Ještěrku obecnou (Lacerta agilis) lze u nás s výjimkou Krkonoš potkat takřka všude. Pohlavní zralosti dosahuje ještěrka zhruba po dvou letech. Každý samec obývá území, na němž může spolu s ním žít několik samiček. V době páření, přibližně v květnu, si samci žárlivě střeží své teritorium a každého narušitele bez milosti vyhánějí. Jako zápas však vypadá i samotný akt […]
Hrůzné divadlo, které se odehrává v tropických džunglích, je obrazem jedné z nejhorších nočních můr lidstva. Představte si pravěkého parazita, který je schopný zlikvidovat celou civilizaci. V tomto případě však nejde o civilizaci lidskou, ale mravenčí. Druh cizopasné houby nazývané Ophiocordyceps unilateralis totiž umí z mravenců udělat naprosto ukázkové zombie. Stopy pravěkých obětí Když němečtí paleontologové nalezli nedaleko vesnice […]
Svým chmurným zjevem připomínají okřídlené vyslance pekel či stvůry toužící po naší krvi. I proto je jejich existence opředena množstvím legend a pověr. Většinu dne, a zároveň i života, jsou netopýři ponořeni do říše snů. Denně prospí 17 až 20 hodin. Jelikož mají velmi slabé dolní končetiny, spí za ně zavěšeni hlavou dolů. Kůstky v jejich […]
Využíváme jen malou část svého mozku Myšlenka, že 90 % mozku čeká na využití, je úžasná. Jaké schopnosti bychom odemknutím celé mysli mohli získat? Levitaci? Telepatii? Bohužel to bude muset jít jinak, volné kapacity totiž nejsou. Skenování lidského mozku totiž ukázalo, že existuje jen velmi málo jeho částí, které nejsou aktivní. Dokonce i k pouhému zatnutí pěsti, […]
Už čtyři desetiletí si vědci lámou hlavu nad tím, jakým způsobem vede genová duplikace k novým biologickým funkcím. Teprve nyní genetici na Trinity College v Dublinu udělali zásadní průlom s důsledky pro pochopení evoluce genomů různých organismů, když identifikovali a popsali mechanismus, který je základem „mutační robustnosti“. Genová duplikace je biologický jev, který vede k náhlému vzniku […]
