Skip to content

Proč mrtvola Gottwalda změnila barvu?

Komunistický prezident Klement Gottwald. Po své smrti je balzamován, ovšem mumifikace se nepovede.

„Zčernal jim,“ šušká se po Praze na konci 50. let 20. století. Řeč je o mrtvole komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Při jejím balzamování se zkrátka cosi nepovedlo…

Hned po smrti československého komunistického prezidenta Klementa Gottwalda (1896 – 1953) padne rozhodnutí komunistických funkcionářů uchovat jeho tělo pro budoucí generace. Na pražském Vítkově vznikne v památníku Jana Žižky mauzoleum. Zaměstná 98 lidí, kteří mají na tehdejší dobu vysoké platy, náčelník mauzolea dostává 2600 Kčs, vedoucí směny si přijde na 1600 Kčs, laborantky na 1100 Kčs (průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance tehdy činí 1192 Kč).

Zázemí v Gottwaldova muzea na Vítkově. Hlídaly se zde různé parametry, například teplota či vlhkost vzduchu.
Zázemí v Gottwaldova muzea na Vítkově. Hlídaly se zde různé parametry, například teplota či vlhkost vzduchu.

Češi se ostatků nesmějí dotknout

Navzdory tomu, že o tělo pečují sovětští lékaři-specialisté, kteří mají zkušenosti s balzamováním mrtvoly komunistického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina (1870–1924), ostatky se jim rozpadnou. Nepomůže ani pravidelná údržba, při které se tělo pomyslně rozdělí na třícentimetrové čtverečky a do každého z nich se píchne injekce obsahující výživný roztok. Ze začátku mají na údržbu monopol Sověti, čeští lékaři se mrtvoly smějí dotknout až v roce 1955.

Původně byl památník s jezdeckou sochou Jana Žižky určený pro expozici husitství. Místo ní se zde až do roku 1962 nacházely Gottwaldovy ostatky.
Původně byl památník s jezdeckou sochou Jana Žižky určený pro expozici husitství. Místo ní se zde až do roku 1962 nacházely Gottwaldovy ostatky.

Nahradí tělo umělá maketa?

Když roku 1959 provádí tým pěti českých lékařů pravidelnou prohlídku ostatků, je zděšen. V závěrečné zprávě z akce 30. prosince 1959 suše konstatuje, že „v důsledku destruktivních pochodů dochází k uvolňování určitých látek, jež jsou transportovány k povrchu pokožky a působí pak pomalu postupnou, ale neodvratnou změnu barvy.“ Laicky řečeno, mrtvola černá. Lékaři vyměňují obě uhnívající nohy protézami, uvažují i o nahrazení celého těla maketou. Nakonec 20. března 1962 padne v politbyru UV KSČ rozhodnutí, že Gottwaldovy ostatky budou spáleny.

Pohled na Prahu, v popředí vrch Vítkov. Právě zde se nakonec našlo místo pro  prezidentovo tělo.
Pohled na Prahu, v popředí vrch Vítkov. Právě zde se nakonec našlo místo pro prezidentovo tělo.

Fiasko kvůli špatnému postupu

Co se při konzervaci Gottwaldova těla nepovedlo? Při balzamování je důležité zachovat od začátku přesný postup. Brzy po úmrtí je nutné z těla vyndat vnitřnosti a odstranit krev. Ta se nahrazuje speciálním roztokem, který se vpije do tělních tkání. Pokud se s tímto úkonem nezačne do pěti hodin po smrti člověka, není podle odborníků výsledek procesu jistý. V případě Gottwalda se tyto podmínky nepodařilo splnit.

Foto: wikimedia.org, nm.cz
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství Zobrazit více …