Skip to content

Za příjemnější život: Jaké výhody má sprostá mluva?

Nadávání provází každý den vašeho života, ať už jste matka v domácnosti nebo charitativní pracovník. Je něco svůdného na obscénních výrazech a některé situace se bez nich jednoduše neobejdou. Jejich moc je veliká. Mohou suplovat léky proti bolesti, stejně jako zenovou meditaci. A o placebo efekt se tentokrát nejedná.

Jednou z největších výhod, kterou sprostá mluva přináší, je bezpochyby zefektivnění komunikace. Umožňuje nám vyšperkovat informaci emocemi, důrazem či vloženým postojem přímo k jádru věci. Studie z italské Univerzity v Modeně a Reggio Emilia  z roku 2014 naznačuje, že klení může přispívat i k důvěryhodnosti politické komunikace, ačkoliv samotný akt údajně nečiní politika v očích čtenářů lepší volbou. Zkoumání bylo provedeno prostřednictvím blogu fiktivního politického kandidáta, na který pak reagovala veřejnost. Webové rozhraní bylo zvoleno účelně neboť přispívá k extenzi vulgarity už svou anonymní podstatou, lidé mají zkrátka tendence mluvit na internetu ostřeji. Především v komunikaci na sociální síti Twitter, kde podle posledního průzkumu uživatelé píší sprosťárny ve více než 1 procentu veškerého projevu (tedy asi o 64% procent více než v běžné mluvě). Co konkrétně však činí nadávání tak lákavým?

1
Nadávky většinou souvisí s dětskými zákazy. Rádi si kompenzujeme .

Vzpomínky z dětství

Je pochopitelné, že v běžné sociální komunikaci je náš slovník i tematické okruh omezen. Hovořit zcela bez obalu zkrátka není možné, ať už s ohledem na vlastní status či jiné účastníky konverzace, kterých se vyřčené může dotknout nebo jim ublížit. Podle výzkumu J.J. Thomase a Phila Reeda uveřejněném v roce 2013 vydaném Mezinárodní asociací pro analýzu chování sládnou sprosté výrazy v našich ústech úměrně trestům, kterými se nás od jejich používání snažili rodiči fyzicky odrazovat (děti začínají se začleňování vulgarit do své projevu už kolem 6ti let věku). V kontrolovaném prostředí měří vybraným lidem zvýšení elektrické propustnosti svrchních vrstev kůže při hlasitém čtení vulgarit. U slov, za jejichž použití byli v minulosti trestání, je propustnost běžně spojovaná se vzrušením o poznání vyšší než u všech ostatních. Chovat se hříšně v nás, zdá se, probouzí opravdové zadostiučinění.

2
Sprostá mluva může být i tmelící faktor. Gordon Ramsay o tom něco ví.

Pracovní solidarita

Kromě vzrušení a vyjádření vzteku slouží klení v mnoha společnostech také jako tmelící faktor. Je snadné si představit tým dělníků z továrny na gumopryž, kterak se navzájem častují oblíbeným přízviskem na písmeno Ká, aniž zdůrazňují jeho urážlivý význam. Vulgarita se v jejich ústech stává prostředkem vzájemnosti a otevřenosti, kterou k jiným skupinám nechovají. Je jakýmsi vnitřním univerzálním kódem dané skupiny, který se ovšem neomezuje pouze na pracovní kolektiv.

3
Nadávání je kulturní záležitost a nadávat lze i ve znakové řeči.

Může za to kultura

Jednotlivé světové kultury je možné dělit podle způsobů nadávání. Japonština, kupříkladu, ačkoliv je často mylně považována za jazyk, v němž se nadávat nedá, připisuje největší důležitost urážkám souvisejícím se ztrátou tváře či důstojnosti před ostatními. Snad právě proto je v ní za jednu z horších považována jednoduchá nadávka baka značící v závislosti na kontextu nejblíže „pako“. Ve společnostech nepoznamenaných renesancí a protestantstvím mají také mnohem váhu nadávky odkazující se k rouhání jako „zatraceně“ nebo třeba „sakra“. Ušetřena není ani řeč znaková, kde se vulgarita znázorní většinou zkrácením nebo ubráním posuňku. „Spousta pejorativních výrazů ve znakové řeči jako nuda, ošklivý nebo snobský souvisí se začleněním nosu,“ vysvětluje profesorka lingvistiky Donna Jo Napoli z Univerzity ve Swarthmore. „Takže udělání některého znaku před nosem mu můžete přidat urážlivý význam.“

4
Škoda, že zvířata nadávat nemohou. Občas by to zajisté ocenila.

Za příjemnější život

Patrně největším přínosem je kromě okamžité psychické úlevy také úleva fyzická, kterou vyslovení sprosťárny přináší. Psycholog Richard Stephens, autor knihy Černá ovce, s kolegy provádí v roce 2011 výzkum se studenty nořícími ruku do kbelíku ledové vody. Ti, kteří během experimentu opakují nadávky, vydrží podstatně déle než ostatní. „U účastníků došlo ke zvýšení tepové frekvence, coby emocionální odezva na klení,“ komentuje Stephens. „Stejné jako v případě stresu připravujícího nás k útěku či boji a funguje jako analgetikum.“ Nadávejme tedy a život nás bude všechny bolet o poznání méně.

Foto: hexjam.com, wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Společnost Zobrazit více …