Skip to content

Vynalézavost parazitů nezná mezí: Uhnízdí se i ve vašem mozku?

Většina živočišných druhů na naší planetě jsou paraziti. A také každý živočišný druh má svého parazita. Vynalézavost parazitů nezná mezí, jsou schopni se uhnízdit kdekoliv.Lidský mozek není výjimkou.

Příběh o škvorovi, který vleze do ucha a vyžere půlku mozku, patří do říše legend a bájí. Škvor sice neoplývá žádnou vysokou inteligencí, ale celkem snadno si dokáže spočítat, že v uchu a posléze v mozku by se bůhvíjak dobře neměl. To jiní živočichové naopak tuší, že právě mozek, a to i ten lidský, je pro ně tím, čím je pro medvěda grizzlyho řeka plná táhnoucích lososů…

2
Toxoplazma gondii pod mikroskopem.

Toxoplazmóza je nebezpečná nemoc, která ohrožuje především těhotné ženy. Ovšem zárodky jejího původce prvoka toxoplasma gondii má v sobě každý třetí Čech. Drtivá většina z nich o tom nemá ani zdání. Akutní toxoplasmóza se projeví podobně jako chřipka, pak se přesune do trvalého latentního stadia. Toxoplasa se může množit jen v trávicím traktu kočkovitých šelem, proto roli mezihostitelů hrají především hlodavci. Těm prvok udělá v hlavě nepořádek a nutí je se vystavovat nebezpečí v podobě střetnutí s hladovou šelmou. Když už se toxoplasma dostane do lidského mozku, i zde umí způsobit neplechu. Kočka člověka nesežere, ale kdo je pro lidi největší agresor? Opět člověk! A tak podle výzkumu českých vědců z Přírodovědecké fakulty UK cizopasník způsobí to, že jeho hostitel se promění v beránka, který na sobě nechá od jiných dříví štípat. Lidem s latentní toxoplasmózou hrozí až čtyřikrát vyšší riziko dopravní nehody. Jiné studie pak upozorňují na možnou souvislost toxoplasmózy s Parkinsonovou chorobou.

3
Naegleria fowleri číhá v kontaminované vodě.

Byť se člověk cítí pánem tvorstva, stačí pár prvoků, aby jej poslali zpátky na pevnou zem. Jeden z takových prvoků se jmenuje Naegleria fowleri. Zatímco toxoplasma v mozku jen tak přežívá, byť jej částečně ovlivňuje, je Naegleria fowleri mnohem zákeřnější. Ne nadarmo jí biologové přezdívají mozkožravec. Tato améba je extrémně nebezpečná, vždyť její útok nepřežije 98 % nakažených lidí. Do útrob člověka se dostává skrze dýchací cesty při koupání v kontaminované vodě. A pak už tvrdě míří za svým cílem a tím je… Ano, mozek. Prvok se totiž živí neurony, a to na lidské nervové soustavě musí zanechat nějaké stopy. Objeví se bolesti hlavy, nevolnost, zvracení. Jak nervové buňky mizí, postiženého pronásledují halucinace a vážné psychické problémy. Smrt pak na sebe nenechá dlouho čekat… Naštěstí jsou tyto případy velmi vzácné, ročně by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Avšak pozor, nejedná se o parazita, který by byl charakteristický pro vzdálené tropy. K největší světové epidemii, kde hlavní úlohu tato nebezpečná améba sehrála, došlo v 60. letech minulého století v Československu. Zahynulo tehdy 16 lidí, kteří se nakazili v krytém bazénu v Ústí nad Labem…

4
Tasemnice se může uhnízdit i v mozku.

Mít v sobě tasemnici není rozhodně nic, co by člověk vyhledával. Tasemnice se obvykle uhnízdí v trávicí soustavě, ale občas vleze i jinam. Třeba do mozku! Bylo zaznamenáno několik případů, kdy tasemnice v lidské hlavě dorostla do slušné délky deseti centimetrů. Nebezpečné jsou pro mozek i virové infekce. Lymskou boreliózu i encefalitidu přenáší klíště obecné. Lymská borelióza má inkubační dobu tři až 30 dnů. Varovným signálem je červený flek v místě přisátí parazita. Skvrna se postupně rozšíří na velikost minimálně pět centimetrů a uvnitř zbělá. Onemocnění má celou řadu průvodních projevů přes neurologické, kožní až po kloubní. Očkovací látka zatím neexistuje, v počátečním stádiu je však nemoc léčitelná antibiotiky. Aby klíště přeneslo borelie na člověka, musí sát mnoho hodin. Pokud se tedy podaří nalézt klíště brzy po zakousnutí a odstranit je, tak se velmi pravděpodobně nákaza nepřenese.

5
Srovnání velikosti napitého a prázdného klíštěte.

To na encefalitidu očkování existuje, a to je také jediná obrana proti této nemoci. Encefalitida je akutní virové onemocnění postihující nervovou tkáň. Častěji, přibližně jedenapůlkrát, onemocní muži než ženy. Nejohroženější jsou lidé nad 50 let. Nejvíce lidí onemocní v červenci, avšak stále častěji, a to již skoro ve čtvrtině případů, nástup nemoci přichází i v jarních či podzimních měsících. Nemoc má dvě fáze. Zprvu se objeví typické chřipkové příznaky jako teplota, bolest svalů, kloubů a hlavy. Asi u 10 % lidí se s odstupem projeví nejrůznější neurologické příznaky, například ostré bolesti hlavy či závratě. Umírá jedno až dvě procenta nakažených, opět třikrát častěji muži než ženy.

Foto: wikipedia, lifedaily, latimes, a1pestcontrol
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …