mnoho důležitých spisů a vědeckých děl z filozofie i alchymie. Jedním z jeho nejcennějších překladatelských prací se pro příští generace stala tajuplná kniha jménem Smaragdová deska. Podle legend smaragdové desky původně v dávných časech vytvořil sám Hermes Trismegistos, který je považován za zakladatele okultních věd. Bavor je také autorem mnoha vlastních česky psaných alchymistických textů. Zvláště čtyři z jeho knih patří mezi nejstěžejnější díla světové alchymie, je to Hermova filosofie, Kniha o dokonalém umění chemickém, Řeči filosofické a Česká alchymie. A co zlatý poklad, který díky Bavoru Rodovskému měl Jan Zbyněk získat? Kde má být jeho skrýš?

Foto: Wikipedia
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Výlety za poznáním
Zobrazit více …