Skip to content

Zkáza Heliké: Stihl starověké město hněv boha Poseidóna?

Zvířata, hlavně hadi a krysy hromadně opouštějí Heliké. Obyvatelé města na to nechápavě koukají. Neví, že tihle tvorové dokážou neomylně vycítit blížící se katastrofu. Uplyne pět dní. „Spas se kdo můžeš, Poseidon se na nás hněvá,“ vykřikne starý muž. Snaží se na poslední chvíli dostat z domu, ale marně.

Bůh moře posílá na obyvatele antického města Heliké na jihozápadě Korintského zálivu svoji zlobu. Jak jinak si vysvětlit katastrofu, která roku 373 př. n. l. pohřbí celé město pod vodou? Na mořské hladině jsou vidět jenom špičky zbytků staveb. Voda s sebou strhla i deset kotvících lodí, které sem připluly ze Sparty. Z města se nezachrání nikdo. Šíří se fámy, že za zkázou stojí hněv mořského boha, protože obyvatelé Heliké nechtěli Jónským kolonistům dát jeho sochu.

Starověké sídlo Heliké bylo kvetoucím městem, kde se i razily vlastní mince.
Starověké sídlo Heliké bylo kvetoucím městem, kde se i razily vlastní mince.

Inspirace pro ztracenou zemi

„Bronzová socha Poseidona je ponořena v moři,“ hlásí filozof Eratosthenés (276/272–194 př. n. l.), který se sem dostává 150 let po katastrofě. Potopené město se stává turistickou atrakcí. Dokonce se objevují teorie, že osud Heliké se pro řeckého filozofa Platóna (427–347 př. n. l.) stal předlohou příběhu o ztracené Atlantidě. Místo proto přijede v roce 174 n. l. zvědavě prozkoumat i cestovatel Pausanias (110–180 n. l.), který tvrdí, že trosky jsou stále vidět, i když čím dál více „splývají se slanou vodou“.

Podle řeckého filozofa Platóna může být Heliké ztracenou Atlantidou.
Je Heliké předlohou pro Platónovu ztracenou Atlantidu?

Trosky v nánosech bahna

Více než 1700 let od ničivé vlny se neděje skoro nic. Trosky Heliké odpočívají v nánosech vyschlého mořského bahna. Ovšem Spyridon Marinatos, generální ředitel řeckých památek, na přelomu 2. a 3. tisíciletí dobře ví, kde starobylé sídlo kdysi stávalo. Je přesvědčený o tom, že v zemi musí být ukryty desítky soch z mramoru a bronzu. „Objev celého starobylého města bude zajímavější než Pompeje,“ říká přesvědčivě.

Sídlo smete mohutná vlna vody.
Sídlo smetla mohutná vlna vody.

Živel neřádí poprvé

Teprve po dvanácti letech práce se ale v roce 2001 Maritanovu vědeckému týmu povede odhalit stopy města pod lagunou. Překvapení badatelé najdou o kus dále ještě jedno město z doby 2400 let př. n. l. Ukazuje se tedy, že voda tu svoji zkázu v roce 373 př. n. l. nerozsévala poprvé.

Do dnešních dnů se z něj dochovaly jenom trosky v hledáčku archeologů.
Do dnešních dnů se z města dochovaly jenom trosky.
Foto: wikimedia.org, emaze.com, helikeproject.gr
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství Zobrazit více …