Skip to content

Zmařil stavbu Hitlerovy dálnice nedostatek cementu?

Už v roce 1935 vznikají v Československu projekty na vybudování dálnice, jenže všechny plány na spojení východu země se západem zmaří 29. září 1938 podpis Mnichovské dohody. Od této chvíle se československé záměry musí přizpůsobit těm německým.

Sám Adolf Hitler (1889–1945) si v okamžiku podpisu dohody vynutí postavení Exteritoriální dálnice A88, která má vést přes území Protektorátu Čechy a Morava a spojovat rakouskou Vídeň s polskou Vratislaví. „Na každém ze sjezdů bude celnice,“ přikazuje nacistický vůdce a ještě před koncem roku 1938 začínají první přípravné práce.

Plán, kudy měla probíhat Hitlerova dálnice spojující rakouskou Vídeň s polskou Vratislaví.
Plán, kudy měla probíhat Hitlerova dálnice spojující rakouskou Vídeň s polskou Vratislaví.

Plány zvládnou za tři měsíce

Plány projektu a potřebné pozemky jsou připraveny během pouhých tří měsíců. Dohoda o postavení jasně říká, že Protektorát Čechy a Morava je povinen dát všechny pozemky třetí říši úplně zdarma. Německo ovšem slibuje veškeré finanční zajištění celého projektu. Zakázku na budování získává německá firma RAG.

Dálniční most vybudovaný u Jevíčka na severozápadě Moravy.
Dálniční most vybudovaný u Jevíčka na severozápadě Moravy.

Válečná situace maří plány

 „Příležitost přivydělat si ale dostanou i některé protektorátní firmy,“ šíří se mezi lidmi. Poprvé se na stavbě kopne do země 11. dubna 1939. Úsek přetínající naše území má být dlouhý 320 kilometrů. Němečtí stavitelé si s dopravní tepnou chtějí poradit rychle, výstavba dálnice má trvat pouhý rok a půl. Jenže válečná situace změní jejich plány. Velká část dálničních konstrukcí se betonuje a dodávky cementu začínají váznout už během října 1940. Všechno se zpožďuje.

Pozůstatky dálnice. U jihomoravských Nebovid se nacházejí opěry nedokončeného mostu.
Pozůstatky dálnice. U jihomoravských Nebovid se nacházejí opěry nedokončeného mostu.

Staveniště hlídají až do konce války

Práce definitivně skončí v dubnu 1942, protože Hitler nařizuje, že se „zakazuje používat cement pro civilní stavby“. Na území Moravy zůstává 83 rozestavěných kilometrů dopravní tepny. Německá armáda ovšem neponechá nic náhodě a až do konce války staveniště hlídá. Dnes z ní zbyly nedodělané úseky, které začínají v katastru obce Medlov na jihu Moravy a končí v obci Městečko Trnávka na severozápadě Moravy.

Foto: wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …