Skip to content

Plísně jsou všude kolem nás: Které jsou jedlé a které jedovaté?

Plísně jsou nejrozšířenějším živým organismem na Zemi. Jsou kolem nás ve vzduchu a neustále je vdechujeme, jsou na povrchu celé řady předmětů denní potřeby a my si je dotekem přenášíme do organismu.

Mnohé plísně nám dokážou pořádně uškodit, jsou však některé, které můžeme bez obav i jíst.

Vědci odhadují, že na Zemi se může vyskytovat až 300 000 druhů plísní. Jedním z nich je i Penicillium, díky kterým jsme získali do medicinské výzbroje antibiotika.
Vědci odhadují, že na Zemi se může vyskytovat až 300 000 druhů plísní. Jedním z nich je i Penicillium, díky kterým jsme získali do medicinské výzbroje antibiotika.

Škodí i pomáhají

Většina forem plísní je pro náš organismus neškodná a některé s námi dokonce žijí celý život. Existuje však asi 10 druhů plísní, které nám mohou způsobit i závažné zdravotní problémy, jako jsou záněty průdušek nebo celého dýchacího ústrojí, alergie či zažívací problémy. Některé jsou tak agresivní, že se stačí jen párkrát nadechnout a na problémy máme zaděláno. Na druhé straně jsou zde plísně rodu Penicillium, díky kterým jsme získali do medicinské výzbroje antibiotika.

Některé plísně obsahují jedovaté mykotoxiny, které způsobují alergické reakce nebo dýchací obtíže. Velmi nebezpečné jsou i aflatoxiny způsobující rakovinu.
Některé plísně obsahují jedovaté mykotoxiny, které způsobují alergické reakce nebo dýchací obtíže. Velmi nebezpečné jsou i aflatoxiny způsobující rakovinu.

Nebezpečné mykotoxiny

Některé druhy plísní obsahují mykotoxiny, což jsou jedovaté látky, které způsobují alergické reakce nebo dýchací obtíže. Velmi nebezpečné jsou i aflatoxiny, o nichž už je dnes známo, že způsobují rakovinu. Mykotoxiny se vyskytují zejména na obilí a ořeších, ale lze je nalézt i v hroznové šťávě, celeru, jablkách a dalších potravinách.  Aflatoxiny zase napadají nejvíce kukuřici a podzemnici olejnou, což jsou známé arašídy. Jsou pravděpodobně nejznámější a nejprozkoumanější skupinou plísní, kterou už dnes dokážeme pomocí přístrojů snadno detekovat.

Modré plísně najdeme například uvnitř sýrů roquefortového typu či gorgonzoly. Vznikají obohacením sýra o plísně Penicillium roqueforti.
Modré plísně najdeme například uvnitř sýrů roquefortového typu či gorgonzoly. Vznikají obohacením sýra o plísně Penicillium roqueforti.

Které plísně jsou jedlé?

Jen velmi málo druhů plísní je skutečně jedlých, to znamená, že nezanechají žádné škodlivé následky, právě naopak, zlepšují chuť, vůni a kvalitu potravin. Jsou to například plísně používané při zrání sýrů. Ty mohou být buď uvnitř, nebo na povrchu sýra. Tzv. modré plísně najdeme například uvnitř sýrů roquefortového typu či gorgonzoly. Vznikají obohacením sýra o plísně Penicillium roqueforti. Sýry jako camembert či brie mají bílé plísně na povrchu. Neškodné jsou i plísně, které pokrývají některé typy, zejména jihoevropských trvanlivých salámů.

U bílého povlaku na dlouho zrajících salámech nevadí, pokud se dostane na povrch uzeniny. Stačí jen slupku jednoduše sloupnout.
U bílého povlaku na dlouho zrajících salámech nevadí, pokud se dostane na povrch uzeniny. Stačí jen slupku jednoduše sloupnout.

Jak s nimi zacházet?

Jemný bílý povlak například u salámů se sloupne spolu se slupkou, ale nijak nevadí, pokud se dostane na konzumovanou potravinu. Některé druhy suché šunky mají také na povrchu bílou plíseň. Tu se doporučuje před konzumací omýt. U tvrdých sýrů s plísní, ale například i u gorgonzoly je nejlepší odkrojit asi centimetrový okraj. Po odkrojení pečlivě omyjte nůž nebo použijte jiný, abyste nekontaminovali vnitřek sýra. Pokud se na těchto sýrech ukážou jinak zbarvené skvrny plísní, neměly by se už konzumovat, protože jde o nežádoucí druhy.

Foto: shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti Zobrazit více …