Skip to content

Rakouský špion Alois Musil: Pomohl svými mapami nepříteli k vítězství?

„Proč právě v Přední Asii vznikla víra v jednoho Boha? Jak to, že se z ní vyvinula tři nejvýznamnější náboženství na světě, židovství, křesťanství a muslimství?“ přemítá mladý kněz Alois Musil. Místa, kde zrodila víra, ho zlákají natolik, že vyráží do neznámého světa.

Mladý kněz Alois Musil (1868–1944) chce zkoumat víru v samotné její kolébce. O podporu žádá přímo Českou akademii věd v Praze. Díky vlivu orientalisty Rudolfa Dvořáka (1860–1920) a politika Františka Ladislava Riegera (1818–1903) ji také získá. Vyráží na výpravu do Arábie, během které se od rakouského důstojníka Ing. R. Lendla učí základy mapování terénu. Při svém putování se setkává s polobeduíny Čaabnuy a jejich náčelníkem Mhammadem. Vyslechne jeho vyprávění o překrásném pouštním zámku v Kusejr Amře v údolí Butum. V zámku se prý nacházejí překrásné obrazy. Od této chvíle se chce do Amry vydat. Neodradí ho ani to, že území, kde zámek leží, ovládá kmen Beni Sachr, který každého vetřelce zabije.

Pouštní zámek Kusejr Amra v údolí Butum ukrývá nádherné nástěnné malby z 8. století n. l.
Pouštní zámek Kusejr Amra v údolí Butum ukrývá nádherné nástěnné malby z 8. století n. l.

Zajatec ošetřuje náčelníka

Jakmile ale na jaře roku 1898 vyrazí na cestu, stane se něco nečekaného. „Jste zatčen,“ překvapí poutníka turečtí četníci a obviní ho ze špionáže. Následuje eskorta do Damašku, ale vězňovi se během cesty daří uprchnout, protože se výborně orientuje v poušti. Snaží se proniknout až k Amře a brzy se dostane do spárů kmene Beni Sachr. Ovšem když ošetří zraněného náčelníka kmene, otevře si cestu k přátelství. S kmenem Beni Sachr putuje jako jejich lékař a 8. června 1898 dosáhne svého cíle. V zámku Amra objeví nádherné nástěnné malby z 8. století n. l. Vyfotografuje si je, ale při přepadení o fotoaparát přijde.

Dvorní rada Joseph von Karabacek nejdřív Musilovi vůbec nevěří. Myslí si, že si své objevy vymyslel.
Dvorní rada Joseph von Karabacek nejdřív Musilovi vůbec nevěří. Myslí si, že si své objevy vymyslel.

Vědecká kariéra v troskách

Vrací se do Vídně, kam přiváží císařské akademii zajímavé umělecké předměty z Arábie. Mluví s akademiky o malbách. „Neexistují žádné mapy území ležícího východně od Mrtvého moře, proto si můžete o nějaké Amře vyprávět cokoli chcete,“ odmítne diskusi o jeho objevech dvorní rada Joseph von Karabacek (1845–1918). „Figurální nástěnné malby v muslimském světě neexistují. Nemáte-li žádný skutečný doklad ani fotografii, nemůžete vyvrátit podezření akademického kolegia, že jste si celý objev vymyslel jenom kvůli tomu, abyste se proslavil,“ říká Karabacek. Orientalistova vědecká pověst je v troskách. Teprve při druhé výpravě v roce 1900 přiveze důkazy v podobě fotografií. Vytvoří i mapy oblasti. Potom i Karabacek uzná svůj omyl.

Lavrence z Arábie se během 1. světové války stává Musilovým protivníkem při špionáži.
Lavrence z Arábie se během 1. světové války stává Musilovým protivníkem při špionáži.

Vyhrává nepřátelský vyzvědač

Perfektní znalost poměrů v Arábii a kartografické schopnosti předurčí Musila stát se v letech 1914–1918 během 1. světové války rakouským vyzvědačem. Do Arábie vyráží na tajné mise s cílem získat arabskou podporu proti Velké Británii a zároveň zvýšit rakousko-uherský hospodářský vliv v oblasti. Na druhé, dohodové straně fronty ovšem stojí naprosto rovnocenný protihráč, proslulý špion Lawrence z Arábie (1888–1935), který roku 1916 organizuje Araby proti Turecku. Zatímco ale Lawrence rozhodne 1. světovou válku na Blízkém východě v neprospěch Turků a proslaví se, o Aloisi Musilovi ví dnes jenom hrstka zasvěcenců. Přitom s pomocí jeho map arabské oblasti se během 1. světové války orientovali dokonce i samotní nepřátelští Britové a nejspíše i díky nim nakonec vyhráli…

Foto: wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti Zobrazit více …