Skip to content

Zrušení roboty v roce 1848: Rolníky osvobodil politický benjamínek!

Mladík Hans Kudlich se stává benjamínkem rakouského říšského sněmu.

Čtyřiadvacetiletý Hans Kudlich se svíjí bolestí. Proti davu demonstrujících před vídeňským dolnorakouským sněmem zasahuje 13. března 1848 policie a jedním ze zraněných je i on, člen studentské legie. Ani nepříjemné poranění způsobené bajonetem ho ale neodradí od dalšího boje za svobodu. Naopak nastartuje jeho politickou kariéru.

Hans Kudlich (1823–1917) pochází z Úvalna v dnešním bruntálském okrese. Studuje filozofii a práva ve Vídni, kde se přimotá k demonstracím a je zraněn. V květnu 1848 se vrací domů do Úvalna, kde se chce léčit. Politika ho ale dohoní i tady. Přistupuje na návrh, aby v Horním Benešově kandidoval za poslance ústavodárného říšského sněmu. Jeho snahu korunuje úspěch, v červnových volbách získává poslanecké křeslo.

Nepokoje ve Vídni v roce 1848. při jedné z demonstrací je zraněn i mladý Kudlich, tehdy je ještě student.
Nepokoje ve Vídni v roce 1848. Při jedné z demonstrací je zraněn i mladý Kudlich, tehdy je ještě student.

Zákonodárné kolečko

V ústavodárném sněmu si Kudlich připisuje jedno prvenství. Ve svých necelých pětadvaceti se letech stává nejmladším poslancem shromáždění. Na srdci mu leží hlavně zájmy sedláků, z domova má bohaté zkušenosti, jaké to je robotovat na panském. 24. července 1848 proto sněmovně předkládá návrh na zrušení poddanství a všeho, co s ním souvisí, tedy i desátků a roboty. Navazuje na práci poslance Františka Augusta Braunera (1810–1880). Návrh třikrát přepracovává, než s ním úspěšně absolvuje zákonodárné kolečko ve sněmu a poslanecký kolega Josef Laser ho dotáhne do finální podoby zákona. Po diskusi sněm návrh 1. září 1848 schvaluje a zákon už šest dní poté začíná platit.

Americký pas Hanse (anglicky Johna) Kudlicha z roku 1872. Uprchlík z Rakouska se usazuje v Americe, kde si otevírá lékařskou praxi.
Americký pas Hanse (anglicky Johna) Kudlicha z roku 1872. Uprchlík z Rakouska se usazuje v Americe, kde si otevírá lékařskou praxi.

Povstalec prchá před zatčením

Jenže situace se opět zvrtne. V říjnu 1848 dochází k demonstracím v ulicích. Nejdříve je sněm přemístěn na Moravu do Kroměříže a pak ho dokonce vojsko rozežene. V březnu 1849 na Kudlicha rakouské úřady vydávají zatykač.  „Pěšky tehdy prošel z Kroměříže do rodného Slezska, odkud se přesunul do jižního Německa, kde se jako člen provizorní revoluční vlády zúčastnil povstání v Bádensku. I to bylo potlačeno, a tak musel uprchnout do Švýcarska,“ popisuje anabázi jeho útěku současný český historik Pavel Kladiwa.

Hrob Hanse Kudlicha v jeho rodném Úvalně. Na rodáka, který se zasloužil o konec roboty, jsou tu náležitě pyšní.
Hrob Hanse Kudlicha v jeho rodném Úvalně. Na rodáka, který se zasloužil o konec roboty, jsou tu náležitě pyšní.

Útěk před rakouskou spravedlností

Ve Švýcarsku se ubytuje u profesora medicíny Philippa Fridericha Wilhelma Vogta (1789–1861) a pouští se do studia lékařství. Roku 1853 úspěšně skládá státní zkoušky a bere si za manželku Vogtovu dceru. Jenže kariéru lékaře mu překazí stíny z minulosti. Za svoji aktivní účast při událostech roku 1848 ve Vídni dostane v roce 1854 od rakouských soudů v nepřítomnosti trest smrti. Švýcarsko ho okamžitě vypovídá ze země. Lékaři i s manželkou mizí do zámoří, kde si v Hobokenu v americkém státě New Jersey a otevírá lékařskou praxi. S rodištěm Hanse pojí alespoň korespondence. Vyhnancova situace se ale nakonec obrací k lepšímu, když mu roku 1867 udělí rakousko-uherský císař František Josef I. (1830–1916) milost.

Foto: wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti Zobrazit více …