O užitečnosti psů není třeba vést dlouhé diskuze. Psi fungují jako záchranáři, pomáhají handicapovaným, podporují nemocné a v neposlední řadě jsou skvělými kamarády. Ovšem, zdá se, že moderní lidé vděčí psům ještě za mnohem více. Totiž za svou existenci.
Kdyby před 100 000 lety existovala sázková kancelář, která by se rozhodla vypsat sázky na to, který druh se na naší planetě stane dominantním, neandertálci by měli zřejmě hodně nízký kurz. Homo neanderthalensis se totiž zdál být velmi odolným druhem.
Nedělalo mu problém přežít doby ledové, byl schopen používat jazyk i nástroje, jejich společenství byla svázána citovými pouty, jak o tom svědčí nalezené hroby, a zvládali i základní hygienické návyky. Některé nálezy totiž naznačují, že si neandertálci čistili zuby.
Přesto, téměř ze dne na den, historická stopa člověka neandertálského končí. Druh, který obýval velkou část Asie a Evropy, z dějin mizí někdy v době před 35 000 lety. Několik posledních kmenů přežívalo ještě poté, ale jejich počty nebyly významné.
Objevil se totiž nový konkurent a to homo sapiens, který do evropských končin přišel z afrického kontinentu. Naši přímí předci se sice tu a tam s neandertálci křížili, ale spíše s nimi vedli nelítostnou válku.
A hlavně, oba druhy byly konkurenty v boji o zdroje. Na straně moderních lidí však bylo několik předností. V první řadě to bylo lepší zvládnutí řeči. Homo sapiens tak mohl lépe spolupracovat.
A podle americké antropoložky Pat Shipmanové měl ještě jednu výhodu. Tato výhoda byl chlupatá a čtyřnohá. Ano, homo sapiens měl k dispozici psí pomocníky.
Shipmanová tvrdí, že pes hrál v pradávných dějinách lidského rodu mnohem důležitější roli, než se dosud mohlo zdát. Nejen, že byl dobrým lovcem, ale vzhledem ke své síle sloužil i jako dopravní prostředek.
Vysoké a téměř čtyřicetikilové zvíře bylo schopno utáhnout i větší náklad, se kterým by samotní lidé měli dost problémů. Soužití člověka a psa se ukázalo jako více než šťastné. Pes se naučil nejen povely, ale uměl rozeznávat i výraz lidských očí.
Tudíž jejich spolupráce při lovu byla velmi efektivní. Homo sapiens byl díky psům mobilnější a také nemusel při lovu vydávat tolik energie. K potravě se tedy dostával snadněji.
A to, co ušetřil, mohl věnovat boji se svými přímými konkurenty neandertálci, kteří naopak při shánění jídla museli vynaložit mnohem více sil.
