Skip to content

Vyrazíme ke hvězdám! Miniaturní sondy vystřelí z oběžné dráhy laser  

Zatímco většina kosmických programů vzhlíží k cestě člověka na Mars, ruský miliardář Jurij Milner a britský fyzik Stephen Hawking odstartovali daleko ambicióznější projekt – řekli si, že je čas vydat se ke hvězdám. K pochopení toho, jak náročná je to výzva, stačí jeden údaj. Nám nejbližší hvězda Alfa Centauri je 4,37 světelného roku daleko, to je více než 40 bilionů kilometrů. Mars je přitom od nás pouhých 70 milionů kilometrů.

Za hranice sluneční soustavy se ale nemá vydat klasická kosmická loď řízená astronauty. Projekt Breakthrough Starshot na místo toho počítá s vysláním celé armády sond, které budou jen o málo větší než poštovní známka a pohánět je bude světelný paprsek. Do tak malé sondy se pak musí vejít navigační i komunikační zařízení a záznamové přístroje, aniž by přesáhla váhu v řádech gramů. Nedávné představení tohoto záměru pak vzbudilo mezi vědci doslova šok. Je něco takového vůbec realizovatelné?

Prohlášení ruského miliardáře Jurije Milnera a slavného britského fyzika Stephena Hawkinga, že chtějí vyslat kosmickou sondu ke hvězdě Alfa Centauri, vyvolalo opravdové pozdvižení.
Prohlášení ruského miliardáře Jurije Milnera a slavného britského fyzika Stephena Hawkinga, že chtějí vyslat kosmickou sondu ke hvězdě Alfa Centauri, vyvolalo opravdové pozdvižení.

Příští generace

I když se najde řada odborníků, kteří již dnes odsouvají záměry ruského miliardáře a slavného fyzika do říše sci-fi, nejde jen o nějaké plácnutí do vody. Vědecký ředitel projektu, Pete Worden, jinak též bývalý šéf výzkumného střediska NASA, k tomu říká: „Současné technologie k tomu zatím nestačí, ale fantazie to není, při současné rychlosti vývoje technologií by všechno potřebné mohlo být k dispozici za nějaký dvacet let.“ Opravdovým technologickým oříškem je ale laserový pohon.

Soustava pozemních laserů má sondě udělit rychlost 65 000 kilometrů za sekundu, cesta k nejbližší hvězdě jí pak má trvat 25 let.
Soustava pozemních laserů má sondě udělit rychlost 65 000 kilometrů za sekundu, cesta k nejbližší hvězdě jí pak má trvat 25 let.

Místo děla milion pušek

Sondy mají být jakýmisi plachetnicemi, které místo větru pohánějí částice světla. Čím intenzivnější paprsek, tím větší zrychlení. Sondy budou sice velice lehké, k udělení pětiny rychlosti světla ale budou potřebovat laser o výkonu 100 gigawattů. Plány však nepočítají s jedním extrémně výkonným dělem, nýbrž s rovným milionem zářičů sestavených do husté sítě. Ta by na zemském povrchu zabírala několik čtverečních kilometrů. Miliardář Milner již do fondu poslal 100 milionu dolarů, projekt Breakthrough Starshot se rozhodl podpořit i zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Odhady uvádějí, že projekt celkem vyjde na 10 miliard dolarů.

První sluneční plachetnicí byla sonda IKAROS Japonské vesmírné agentury. Sonda byla vynesena na oběžnou dráhu a 10. června 2010 vyplula směrem k Venuši. Té dosáhla 8. prosince 2010.
První sluneční plachetnicí byla sonda IKAROS Japonské vesmírné agentury. Sonda byla vynesena na oběžnou dráhu a 10. června 2010 vyplula směrem k Venuši. Té dosáhla 8. prosince 2010.

 

Foto: nasa.gov, shuterrstock.com, wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír Zobrazit více …