Skip to content

Prvotřídní tužky z Čech: Obdivoval je i následník rakouského trůnu?

„Nedělej to, zkrachuješ,“ radí v roce 1888 přátelé majiteli tužkárny Franzi Hardtmuthovi, který chce svoji novinku uvést na trh za trojnásobek ceny, než je obvyklé. „Kvalita má svoji cenu,“ míní ale Franz a nedá si říct. Udělá dobře. Navzdory tomu, že lidé musejí sáhnout hlouběji do kapsy, po jeho tužkách v 19 různých stupních tvrdosti se jenom zapráší…

Rakušan Josef Hardtmuth (1758–1816) zakládá roku 1790 ve Vídni firmu, které dává jméno Koh-i-noor po slavném diamantu a navrch přidává i své příjmení. Společnost vyrábí stavební kameninu a právě díky ní přijde její majitel na postup, jak vyrobit kvalitní grafit do tužky – používá se stejná výrobní technologie jako pro keramiku. Tuhy tvoří směs grafitu a jílu v přesně určeném poměru. Díky tomu se čáry dělají měkce a s lehkostí. Josef totiž dobře ví, jak důležité jsou pro technické kreslení správné tužky. Sám má s technickým kreslením zkušenosti. Svůj vynález si Josef Hardtmuth v roce 1802 nechává zapsat na vídeňském patentovém úřadě, aby mu ho nikdo neukradl.

Rakušan Josef Hardtmuth objeví jak vyrobit opravdu dobrou tužku.
Rakušan Josef Hardtmuth objeví, jak vyrobit opravdu dobrou tužku.

Medaile sbírají jako korálky

Po jeho smrti podnik chvíli řídí jeho vdova a pak v zakladatelově práci úspěšně pokračuje syn Karel Hardtmuth (1804–1881). Právě on má v roce 1848 na svědomí stěhování firmy z Vídně do Českých Budějovic kvůli lepší dostupnosti surovin a dopravnímu spojení (koněspřežka České Budějovice-Linec). Od roku 1852 se do řízení firmy zapojuje i jeho syn Franz Hardtmuth (1870-1927). Jejich tužky získávají stále větší popularitu. Zástupci firmy nejednou vozí domů ocenění z mezinárodních výstav, medaile sbírají jako korálky. V roce 1855 slaví úspěch v New Yorku, o rok později v Paříži, v roce 1862 jsou z tužky Koh-i-noor nadšení i Londýně. Už tehdy nabízí firma dokonce čtyři typy tužek: umělecké, školní, kancelářské a pro volný čas. Proto v roce 1870 úplně ukončují výrobu kameniny a věnují se už jenom tužkám. Intenzivně zkoušejí nové druhy a vyplatí se to.

Továrna na výrobu tužek se v polovině 19. století přestěhuje do Českých Budějovic.
Továrna na výrobu tužek se v polovině 19. století přestěhuje do Českých Budějovic.

Po novince se zapráší

Uplyne sice ještě dost vody, než v roce 1888 spatří světlo světa proslulý model tužky 1500 Koh-i-noor, ale ukáže se, že právě tohle je trefa do černého. Do obchodů putují psací potřeby s označením B (black-černé, měkké) 1-8, F (firm-pevné) a HB (obě středně tvrdé) a H (hard-tvrdé) 1-9. I když stojí trojnásobek ceny co obyčejné tužky, rychle se rozkřikne, jak jsou kvalitní. Podle hesla „dobré zboží se prodává samo“ rychle mizí z pultů obchodů s papírenským zbožím.

S kvalitní tužkou je kreslení hračkou i pro malé děti.
S kvalitní tužkou je kreslení hračkou i pro malé děti.

Devatenáct stupňů tvrdosti

O svojí dokonalosti tužka zlatavé barvy přesvědčí v roce 1888 porotu jubilejní výstavy ve Vídni, kde tužka vzbudí pozornost i u samotného následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este (1863–1914). Získává zlatou medaili, jako první tužka na světě je totiž dostupná v 19 stupních tvrdosti! Později v roce 1910 už továrna chrlí asi 200 milionů tužek ročně a má přes 1800 zaměstnanců. Značení tužek podle Franze Hardtmutha se dodnes používá po celém světě.

Tuha je nejdůležitější součástí tužky. Existuje dokonce 19 tvrdostí.
Tuha je nejdůležitější součástí tužky. Existuje dokonce 19 tvrdostí.
Foto: wikimedia.org, encyklopedie.c-budejovice.cz
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …