Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev.

Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.

Tyto neobyčejné dřeviny vypadají, jako kdyby rostly kořeny nahoru. K jejich zajímavému vzhledu se váže půvabná africká legenda. Podle ní jsou baobaby jednou z prvních rostlin, které se na Zemi objeví.

A ten úplně první baobab není vůbec spokojený se svým vzhledem. Palmám závidí štíhlý kmen, stromu jménem brachychiton květy a fíkovníku plody a tak si neustále stěžuje.

Jeho věčné nářky začnou jít bohům na nervy, proto se rozhodnou ho vytrhnout ze země a zasadit znovu, tentokrát kořeny nahoru, aby ho umlčeli. A od té doby mají všechny baobaby svůj nezaměnitelný vzhled.

Planeta plná baobabů

Baobaby zná většina čtenářů také jako velké trápení Malého prince. Než se ocitne na Sahaře ve společnosti pilota, který tam havaruje se svým letadlem, žije na malé planetce, kde denně vytrhává stále znovu zakořeňující baobaby, aby ji zcela nezničily.

Tyto stromy se tak pro jeho planetu stávají doslova pohromou. Na Zemi je najdeme hlavně na území Afriky, na Madagaskaru, méně na Arabském poloostrově a v Austrálii.

Dožívají se velmi vysokého věku, odhaduje se, že nejstarší exempláře by mohly být staré přes 2000 let. K určení jejich stáří však nelze využít počítání letokruhů, které baobaby kvůli poréznosti dřeva postrádají.

Používá se tedy radiokarbonová metoda datování a právě díky ní došli vědci k uvedenému stáří.

Vodní dieta

Všech 9 druhů baobabů roste v sezónně suchých oblastech, kde se střídá období srážek s obdobím sucha. Baobaby jsou však schopné do svého pórovitého dřeva nasát obrovské množství vody:

podle některých zdrojů jí mohou nejmohutnější kmeny absorbovat i více než 120 000 litrů! Takto si stromy vytvoří zásoby, které v suchém období spotřebovávají a postupně „hubnou“, často až o několik desítek centimetrů.

Okouzlující květy baobabů se otevírají vždy teprve se soumrakem nebo záhy po setmění. U některých druhů se květ otevírá velmi rychle, zhruba v průběhu půl minuty.

I když velké, nápadné květy zůstávají na stromě i několik dní, proces opylení může proběhnout jen v průběhu první noci. Různé druhy baobabů opylují různí živočichové, jsou to například kaloni, lišajové či netopýři a další druhy nočních tvorů.

Lék i pochoutka

Plody baobabů jsou velké, suché a mají vejčitý tvar. Drobná semena baobabů mají široké využití. Domorodci z nich připravují například osvěžující nápoj, pražená se používají i jako náhražka kávy.

Jádra jsou bohatá na bílkoviny a olej, rozemleté slupky plodů se používají jako lulkový tabák a z popela se vyrábí mýdlo. Z oplodí i z kůry kmene se získávají pevná vlákna, používaná k výrobě plachet, košů a textilií či provazů.

Takto by se dalo pokračovat dále, baobaby jsou skutečně neobyčejné. Využívají se dokonce v lidovém léčitelství, třeba odvar z kůry slouží jako prostředek proti horečkám i kurdějím anebo při léčbě cukrovky. Dužina plodů pak prý pomáhá proti úplavici.

Smutný konec velikánů

Kmeny baobabů jsou obvykle velmi mohutné, například africký baobab prstnatý (Adansonia digitata) patří k těm nejrozložitějším. Průměr jeho kmene může být až 10 metrů a do výšky dorůstá až okolo 25 metrů.

Díky této mohutnosti si jich domorodí obyvatelé velmi váží a chodí prosit k nejstarším baobabům za splnění svých přání a přinášejí stromům dárky. Badatelé přitom nedávno přišli se smutnou novinkou:

některé z nejstarších a největších afrických baobabů začaly umírat. Důvod je nejasný, vědci však spekulují o tom, že za jejich zánikem mohou stát změny klimatu.