Skip to content

Zásadní objev! Budeme díky němu pít lepší čaj?

Lze si představit Anglii, kde zrovna odbíjí pátá hodina, bez čaje? Či ruská letní sídla bez samovaru mezi břízkami? Jen obtížně. Nyní mají milovníci čaje po celém světě naději, že chuť jejich oblíbeného nápoje se ještě zlepší.

Čajovník čínský je totiž další bylinou, u které výzkumníci popsali její genetický kód. Tento průlom se po pětileté práci podařil čínským badatelům z Kchun-mingu na jihu země. Nejednalo se o jednoduchý výzkum, protože genom čajovníku patří mezi nejsložitější v rostlinné říši. Proti takovému kávovníku je čtyřikrát delší a navíc jsou v něm některé geny velmi podobné, což luštění genomu značně komplikovalo.

Čínská čajová plantáž.

Čaj si svou globální oblibu postavil na své chuti a především na dvou látkách, které obsahuje. Na kofeinu, alkaloidu stimulujícího nervovou soustavu, a také na katechinech, jež příznivě působí na organismus. Čaj se v dávných dobách používal jako léčivo, ostatně i dnes v případě nachlazení platí dobrá rada: peřina a horký čaj.

Čaj je důležitou součástí ruské kultury.

Český termín „čaj“ pochází z čínského čcha a v Říši středu je produkt z lístků čajovníku národním nápojem. Zejména proto se čínští badatelé zaměřili na výzkum genomu této rostliny. Z okolí Kchun-mingu, kde výzkum probíhal, pak pochází známý druh čaje pchu-er, který je oblíbený i v našich končinách. Pchu-er patří k nejdéle produkovaným a nejkvalitnějším čajům na světě. Podle starých letopisů se vyrábí již 2000 let. Zvláštní vůně a chuť pchu-eru je dána procesem fermentace.

Čajovník pochází z jihovýchodní Asie. První písemné zmínky o čaji známe ze třetího století n. l.

Podle čínských biologů je rozluštění genomu čajovníku jen prvním krůčkem v jejich výzkumu. Nyní začnou postupně vytvářet tzv. genetické mapy, které umožní proniknout do dalších tajemství oblíbené byliny. A k čemu je vlastně práce čínských výzkumníků dobrá?

Zvyk pít čaj o páté vznikl ve Francii, ačkoliv je přisuzován Anglii.

Kromě toho, že člověk je tvor zvědavý a chce přijít různým věcem na kloub, může mít výzkum i praktický dopad. Pomocí rozšířených možností šlechtění by se mohla zlepšit chuť čaje a zároveň snížit i jeho cena. Ve chvíli, kdy člověk vidí do genomu čajovníku, může snadněji upravovat jeho vlastnosti, zejména ty chuťové, a rozvíjet je tak, jak je z jeho hlediska potřeba.

Foto: freshcup, pinterest, twinings, Odyssey
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …