Skip to content

Proč komunisté v Rusku nahradili Ježíška dědou Mrázem?

„Dárečky ti přiveze děda Mráz na velikých saních,“ vysvětluje maminka Saša trpělivě svému synkovi Koljovi. Chlapeček si ale myslí svoje. Ať už je to Ježíšek nebo děda Mráz, kamarádi mu ve škole vysvětlili, že ve skutečnosti dárky nosí dospělí.

Po bolševické revoluci v roce 1918 se v SSSR ruší všechny svátky, které mají něco společného s náboženstvím. Chtějí, aby se na církev a její oslavy nadobro zapomnělo. Proto pravoslavné Vánoce spojené s oslavou Ježíše Krista (7/1 př. n. l. –29/36 n. l.) střídá děda Mráz. Přijíždí z Čukotky a na svých sáňkách tažených trojspřežím veze stromeček i dárky. Doprovází ho Sněhurka v kožíšku z bílých hranostajů.

Dominantní postavou sovětských Vánoc se po roce 1918 stane děda Mráz přijíždějící na saních z Čukotky.
Dominantní postavou sovětských Vánoc se po roce 1918 stane děda Mráz přijíždějící na saních z Čukotky.

Jíst se smí až po bohoslužbě

Předvánoční půst trvá od 28. listopadu do 6. ledna. Jíst se smí jenom večer po bohoslužbě, když vysvitne první hvězda. Teprve 6. ledna večer začíná hodování. K večeři nechybí kuťja, pšeničná nebo ječmenná kaše s rozinkami, medem, mákem a ořechy, a vzvar, kompot ze sušeného ovoce. Vzvar se jí běžně při narození dítěte, Kuťja je zase obvyklým pohřebním pokrmem, jde o symboly Ježíšova narození a smrti.

Sladká pšeničná nebo ječmenná kaše kuťja nesmí na vánočním stole chybět.
Sladká pšeničná nebo ječmenná kaše kuťja nesmí na vánočním stole chybět.

Strom symbolizuje život

Ostrojená jolka (stromeček) nechybí v žádné domácnosti. Symbolizuje strom života, který se vrací s nově narozeným Kristem. Svíčky připomínají duchovní světlo, jablka, sušené ovoce a ořechy zase věčnou hojnost. Na začátku 20. století děti objevovaly svoje dárečky pod polštářem, později se ale vžila tradice dávat je pod ozdobenou jolku.

Rozsvícený vánoční stromeček představuje život, který se vrací s narozeným Kristem.
Rozsvícený vánoční stromeček představuje život, který se vrací s narozeným Kristem.

Dvanáctidenní hodování

K předvánočnímu období jednoznačně patří koledníci. Zpívají písně o narození Krista a přejí tak lidem radost, štěstí a bohatou úrodu v příštím roce. Samotné vánoční hodování trvá 12 dní a na tabuli nesmí chybět 12 pokrmů, slaných i sladkých. Kromě kuťji a zvaru jsou to vareniky (taštičky z kynutého těsta), houby a dušená kapusta, jako zákusek se servíruje medový perník.

K předvánočnímu období v Rusku jednoznačně patří spousta koledníků.
K předvánočnímu období v Rusku jednoznačně patří spousta koledníků.
Foto: deviantart.com, wikimedia.org, hmarchive7.weebly.com, liveinternet.ru, gotovim-doma.ru
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …