Skip to content

Zdravotní péče ve starém Egyptě: Stavitelé hrobek si mohli vzít neschopenku!

Horké slunce se opírá do zad pracujícím dělníkům. Není ještě poledne a Merysekhmet má pocit, že se musí každou chvíli zhroutit únavou. Přece jenom to nepůjde, bude se muset vrátit domů. Nakonec, o mzdu nepřijde. A cestou se staví u lékaře pro nějaké medikamenty.

I když poskytování státem hrazené zdravotní péče vypadá jako výdobytek moderní doby, ve skutečnosti si tuto vymoženost užívali už stavitelé královských hrobek ve starověkém Egyptě  během období Nové říše (1550-1070 př.n.l.). Pro tyto dělníky vzniká nedaleko Údolí králů vesnice, nyní nesoucí název Dér el-Medína. Dělníci jsou v tomto případě velmi zruční a vysoce kvalifikovaní řemeslníci, ovládající skvěle svůj obor. Jedině takoví totiž mohou pracovat na něčem tak důležitém, jako je stavba místa posledního odpočinku egyptských panovníků. Většina z nich je také gramotných, zanechají po sobě tisíce písemných záznamů.

Dělníci zde žijí se svými rodinami a mají se velmi dobře. Mají zajištěno pohodlné bydlení a pravidelnou měsíční mzdu, vyplácenou ve formě naturálií, v jejich případě obilí. Jejich manželky mají k ruce služebnictvo, aby pomáhalo během nepřítomnosti mužů  s těžšími domácími pracemi jako třeba praní prádla, mletí obilí nebo nošení vody. Pracovní týden dělníků je osmidenní, po kterých následují dva dny volna. V nalezených záznamech je však zachyceno i to, že měli zajištěnou pravidelnou bezplatnou lékařskou péči a podporu v době nemoci.

Papyrus Edwina Smitha popisuje ošetření i léčbu složitých úrazů a nádorů poměrně vyspělým způsobem.

Příplatek za kvalitní péči

Z četných denních zápisů je možné se dozvědět, kdy a proč nebyli dělníci v práci. Téměř jedna třetina z nich obsahuje informaci o tom, že důvodem byla nemoc. Přesto je zřejmé, že vyplácené dávky byly stále stejné. Pracovníci mají k dispozici lékaře. Ten má navíc svého asistenta. Jejich prací je nejenom starat se o nemocné, ale také připravovat pro ně léky. Lékař z Dér el-Medíny pobírá od státu dokonce zvláštní příplatky za péči o zdejší komunitu. V jeho dokumentech nacházejí archeologové návody k přípravě léků.

Ze starověkého Egypta se zachovala celá řada papyrů, obsahujících návody k léčbě různých chorob. Jeden z nich je právě z Dér el-Medíny. Dochované texty jsou jakousi příručkou pro tehdejší lékaře, kteří se ve starověkém Egyptě označují slovem „swnw“. Papyry obsahují seznamy přípravků a postupů, kterými lze léčit jednotlivé zdravotní problémy a onemocnění. Hojně se využívají různé rostliny a ovoce, také med. I když je spektrum  léčiv velmi široké, často se spolu s nimi používají různá zaklínadla.

Těžká fyzická práce způsobovala těžká poškození kloubů a kostí dělníků.

Důležité je vyčistit tělo

Americká archeoložka Anne Austinová tvrdí, že zatímco staří Řekové věřili, že onemocnění pochází z nerovnováhy tělesných tekutin, Egypťané je považovali za určitou kontaminaci těla. „Abyste se cítili lépe, je třeba se vyčistit od kontaminantů,“ říká egyptoložka s tím, že tento pohled na původ onemocnění se blíží tomu současnému. Například lékař v dochovaném medicínském textu vkládá pacientovi do otevřené zlomeniny skořápky od pstrosích vajec a pronáší zaklínadlo: „Zapuzen je nepřítel, který je v ráně. Vyhnáno je zlo, které je v krvi.“

Navzdory relativně dobré lékařské péči, hrazené státem a  úhradám za dny pracovní neschopnosti je zřejmé, že v některých případech dělníci pracují i během nemoci. Například pracovník jménem Merysekhmet se pokouší jít do práce i poté, co onemocněl. Podle dochovaného textu dojde dva dny po sobě k hrobce, ale není schopen pracovat. Vrátí se tedy zpět do vesnice, kde zůstane dalších deset dnů, dokud se neuzdraví. Podle Anne Austinové nalezené záznamy naznačují, že hrazená nemocenská a lékařská péče nicméně nebyly velkorysými gesty tehdejších úřadů, ale bylo počítáno s tím, že díky těmto opatřením bude zajištěn co největší pracovní výkon dělníků.

Egyptoložka Anne Austinová.

Příklady receptů na léčení nemocí podle starých Egypťanů:

  • Léčba střevních červů vyžaduje, aby lékař svařil datlová jádra s pouštní rostlinou kolokvintou, odvar scedil a dával pacientovi pít po čtyři dny.
  • Nemoc s příznaky, která by mohla z pohledu dnešní medicíny být diagnostikována jako astma, se léčí inhalací kouře z bylin, položených na rozpálenou cihlu.
  • Pokud pacient přijde s tím, že se cítí na smrt nemocný, lékař má podle pokynů v papyrech pacienta prohlédnout. Pokud je zdráv kromě bolestí v oblasti žeber, měl by lékař pronést zaklínadlo a předepsat směs prášku z hematitu (minerál), zrní a karobu, uvařenou v horkém oleji. Tu bude pacient užívat s medem každé ráno po další čtyři dny.
  • Pasta z datlí, akácie a medu, namazanou na ovčí vlnu používaly ženy jako pesar a předcházely tak nechtěnému těhotenství.

 

Foto: www.phys.org, archiv
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …