„Lepší počasí na žně jsme si ani nemohli vybrat,“ prohodí sedlák spokojeně ke své ženě a pohlédne na modrou oblohu. Práce jim příjemně utíká. Blíží se poledne a část ženců proto otevírá košíky s nachystaným jídlem. Brzy se vystřídají. Nesmí ztratit ani minutu. Do večera musí být hotovo.    

Během středověku a na počátku novověku zemědělce ničí roboty na panském, vojenská služba a neustálé války. Nikdo proto nemá čas ani myšlenky na vyvíjení nových zemědělských nástrojů. Sedláci proto používají při sklizni ruční srpy.

„Běžně používanou technikou bylo žnutí obilí srpem doložené v neolitu pazourkovými srpy nebo srpy s dřevěnou čepelí a se vsazenými pazourkovými zuby,“ uvádí autor zemědělský odborník Karel Chotek.

Sekání srpem jako mužská práce

Základní podoba nástroje se neměnila dlouhou dobu. Během středověku je sekání srpem mužská práce, ženy si ji vyzkouší až v 18. století. Kosa je přitom známá už ve středověku, jenže než se rozšíří pro běžné použití, potrvá to téměř půl tisíciletí.

Moderní rezidence u rovníku Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř

rezidenceonline.cz

Každá někdy „potřebujeme“ Mluvit o potížích souvisejících s toaletou není vždy snadné. Jako by neměla močový měchýř každá žena. Jeho správná funkce může odrážet vaše celkové zdraví. Jak stárneme, mění se i močový měchýř. Elastická tkáň močového měchýře se stává méně pružnou, a měchýř najednou nedokáže pojmout tolik moči jako dříve. Musíte tedy chodit častěji na záchod. Navíc ochabuje stěna močového měchýře a svaly pánevního

nejsemsama.cz

Nejstarší obilné kosy pocházejí ze 13. století. Kosa znamená proti srpu velký pokrok, protože dokáže zvýšit produktivitu práce až osmkrát.

Kosy ušetří práci

Na velkostatcích se začíná běžně sekat obilí kosou až v 18. století. Nejvíc se užívá kosa s hrabicí, opatřená několika dřevěnými pruty.

„Když můj otec se sem dostál, tak v Borači ve žních se všechno obilí žalo srpem, což je práce velmi zdlouhavá, otec přinesl hrabice první do obce, pak se tak rozšířily, za čas je měl každý rolník,“ líčí kronikář J. Škorpík o příchodu téhle novinky na Moravu. Ovšem rolníci sekali kosami většinou až ve 2. polovině 19. století.

Ruční mlácení odpadá

Vyvíjí se ovšem i stroje, které mají rolníkům zjednodušit práci.

Mlátičku, zařízení sloužící k odstranění vnější slupky z obilných zrn představí v roce 1786 světu skotský strojní inženýr Andrew Meikle (1719–1811) Ruční mlácení díky tomu odpadá.

Čína vysílá SOS: Její města se propadají!

Nejhorší noční můry vědců se pomalu naplňují. Téměř polovina čínských měst se propadá, a to zejména kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Jen nejlidna

Zajímavé články najdete také na 21stoleti.cz

21stoleti.cz

Díky prvnímu samovazu, který v roce 1874 opouští brány továrny na zemědělské stroje Kanaďana Daniela Masseyho (1798–1856), už nejsou potřeba lidské ruce ani k vázání snopů.