Skip to content

Zázračný chinin: Uzdravil i člena královského rodu!

Hraběnka z Chinchonu sebou na posteli neklidně hází. Jednou má vysokou horečku, krátce na to ji zase sužuje zimnice. Neustále se potí. Zoufalý manžel, španělský místokrál, sedí bezradně u jejího lůžka. Vypadá to, že smrt jeho ženy na sebe nenechá dlouho čekat. V tom do místnosti nakoukne dvorní lékař.

Luis Fernandez de Cabrera Bobadilla y Mendoza (1589–1647), španělský místokrál, sídlící v paláci v peruánské Limě, přiblíží prst k ústům. Nechce, aby doktor Juan de Vega rušil soukromí jeho ženy Francisky Enriquez de Rivery, která zrovna na chvíli usnula, a proto ho raději odvede do vedlejší místnosti. „Navrhuji vyzkoušet jeden lidový prostředek. Jedná se o kůru stromu,“ nabídne mu lékař poslední řešení. Nešťastný hrabě kývne. Léčivá kůra se ale dováží až z Loji, města ležícího v dnešním Ekvádoru. Od Limy je vzdálené cca 500 mil (asi 800 km). Proto je potřeba pro lék hned poslat. Užívání rozdrcené kůry hraběnku z Chinchonu skutečně postaví na nohy. Na její památku dostane zázračný strom jméno Chinchon (prášek se nazývá chinin). Jde o zřejmě první popsaný případ Evropana, kterému chinovník ulevil od horeček.

Malárie kosí lidi. Jediný lék proti ní, léčivou kůru, znají jihoameričtí domorodci.
Malárie kosí lidi. Jediný lék proti ní, léčivou kůru, znají jihoameričtí domorodci.

Poddaným snižuje horečku

O léku informuje už v roce 1633 v kronice svatého Augustina také jezuitský mnich Antonio de la Calaucha: „Roste zde strom, kterému říkají horečkový strom…jeho kůra má barvu skořice, drtí se na prášek…nápoj z ní léčí…v Limě s ním dosahují zázračných výsledků.“ Zázračný prášek bere jezuitský misionář zpátky s sebou do Evropy a budí s ním zaslouženou pozornost. Také hraběnka si při svém návratu na starý kontinent ve 40. letech 17. století bere zásobu prášku do svých zavazadel. Na panství svého manžela, které se nachází v Chinchonu vzdáleném asi 40 km jihovýchodně od španělského Madridu, poddaní trpí horečkami. Musí pracovat na bažinatých špatně odvodněných polích a sužuje je malárie. Žena je ochotně léčí hnědou kůrou cizokrajného stromu a navrací jim zdraví.

Anglický lord protektor Oliver Cromwell považuje chinovník za ďáblův prášek.
Anglický lord protektor Oliver Cromwell považuje chinovník za ďáblův prášek.

Protestanti prášek odmítají

Do Španělska se v roce 1648 vrací i lékař De Vega a přiváží obrovské množství kůry z chinovníku. Úspěšně ji ve španělské Seville prodává, ovšem za cenu, kterou si mohou dovolit jenom ti nejbohatší lidé. Prášku z kůry se také začne říkat jezuitský prášek, protože monopol na jeho dovoz a prodej mají hlavně jezuité. Lék pronikne dokonce i do vysoce postavených rodin a na královské dvory. Ovšem protestanti mu nedůvěřují, protože jde o jezuitské zboží. „Je to ďáblův prášek,“ nazývá lék lord protektor Oliver Cromwell (1599–1658), který se také potýká s malárií a ke své škodě léčbu odmítá. Ovšem anglický král Karel II. Stuart (1630–1685) se k chininu staví jinak. Využívat jeho léčivé účinky ho naučí anglický lékař Robert Talbot. Karel II. ho na oplátku roku 1678 jmenuje dvorním lékařem.

Karel II. Stuart, král Anglie, se naučí léčivé účinky chinovníku úspěšně využívat.
Karel II. Stuart, král Anglie, se naučí léčivé účinky chinovníku úspěšně využívat.

Jezuitům zničí monopol

O rok později Talbota posílá do Francie s doporučením pro francouzského krále Ludvíka XIV. (1638–1715). Na francouzském dvoře hnědý prášek vyléčí horečky prince Ludvíka de Condé (1668–1710) a královského ministra financí Jeana Baptista Colberta (1619–1683) z malárie a Angličan zde má proto dveře otevřené. „Za tajemství vašeho léku vám štědře zaplatím,“ nabídne doktorovi Ludvík XIV. a Talbot souhlasí. Dostává šlechtický titul, štědrý roční důchod a ještě peníze v hotovosti. Francouzský dvůr do svých rukou soustřeďuje obchod s chininem, protože ani Ludvíkovi se nelíbí jezuitský monopol na léčivo. Francie se stává střediskem obchodu s chininem, jezuitům zůstane odbyt jenom ve Španělsku, Portugalsku a také v Itálii. Až do přelomu 19. a 20. století má chinin zázračnou pověst. Nikdo totiž netuší, jak vlastně působí.

Francouzský ministr financí Jean Baptiste Colbert se díky kůře stromů vyléčí z nemoci.
Francouzský ministr financí Jean Baptiste Colbert se díky kůře stromů vyléčí z nemoci.
Foto: wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …