Skip to content

Vnitřní život střeliva je fascinující záležitost!

Do ticha ulice práskne výstřel. Během několika milisekund se do masa prožere náboj s dutou špičkou. Jak se tkáň trhá, tlak zevnitř projektilu tlačí stěny ven – zvětšuje se průměr. Střela odevzdá cíli veškerou svou energii.

Pro konstruktéry představuje vnitřní život střeliva fascinující záležitost s dokonalými tvary. Lékařům zase asociuje extrémní ničivou sílu. Každý rok na celém světě střely zdevastují lidské tkáně u více než 1 000 000 osob – jako kdyby rok co rok kulky vybily kompletně celou Prahu.

1
Platí úměra, že čím menší má střela průměr při téže rychlosti, tím vyšší je její průraznost.

Energie

Skoro každá vypálená střela nabere rychlost díky plynům. Střele udělí kinetickou energii nejrůznější proměnné v závislosti na kalibru zbraně, délce hlavně, tlaku plynu, ale hlavně na samotném tvaru kulky. A taková střela předává cíli energii, která se měří v joulech. Myslíte si, že je důležitější faktor hmotnosti střely než rychlost? Tak myslíte špatně… Při vývoji jde o to zkonstruovat střely z lehčích materiálů, které by ale byly co možná nejrychlejší.

3
Devět z deseti profesionálních zabijáků doporučuje náboje .22 s expanzivní dutinou (5,58 mm). To znamená, že se v těle rozerve jako klobouky houbiček, a tím způsobí masivnější krvácení.

Zákon energie

Byl to Hollywood, který zdeformuje povědomí o tom, jak to vypadá při výstřelu a zásahu ve všech svých důsledcích. Účinek střel ve filmech je nestoudně přehnaný. Už veleslavný fyzik Isaac Newton (1643–1727) v omezené době 17. století pochopí, že stejná síla, která je vyvinuta na cíl, musí, a taky že působí, při zpětném rázu na střelce. Takže jestliže kulky akčních hrdinů odhazují nepřátele po scéně, museli by po ní lítat i sami hrdinové. To je zákon energie.

 

4
Náboj se skládá z projektilu (1), nábojnice (2), zápalky (3) a výmetné náplně (4).

Příběh Dum Dum

A energie je taky tím, co dělá střelu střelou. Dřív byla jedinou municí kule, jenže časy se mění. Na konci 19. století Britové v Asii odrážejí jednu vzpouru za druhou a vojáci si stěžují, že jejich hladké, oplášťované a válcové střely s oblou špičkou a úsťovou rychlostí 570 m/s sice provrtají nepřítele, ale to je tak všechno. Jsou až moc průrazné, jsou až moc stabilní, jako je stabilně vysoká hladina adrenalinu vzbouřenců, kteří i po zásahu pokračují dál. V roce 1896 britský kapitán Neville Sneyd Bertie-Clay (1887–1938) poradí vojákům, aby si začali špičky střel pilovat, protože takhle doma lovil vysokou. Svět pozná efekt destrukce lidského těla. Příběh se stane v Indii, ve městě Dum Dum nedaleko Kalkaty, kde dodnes stojí Brity postavená továrna na výrobu munice. A taky se celý svět naučí používat výraz dum-dum jako ekvivalent pro smrtící tříštivé střely s devastujícím účinkem.

 

 

Foto: Shutterstock, youtube
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …