Skip to content

Tajemná svatyně: Kdo postavil bulharské Machu Picchu?

Více než jedno století hledali archeologové marně místo, kde stával slavný Dionýsův chrám, jehož objev považovali za rovnocenný objevení Troji nebo Mykén.

Díky novým objevům bulharských archeologů se zdá, že je záhada Dionýsova chrámu rozluštěna.

Bulharský Perperikon je největším megalitickým sídlem v celé Evropě, které lidé využívali už 5000 let před naším letopočtem.
Bulharský Perperikon je největším megalitickým sídlem v celé Evropě, které lidé využívali už 5000 let před naším letopočtem.

Chrámový komplex

Měl by se nacházet v centru obří megalitické pevnosti Perperikon ve východních Rodopech, 20 kilometrů severovýchodně od města Kardžali. Mnozí tento skalní komplex nazývají bulharským, nebo dokonce evropským Machu Picchu a je největším megalitickým sídlem v celé Evropě, které lidé využívali už 5000 let před naším letopočtem. Nejvíce se ovšem proslavilo počátkem našeho letopočtu, kdy zde žil bojovný národ Thráků uctívající boha Dionýsa.

Význam Perperikonu s jeho 7000 let starou historií začal být odkrýván teprve v roce 2002, kdy zde byly zahájeny rozsáhlé vykopávky financované Evropskou unií a UNESCEM.
Význam Perperikonu s jeho 7000 let starou historií začal být odkrýván teprve v roce 2002, kdy zde byly zahájeny rozsáhlé vykopávky financované Evropskou unií a UNESCEM.

Pramen antických proroctví

Dionýsův chrám byl podle antických dějepisců sídlem orákula, tedy věštce, jehož proroctví se stala v dějinách klíčovými pro mnohé z tehdejších panovníků. Právě od oltáře tohoto chrámu pocházela klíčová proroctví, z nichž první předpovědělo vítězství a slávu pro Alexandra Makedonského a druhé, o několik století později, předurčilo moc a slávu prvnímu římskému císaři, Gaiu Juliu Caesarovi.

Skalní ostroh, na kterém Perperikon stojí, byl sídlem náboženských kultů už v 5. tisíciletí př. n. l., kdy zde tehdejší pohané uctívali kult boha Slunce.
Skalní ostroh, na kterém Perperikon stojí, byl sídlem náboženských kultů už v 5. tisíciletí př. n. l., kdy zde tehdejší pohané uctívali kult boha Slunce.

Žádní barbaři

Už před počátkem našeho letopočtu se dočkal Perperikon mohutného rozkvětu. Vyrostly zde nové hradby chránící celé skalní město s paláci, vodovodním systémem, dlážděnými ulicemi a náměstími, jehož výstavnost a vymoženosti byly v přímém rozporu s údajným barbarstvím Thráků, o kterém se zmiňují antičtí historici. V roce 378 n. l. sice zničil Perperikon mohutný požár. Byl ale tak cenný, že se během několika let podařilo město obnovit. Nakonec jej koncem 14. století dobyli osmanští Turci, kteří jej srovnali se zemí.

Vykopávky v pohřebištích ukazují, že zdejší skalní pevnost byla nejspíše i sídlem králů a byla i kultovním centrem orfismu.
Vykopávky v pohřebištích ukazují, že zdejší skalní pevnost byla nejspíše i sídlem králů a byla i kultovním centrem orfismu.

Jeden z divů světa

V současnosti sláva starověkého Perperikonu bleskově stoupá, a to v souvislosti s nedávnými archeologickými nálezy. Archeologové zde objevili artefakty pocházející z období krétsko-mykénské civilizace. Podle všech známek bylo v době uctívání Dionýsa místo stejně významnou věštírnou jako Delfy. Nové nálezy také dokládají, že v antice zde stál monumentální chrámový komplex zasvěcený Dionýsovi s akropolí a rozsáhlými kryptami.

Foto: bulgariatravel.org, wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství Zobrazit více …