Skip to content

Závod o to, kdo dříve přistane na Měsíci: Jak dopadl?

1

Byl to souboj na ostří nože, byť jen v přeneseném slova smyslu. Závod o to, kdo dříve přistane na Měsíci, byl napínavý a náročný pro obě zúčastněné strany.

Jak USA, tak SSSR měly rozjeté projekty, které je k tomuto cíli měly dovést. Slova „Je to malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo,“ která zazněla v červenci 1969, znamenala pro Moskvu citelnou ztrátu její prestiže.

2
Sovětský kosmonaut na Měsíci nakonec nikdy nepřistál.

Aby SSSR získal alespoň část pošramocené pověsti, vyvinul měsíční automatické vozítko Lunochod 1. To se poprvé v historii kosmonautiky rozjelo po měsíčním povrchu 17. listopadu 1970. V říjnu následujícího roku se zdálo, že Lunochod odjel na smetiště dějin, v dubnu 2010 se ho však americkým vědcům podařilo lokalizovat, když se od něj odrazily laserové paprsky vyslané z observatoře v Novém Mexiku.

3
Detail kol Lunochodu.

Dálkově ovládaný samohybný přístroj dopravila na povrch Měsíce během sedmi dnů letu automatická meziplanetární sonda Luna 17. Lunochod 1, který vážil více než tři čtvrtě tuny a na délku měřil přes dva metry, zahájil měsíční vědeckou misi krátce po přistání a pracoval zde jako správný sovětský stachanovec.

5
Pohled z Měsíce směrem k Zemi.

Do 4. října 1971, kdy přístroj přestal reagovat na povely ze Země, a byl proto oficiálně prohlášen za nepoužitelný, urazil 10 540 metrů, pořídil více než 20 000 fotografií a 200 panoramatických snímků Měsíce a provedl na 25 chemických analýz povrchu našeho vesmírného souseda.

4
Jedna z fotografií, kterou pořídil Lunochod 2

V roce 1973 pak na Měsíci ještě přistál Lunochod 2. Lunochod s označením tři se pak na svou misi nikdy nevydal a dnes je muzejním exponátem.

Foto: NASA, wikipedia, Roskosmos
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír Zobrazit více …