Skip to content

Tajemství české královny: Proč pohřbili Marii Terezii bez srdce?

Z čela pohřebního průvodu se oddělí muž a zaklepe na bránu Kapucínské krypty. „Kdo žádá o vstup?“ ozve se otázka. Teprve až muž na otázku odpoví jenom „Marie Terezie, ubohá hříšnice,“ mnich připustí, že mrtvou zná a otevře bránu. 

Stejně jako všechny události na vídeňském habsburském dvoře, i pohřby zde mají svoje přísně dané rituály.  Když 3. prosince 1780 dozní poslední tóny zádušní mše v katedrále svatého Štěpána, pohřební průvod s rakví zesnulé Marie Terezie (1717–1780) se vydá na cestu Vídní. Prochází okružní třídou a dál kolem císařského sídla v Hofburgu. Potom se vydá ke Kapucínské kryptě na Neuer Marktu. Zaklepe u zadního vchodu. Když mnich dostane na svoji třetí otázku konečně správnou odpověď, pustí průvod dovnitř.

Budova kapucínského kláštera s kryptou vzniká během pouhých deseti let. Událost položení základního kamene si 8. září 1622 dokonce nenechá ujít ani sám rakouský císař Ferdinand I
Budova kapucínského kláštera s kryptou vzniká během pouhých deseti let. Událost položení základního kamene si 8. září 1622 dokonce nenechá ujít ani sám rakouský císař Ferdinand I.

Příliš mnoho rakví

Klášter s hrobkou tu v době Mariiny smrti stojí už téměř 150 let. V roce 1617 ho založila Anna Tyrolská (1585–1618), manželka císaře Matyáše Habsburského (1557–1619). Její ostatky i s ostatky jejího manžela sem přenesli v roce 1633, hned po skončení stavebních prací. Brzy je tu tolik rakví, že se prostor habsburské rodové hrobky musí rozšiřovat. Hned několikrát, nejvýznamněji v letech 1701–1720.

Rozšíření krypty je dokončeno za císaře Karla VI. (1685–1740) v roce 1720. Jeho sarkofág společně vytvářejí sochaři Nikolaus Moll (1676–1754) a Johann Georg Pichler.
Rozšíření krypty je dokončeno za císaře Karla VI. (1685–1740) v roce 1720. Jeho sarkofág společně vytvářejí sochaři Nikolaus Moll (1676–1754) a Johann Georg Pichler.

Dílo dvorního oblíbence

Cínový sarkofág pro Marii Terezii a jejího manžela zhotoví dvorní cínař Ferdinand Baltazar Moll (1717–1785), oblíbenec panovnice. Stane se vůbec nejslavnějším tvůrcem habsburských pohřebních schránek. Pochází ze známé cínařské rodiny – na tvorbě sarkofágu pro Mariina otce Karla VI. (1685–1740) se podílel už jeho starší bratr Nikolaus Moll (1676–1754). Do Kapucínské hrobky v prosinci 1780 míří ale jen nabalzamované tělo Marie Terezie bez vnitřních orgánů. Její srdce nalezne poslední útočiště v Hrobce srdcí ve vídeňském augustiniánském kostele, další vnitřnosti jsou uloženy v měděných nádobách a ocitají se ve Vévodské hrobce ve svatoštěpánském chrámu.

U příležitosti 60. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. (1830–1916) na trůn vzniká v roce 1908 jako součást Kapucínské krypty jeho hrobka s přilehlou kaplí.
U příležitosti 60. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. (1830–1916) na trůn vzniká v roce 1908 jako součást Kapucínské krypty jeho hrobka s přilehlou kaplí.

Odpočinek pro 146 Habsburků

Tato tradice odděleného pohřbívání těla a orgánů se mezi Habsburky udržuje v letech 1654–1878. Je to záležitost prestiže. I další vídeňské svatostánky kromě kláštera kapucínů se totiž chtějí pochlubit, že patří k místům posledního odpočinku členů císařské dynastie. V Kapucínské kryptě dnes odpočívá 146 Habsburků, z toho 12 císařů a 19 císařoven.

Všechny kovové sarkofágy v kryptě ukrývají uvnitř dřevěné okované rakve se dvěma zámky. Jeden klíč dostanou dostanou kapucínští mniši, druhý skončí ve vídeňské dvorní klenotnici.
Všechny kovové sarkofágy v kryptě ukrývají uvnitř dřevěné okované rakve se dvěma zámky. Jeden klíč dostanou dostanou kapucínští mniši, druhý skončí ve vídeňské dvorní klenotnici.
Foto: wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …