Skip to content

Závěr druhé světové války: Kam zmizely poklady z celé Evropy?

DF-04575.NEF

„Jak si to představujete? Já vás zastřelím, jako psa,“ řve plukovník wehrmachtu doprovázející vlak s raněnými. Hrozí výpravčímu odjištěnou pistolí. Ten zůstává klidný. Jen on ví, že přednost má jiný vlak, ve kterém jsou vagóny s uloupenými cennostmi.  Rozkaz je rozkaz.  Ranění musí počkat…

Na jaře roku 1945 stojí Nacistické Německo před porážkou. Horečně se snaží ukrýt obrovskou zásobu uměleckých pokladů, které jejich komanda uloupila po celé Evropě. Vlaky, nákladní auta naplněná kulturním bohatstvím a zlatými předměty míří například do prostoru solných dolů u Altausee, vysoko v rakouských Alpách. Jedním z největších nacistických zlodějů byl vrchní velitel Luftwaffe, říšský maršál Hermann Goring (1893–1946)

Žid není právoplatným občanem

Hermann Göring (1893 – 1946) má obrovskou touhu po majetku a potřebu neomezené moci. Loupit začne Göring ještě než začne válka. 10. listopadu 1938 nechá zpustošit a vydrancovat více než 7500 obchodů, které patří Židům. Jen v berlínském klenotnictví Marggraf na bulváru Unter der Linden naloupí jeho vyslanci zlaté předměty, drahokamy, perly a hodinky  za více než 1.7 milionu říšských marek. Všude prohlašuje: „Žid není a nemůže být právoplatným říšským občanem. Tyhle majetky jim nepatří!“

2
Hermann Göring patřil nejen mezi největší nacistické zločince, ale i zloděje.

Chci všechny poklady Evropy

Na začátku II. světové války se před Hitlerem třásla celá Evropa. Vybraní němečtí vojáci byli hledáním drahocenností doslova posedlí. Všude, kam přišli se také vrhali na trezory národních bank. Göringovo víkendové sídlo Carinhall postavené v severském stylu, je nejpřepychovějším sídlem v říši. Je naplněno obrazy, sochami, tapisériemi a dalšími skvosty až po střechu. Podobně dopadne i Praha. Brzy se stěhuje 23 087 kg zlatých prutů do Berlína. Göring svým vojákům nakázal: „Pokud v Praze neposlechnou, tak jich pár zastřelte!“ Říšský maršál začíná být touho po zlatě nemocný, chová se jak šílený. Chce získat všechny poklady Evropy. Jeho speciální komando loupí všude a všechno. Jen za první čtyři roky války získali fašisté finanční hodnoty kolem 80 miliard říšských marek.

3
Vojáci americké armády Vyzvedávají poklady Frankovy štoly.

Luxusním vlakem za bohatstvím

Z pancéřových podzemních místností Banque de France a Credit Lyonnais odváží Göringova karavana nákladních aut  42 beden plných perel, náramků, prstenů,diamantů. Vše patří nejbohatší židovské rodině Rothschildů. Göring skáče radostí a pobíhá kolem  vozů. „Ručíte mi vlastní hlavou, že vše dovezete v pořádku,“ hrozí veliteli kolony. Za svými lupičskými výpravami cestuje Göring luxusním vlakem. Pancéřované vagony jsou vyzbrojeny protiletadlovými děly. Proč asi? Ve vlaku se totiž převážejí cennosti celé Evropy. Fašisté kradli třpytivé poklady, kam přišli. Maršál Göring vždy v prvé řadě. Ne vždy však byl úspěšný. Norský poklad mu proklouzl pod rukama. Rozběsněný a hlavně zklamaný maršál řve jako pominutý a vyhrožuje vlastním mužům: „Já vás postřílím vy neschopní ničemové!“

4
Prsteny, které odebírali nacisti vězňům v koncentračním táboře Buchenwald.

Mozek mu zatemnil mamon

Na konci války už je maršál pouhým stínem své dřívější osobnosti. Izolován, odpočívá ve své horské vile v Obersalzbergu. Každodenní frustraci řeší hrátkami se svými diamanty. Goring je rozhazuje po stole, odhaduje jejich cenu. Sestavuje z nich různé obrazce. Na tváři blažený úsměv, laská je, jako živoucí bytosti. Z pracovny byl slyšet jeho hlas: „Moji miláčci, mé jediné lásky, vy mne nezklamete.“ Pobočníci už v této chvíli pochybovali o jeho zdravém rozumu. „Mozek mu zatemnil mamon, choval se jako magor,“ vypovídají před vyšetřovací komisí. Tehdejší druhý muž Třetí říše unikl šibenici požitím jedu ve své cele krátce před popravou. Všechny své poklady mu nebyly v tuto chvíli k ničemu.

5
Solný důl v Altaussee je obřím bludištěm chodeb a tady byl nalezen poklad asi za 6,5 miliardy dolarů.
Foto: skepticism.org, armyweb. cz, topky.sk, docplayer.cz
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …