Píše se 3. červenec roku 1866 a více než dvouměsíční krvavá válka mezi Pruskem a Rakouskem míří do svého finále. Dějiště rozhodující bitvy se nachází severozápadně od Hradce Králové, u Sadové. Výsledkem je drtivé vítězství pruské armády a co do počtu zúčastněných vojáků největší válečné střetnutí na území současného Česka. Když v roce 1815 vznikl […]
Země se zachvěje a vzápětí vyplivne kovový špunt, který si to zamíří do 160 km vzdáleného Londýna, aby rozséval smrt. Tak nějak si to nacisté představují. Německé superdělo V-3 (krycí jméno Hochdruckpumpe – Vysokotlaká pumpa) je možná nejbizarnější technická kuriozita 2. Světové války. Má hlaveň ráže 150mm, dlouhou 130 metrů a s dostřelem 160 km. […]
Výsledky slovinského referenda o vystoupení z jugoslávské unie z prosince 1990 hovoří jasně. Celých 88,5 procenta voličů si přeje nezávislost. Slovinský parlament se podle toho zařídí a dne 26. června 1991 země oficiálně vyhlásí samostatnost. Tím se ovšem dostává do křížku se Srbskem, které na místo posílá tanky… Velení jugoslávské armády věří, že neporovnatelně hůře […]
Ve válce Severu proti Jihu rozvinuli předně generálové států Unie, tedy průmyslově vyspělejšího severu, taktiku spálené země. Centralizační tendence severních států a koketování se zrušením otroctví se tuze nelíbilo státům jižním, tedy státům Konfederace. Občanská válka se rozjížděla pomalu a k první velké bitvě došlo v červenci roku 1861. Jedním z nejvýznamnějších generálů Unie byl […]
„Nejprve jsem se proplazili minovým polem, v tichosti přestříhali ostnaté dráty, přeskákali zbytky překážek… A pak už jen čekáte, odkud to do vás Němci či Italové zblízka ,nasypou‘. Tenkrát jsme měli štěstí, protože jsme zaútočili tak nečekaně, že utekli,“ vzpomínal válečný hrdina Stanislav Hnělička, jenž získal za své činy a odvahu Řád bílého lva. Přístav […]
Mlýnek na lidské maso, jako pochod prasat na porážku. Tak by se dala charakterizovat kontroverzní bojová taktika, stojící na masivním útoku celých lidských vln. Má zvrátit poměr sil, místo toho ale boje prodlouží klidně i o několik let. Své o tom vědí i Američané hlavně z bojišť východní Asie… Japonci v letech 1931 až 1945 […]
„Naše jednotky se měly spojit a nikde nikdo,“ zuří italský generál Mattheo Albertone, když dorazí na místo, které mu jeho velitel označil v mapě. Skutečná hora Chidane Meret leží asi o 8 kilometrů jinde. Posily jsou v nedohlednu. Hrozícímu masakru už nikdo nedokáže zabránit. „Nemůžeme útočit. Císařova vojska mnohonásobně převyšují naše řady. Bez potřebného zásobování ale nevydrží v terénu dlouho. Jednoho dne odtáhnou. Stačí vyčkat,“ přesvědčuje italský velitel koloniálních vojsk v Africe Oreste Baratieri (1841–1901) svého premiéra Franceska Crispiho (1818–1901). Marně. „Nepřipadá v úvahu. Na ofenzívě trvám,“ smete Crispi ze stolu jeho vyčkávací […]
Nedostatek disciplíny a všeobecný chaos na francouzské straně a smrtonosné dlouhé luky na straně anglické způsobí hotová jatka uprostřed výkvětu francouzského rytířstva. Na konci srpna 1346 se poblíž vesnice Kresčak odehrála jedna z nejslavnějších bitev tzv. stoleté války a dějin vůbec. Ospalé severofrancouzské městečko Crécy-en-Ponthieu, česky známé jako Kresčak, se probouzí do nového rána. Při pohledu […]
Americký odborový svaz FOTLU (Federation of Organized Trades and Labor Unions) přijímá v říjnu 1884 dohodu, podle které se má do 1. května 1886 stát standardem osmihodinová pracovní doba. Na její podporu plánují odbory stávku, která nakonec 1. května 1886 opravdu vypukne. Centrem se stává Chicago, kde vyráží do ulic 80 000 lidí. Demonstruje se však i v New Yorku, Detroitu nebo Milwaukee. Odhady říkají, že […]
Turci neskousnou v roce 1683 porážku u Vídně. S Rakouskem válčí v letech 1737–1739 a nedají si pokoj ani později. V roce 1787 znovu dorážejí na habsburskou monarchii, pro kterou to ani tentokrát nevypadá zrovna dobře. Císař Josef II. (1741–1790) se proto roku 1789 rozhodne povolat do boje osvědčeného vojevůdce Ernsta Gideona von Laudona (asi 1717–1790). Tehdy už penzionovaný, 72letý válečník odjíždí na Balkán. Daří se mu dobývat zpět města […]
Mongolové vyženou ve 13. století turecké kmeny na západ až na území kolem dnešního města Konya ve středním Turecku. Hranici mezi novými osídlenci a Byzantskou říší vytvoří řeka Sakarya. Křesťané a muslimové spolu zpočátku v klidu obchodují. Ovšem idylka netrvá dlouho… Turecký vůdce Osman I. (1258–1326) jako zdatný válečník pochopí, že se křesťanům může postavit silou. Plení byzantská území, což si tamější císař Andronikos II. (1259–1332) nemůže nechat líbit. Posílá proti vetřelcům armádu o síle 2000 mužů, aby je vyhnala. Jenže Turci mají více […]
Před továrnou v severočeském Svárově se shromažďují dělníci. Přišlo jich 2000. Třebaže jsou klidní, policie a vojsko dostávají příkaz zasáhnout. Vyráží s napřaženými bodáky proti demonstrujícím. Jeden z dělníků padá propíchnutý bajonetem na zem. Umírá… Čtrnáctihodinové směny, nebezpečná práce s velkým rizikem úrazu, žádné jistoty! To je denní chleba dělníků v habsburské monarchii na konci 50. let 19. století. Sociální napětí roste a k protestům zbývá už jen krůček. Naštěstí rakouský parlament schvaluje v únoru 1861 ústavu, která přináší větší společenské […]
Napoleonovi padala k nohám drtivá část kontinentální Evropy. Nebylo tedy žádným překvapením, že chtěl pokořit i svého úhlavního rivala v podobě Velké Británie. To se mu ale nepodařilo. V cestě mu totiž stál jiný, neméně geniální stratég, a to viceadmirál Nelson, který je dodnes ve své zemi uctíván jako národní hrdina. Francouzské útočné plány počítaly […]
Rakousko-saské velení sleduje, jak se pruské oddíly marně pokoušejí prorazit jejich obrannou linii. „Jsme na ně dobře připraveni,“ pochvalují si, když v tom do velitelského stanu vejde posel se zprávou, ať se vojsko stáhne na východ a připojí se zde ke zbytku armády. Navzdory příznivému průběhu bitvy generál Clam-Gallas rozkaz uposlechne. Toto rozhodnutí jej stojí […]
