„A rostou tam stromy, plodící vlnu, která svou nádherou a vlastnostmi překonává vlnu ovčí.
Indové dělají z této stromové vlny své šaty.“ Takto popíše bavlnu antický učenec Hérodotos téměř 500 let před začátkem našeho letopočtu a jeho dojem není jen prchavým nadšením. Bavlna okouzlila celé generace našich předků a boduje i dnes.
Jen těžko je možné najít příjemnější materiál, než je čistá bavlna. Má všechny klady, které si jen dokážete představit. V zimě hřeje a v létě oceníte její prodyšnost, je také přírodní, hypoalergenní a má univerzální použití.
Není divu, že se na počátku nového milénia podílela zhruba celou jednou třetinou na celosvětové spotřebě textilních vláken a dokáže si udržet svou pozici i v silné konkurenci syntetických textilií.
Už od starověku
Její pěstování má však velmi dlouhou historii. Svědčí o tom nálezy na území dnešního Pákistánu, pocházející z 5. tisíciletí př. n. l. anebo 7 000 let staré textilie ze střední Ameriky.
První písemná zmínka o pěstování bavlny za účelem výroby látek pochází z roku 1500 př. n. l. a byla napsána v Indii. Do Evropy se dostává už na počátku středověku díky arabským obchodníkům.
Od konce 18. století po zavedení strojů do procesu její výroby dochází k nárůstu spotřeby bavlny.
Její celosvětová spotřeba se zvyšuje v období od roku 1790 do roku 1861 ze 700 tun na 10 000 tun, o 100 let později je to už 7 milionů tun a její zpracování se zvolna přesune z Evropy do Asie.
Ze zhruba padesátky známých druhů se dnes využívá k výrobě textilních vláken jen asi 5 druhů, především pak bavlník chlupatý či též srstnatý (Gossypium hirsutum). K největším producentům bavlny patří Indie, USA a Čína.
Pěstování, sklizeň a zpracování
Bavlník je ve většině případů keř, méně častěji strom s laločnatými listy a nápadnými, bílými, žlutými a růžovými květy. Plodem je tobolka, jejímž obsahem jsou semena, porostlá několika tisíci vlákny.
Bavlna se pěstuje i jako geneticky modifikovaná rostlina a také jako organická (biobavlna). Ta se pěstuje z geneticky neupravených rostlin bez použití jakýchkoliv chemikálií, jako jsou syntetická hnojiva nebo pesticidy.
Sklizeň je většinou mechanizovaná, pouze v rozvojových zemích se bavlna stále sklízí ručně, a předchází jí postřik, který způsobí opadání listí.
Po sklizni se během takzvaného vyzrňování oddělí semena, slupky a další příměsi od vláken, která se lisují do balíků a putují do přádelen.
Tam se dále pročistí a postupně se na různých strojích přetvoří do příze, která se pak na tkalcovském stavu zpracuje do hotových látek. Před celým tímto procesem se bavlna třídí a rozděluje podle kvality do různých jakostních tříd.
Zajímavá fakta
Z balíku vláken o váze zhruba 230 kilogramů je možné nakonec vyrobit cca 215 kusů džínových kalhot, 250 prostěradel na jednolůžko, 750 košil, 1200 triček anebo třeba 4300 párů ponožek.
Anglický výraz pro bavlnu „cotton“ je verzí původního arabského slova „qutun“ nebo „qutn“. Podle některých dávných legend existovaly kouzelné rostliny, plodící miniaturní ovce, ze kterých byla bavlna získávána.
Většina částí bavlníku je nějakým způsobem využitelná, kromě vláken se pevné části zpracovávají na olej či margarín anebo se použijí jako krmivo pro dobytek a hnojivo.
