Skip to content

Speciální jednotka na hledání výbušnin: Zabrání kobylky terorismu?

Vědci z washingtonské univerzity přišli se zbrusu novým řešením, jak se vypořádat s bombami a výbušnými náložemi, ukrytými v budovách, pod zemi, v autech či v zavazadlech. Nasadí na ně kobylky. Ty mají úžasně vyvinutý čich a dokážou rozlišit miliony nejrůznějších vůní.

Do doupěte, kde teroristé zrovna sestrojují smrtící bombu, vlétne kobylka a nepozorovaně se usadí na okně. Nikdo si jí nevšímá a přitom se na pultě vzdáleného operátora protiteroristické jednotky rozsvítí červené světlo. To je modelová situace, s jakou se možná budou vojenští i policejní pyrotechnici již brzy setkávat i v praxi.

|Protiteroristické jednotky by mohly detekovat výbušniny mnohem rychleji než dříve.

Překonají psy i roboty

Podle vědců mají kobylky v tykadlech obrovské množství přírodních senzorů a navíc jejich mozek dokáže pachové vjemy zpracovat v řádu milisekund, v čemž překonávají i vycvičené psy. Vycvičené kobylky jsou také mnohem výkonnější a samozřejmě levnější než složité robotické systémy na hledání bomb. Navíc se bez problémů dostanou do jakýchkoliv stísněných prostorů a mohou nepozorovaně slídit i v budovách.

Kobylky s baťůžkem na zádech

Proč znovu vynalézat kolo, když stačí využít biologický materiál, který máme k dispozici“, tvrdí profesor Baranidharan Raman, vedoucí týmu pracujícího na výzkumu. O využití živých kyborgů má zájem především armáda, která na něj uvolnila v přepočtu téměř 19 000 000 korun. Kobylky mají své pachové senzory umístěné na tykadlech a dokážou jimi rozlišit jednotlivé vůně i v prostředí naplněném směsí tisíců jiných zápachů. Příroda je sice výborně vybavila, ale bez pomoci vědců a složitého propojení mozku kobylek s miniaturními přístroji, by nám to moc nepomohlo. Výzkumný tým už vyvinul miniaturní elektrody, které se implantují do mozku kobylek. Ty budou snímat změny v elektrické aktivitě mozku kobylek a předávat údaje do miniaturního vysílače, umístěného na zádech hmyzu.

miniaturní batůžek na zádech obsahuje veškerou elektroniku.

Červená znamená nebezpečí

Údaje z vysílače se budou bezdrátově přenášet k operátorovi, který ihned uvidí, zda je ve zkoumané prostoru přítomná výbušnina, nebo ne. Dokud na její pachovou stopu kobylka nenarazí, svítí operátorovi zelená dioda, jakmile zaznamená stopu výbušniny, rozsvítí se červená. Jednoduché a účinné. Protiteroristická jednotka spolu s pyrotechniky může ihned vyrazit. Biologické systémy pro snímání pachů jsou podle vědců mnohem složitější a výkonnější, než můžeme kdy dosáhnout jen pomocí techniky. Ani ten nejdokonalejší robot nezvládne rozlišit tolik jemných pachů, jako právě kobylky.

Měří změny v mozku

Vědecký tým pracuje na úkolu již několik let a studuje zejména způsob, jakým kobylky dekódují různorodé pachy a jak se přitom mění jejich mozková aktivita. Umožňuje jim to relativně jednoduchý mozek tohoto hmyzu. Největším problémem bylo sestrojit miniaturní elektronické součástky s nízkým výkonem pro sběr, záznam a přenos dat. Takové přístroje nesmí nijak kobylky omezovat v pohybu a musí být schopné běžného pohybu i činnosti. Je téměř neuvěřitelné, že se jim podařilo vyrobit čidla, tenčí než lidský vlas, vhodná pro napojení do mozku kobylek.

Hmyz na dálkové ovládání?

Vědci museli vyřešit i problém, jak kobylky nasměrovat co nejpřesněji na správné místo. K tomu má sloužit relativně jednoduchý systém dálkového ovládání. Ten spočívá ve speciální úpravě jejich křídel. Ta budou pokryta jakýmsi“ tetováním“ v podobě slaboučkého nánosu biologického nanomateriálu na bázi přírodního hedvábí, schopného převádět světlo na teplo. Operátor tak bude kobylky ovládat prostřednictvím laseru. Namíří-li jej na pravé křídlo, poletí kobylka doprava, zaměření na levé křídlo ji přinutí zatočit doleva.

Nanomateriál by se měl postarat o ovládání kobylek na přesně určená místa.

Do akce již letos

Hedvábné „tetování“ s velmi hustou strukturou nanosenzorů má také shromažďovat vzorky těkavých organických látek, které se budou vyskytovat v blízkosti kobylky. To by umožnilo operátorovi provádět kontrolní analýzu chemického složení sloučenin, nacházejících se ve zkoumaném prostředí. Výzkum podle zveřejněných zpráv pokročil natolik, že je v závěrečné fázi a první, takto upravené kobylky by mohly do akcí vyrazit již koncem tohoto roku.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …