Skip to content

Víme, jak bude vypadat doprava za pár let!

Tento článek je reklamním sdělením

Vždy se šířily vzduchem: kouřovými nebo vlajkovými signály, majáky, poštovními holuby, telegrafem, teď družicemi. Ovlivňují naše životy víc, než si připouštíme, protože nic není důležitější než informace…

Na informacích – správných a včasných – stojí a padá svět. Jsou proměnné a dají se ohýbat, dají se číst, sbírat, analyzovat a opětovně rozesílat. Už dnes žijeme v pavučině neviditelné sítě informací. Shora na Zemi padá družicová komunikace, na zemském povrchu se šíří pozemní vysílání, jsme uprostřed mobilní sítě. Mezi sebou komunikují vlaky, lodě, letadla a začínají komunikovat auta. Máme metropolitní síť, systém určování polohy a navigace (GPS, Galileo), dopravní značky, wi-fi, asistenční služby a chytřejší auta adaptivní regulátor jízdy (viz titulní infografika). Žijeme v obrovské množině informací a v budoucnu bude ještě hustší. To všechno zastřešuje ITS.

Systém, který to spočítá

2. „Podstata systémů ITS spočívá v práci s daty a informacemi,“ říká Dr. Martin Pichl, vedoucí Odboru ITS MD ČR.
„Podstata systémů ITS spočívá v práci s daty a informacemi,“ říká Dr. Martin Pichl, vedoucí Odboru ITS MD ČR.

ITS – tři slova, která znamenají víc, než se zdá. Z angličtiny to můžeme přeložit jako Inteligentní dopravní systém nebo se jim také říká dopravně-telematické systémy (telekomunikace + informatika) a rozvíjejí se v rámci Evropy už skoro čtvrtstoletí. „Podstata systémů ITS spočívá v práci s daty a informacemi, v jejich zpracování a v jejich výměně mezi dopravním prostředkem, prvkem na dopravní síti a řídicím centrem. V ideálním případě pojedete po dálnici, auto za vás vyhodnotí nebezpečí a pošle informace vozidlům v nejbližším okolí a do centrály, která pak informuje ostatní,“ vysvětluje nám Dr. Martin Pichl, šéf oddělení inteligentních dopravních systémů na Ministerstvu dopravy ČR, kam ITS spadá. 

Auta si budou povídat

Velín. K odebírání příslušných dat je nutné vytvořit Národní přístupové místo, odkud se budou standardizované informace šířit dál.
Velín. K odebírání příslušných dat je nutné vytvořit Národní přístupové místo, odkud se budou standardizované informace šířit dál.

Jejich práce není možná vidět, protože se nestaví žádná hmotná infrastruktura, přesto už 25 let Evropská unie buduje takzvané celoevropské služby. Tím se řidič z Rumunska neztratí ve Švédsku a Španěl nezabloudí v Polsku, a hlavně se termíny sjednocují a data vyměňují ITS je takový domov pro všechny další evropské dopravní programy, takže zastřešuje i třeba systémy založené na vzájemné spolupráci (Kooperativní inteligentní dopravní systémy; C-ITS). V tomto případě je základní myšlenkou předávat si informace mezi sebou. Tedy mezi auty nebo mezi auty a zařízením umístěným podél silnice anebo do řídicího centra. „Spojení je vytvořeno prakticky hned, jde o vzájemnou kooperaci, díky těmto informacím mohou řidiči včas zareagovat na varování před nebezpečím. Představte si situaci, kdy projedete třeba olejovou skvrnou. Vy si ani ničeho nemusíte všimnout, ale senzory auta vyhodnotí moment jako rizikový a systém varuje další vozidla za sebou. Ostatní řidiči obdrží informaci na displeji palubního počítače nebo navigace, že se mají připravit na mimořádnou situaci,“ doplňuje Pichl.

Podobných příkladů jsou stovky. Stavební uzavírky, nehody, kalamitní stavy, povodně, kolapsy v dopravě. Všechno je to o informacích a vše zastřešuje ITS. „Kooperativní systémy ITS budou nejrychlejším způsobem, jak vyjádřit informace nebo pokyny rychle, úsporně a srozumitelně,“ doplňuje Zoltán Horváth z oddělení inteligentních dopravních systémů Ministerstva dopravy ČR.

Fenomén automatizace

4. Nově vyráběné automobily generují během jízdy obrovské množství dat. Tato data mohou být využita k nejrůznějším službám pro řidiče, ale především ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. „Chytrá“ silnice komunikuje přes družice s autonomními vozidly, které nepotřebují řidiče. To není sci-fi, ale otázka jen několika let.
4. Nově vyráběné automobily generují během jízdy obrovské množství dat. Tato data mohou být využita k nejrůznějším službám pro řidiče, ale především ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. „Chytrá“ silnice komunikuje přes družice s autonomními vozidly, které nepotřebují řidiče. To není sci-fi, ale otázka jen několika let.

Třebaže mozek si pořád ještě uchovává pozici nejsložitějšího „zařízení“ v přírodě, pozornost už tak dokonalá není. Naše periferní vidění se kvalitou blíží optice mobilu z roku 2000. Kolik myslíte, že dokážete vyhodnotit podnětů za jednu sekundu? Pět, deset? Mercedes S 500 Intelligent Drive umí 25 momentů okolí za sekundu do vzdálenosti 200 metrů, a proto tohle auto umí jezdit samo. A to ještě nekomunikuje s okolím. Brzy si ale budou auta povídat standardně – právě o to se také stará ITS. Automatizace není jen doménou silniční dopravy. Kolejová vozidla mají oproti automobilům výhodu, že je dopravní cesta nejen nese, ale i vede. Už od roku 1991 je na české železniční síti nasazován systém automatického vedení vlaku. 

2020 – rok revoluce

Za nejrizikovější faktor v provozu na silniční síti se jednoznačně považuje člověk. Může až za 80 procent nehod a úmrtí. V budoucnu se to změní. Už dnes existují inteligentní systémy, které pomáhají s brzděním, jízdou na sněhu, mrtvým úhlem, s klesáním, s parkováním. Technika uhání mílovými kroky dopředu a ani dnes si nedovedeme plně představit, co bude v roce 2020 možné. Součástí běžného provozu mají být auta, která budou nejenom spolu komunikovat, ale i řídit sama. Letos to nebude, příští rok také ne. Ale od sezony 2020 se k tomu svět přiblíží, alespoň u značky Volvo. K ní se pomalu přidávají i Němci a vše zastřeší práce Evropské unie.

FOTO A INFOGRAFIKA REINHARD MAYR - ASFINAG 2015 A ARCHIV MD ČR
Tento článek je reklamním sdělením
Právě v prodeji
Sdílej!
Další články z rubriky Zajímavosti Zobrazit více …