Skip to content

Originální dárek ke královské korunovaci? Kamenný most!

Stavební dělníci roku 1172 položí poslední kámen a je hotovo! Praha má stavbu, která nemá obdoby. Na kamenný most přes řeku Vltavu všichni vzhlížejí s obdivem – zatím znali jenom dřevěné. A světe, div se, nechala ho postavit žena! Judita Durynská, druhá žena českého krále Vladislava I., je neuvěřitelně podnikavá.

„Paní znamenité krásy, ducha neobyčejného a téměř mužského, mysli smělé a podnikavé, milovnice nauk a literatury, zběhlá v řeči latinské a ve věcech politických,“ tak popisují Juditu Durynskou (1135/1140 – asi kolem r. 1210), druhou manželku českého krále Vladislava I. (1110 – 1174) její současníci. Schopnostmi se před svým manželem nenechá zahanbit. Její ambice sahají mnohem výš, než jenom přikazovat služebným a strojit se na plesy. Když je Vladislav na cestách, s přehledem ho zastupuje ve státnických záležitostech.

Když český král vyrazí na válečné tažení, jeho manželka ho dokáže s přehledem zastoupit.
Když český král vyrazí na válečné tažení, jeho manželka ho dokáže s přehledem zastoupit.

Přísný stavební dozor

V lednu roku 1158 dostane český kníže Vladislav II. od císaře Svaté říše římské Fridricha I. Barbarossy (asi 1122 – 1190) královský titul. Stává se českým králem Vladislavem I. Čím oslavit tak významnou událost? Jeho manželce se příležitost nabízí sama. V minulém roce Prahu zasáhla velká povodeň, kdy běsnící Vltava smetla všechno, co se jí připletlo do cesty. Neušetřila ani dřevěný most, a tak mladá královna vymyslí velkolepý plán. Dává příkazy ke stavbě nového mostu. Najímá si pravděpodobně vlašského stavitele. Pavel Smrž z Muzea Karlova mostu o Juditě říká: „Ví se o ní, že dohlížela na stavbu mostu. Proto jsme nazvali most Juditin. V historických pramenech se o něm mluví jako o pražském nebo kamenném.“

Za pomoc v bitvě u Milána v roce 1158 získává český kníže Vladislav II. titul českého krále jako Vladislav I.
Za pomoc v bitvě u Milána v roce 1158 získává český kníže Vladislav II. titul českého krále jako Vladislav I.

Kamenný triumf

Judita si všechno hlídá. Kontroluje dílo, rodící se z temně červených pískovcových kvádrů, i jeho křemencovou dlažbu. Novotou svítící stavba měří celých 514 metrů, je široká 6,8 metrů a podpírá ji 27 oblouků. Trumfne i Řezno a Würzburg, kde jsou jediné dva kamenné mosty v tehdejší střední Evropě! Řezenský most je proti tomuhle se svými 310 metry a 16 oblouky pouhou dětskou hračkou. Peníze na stavbu Judita bere z králových válečných tažení. Kamenná nádhera vydrží 170 let. V únoru 1342 se jí, stejně jako její dřevěné předchůdkyni, stane osudnou velká voda.

Zachovalý oblouk mostu potvrzuje bytelnou stavbu. Osobně na ni dohlížela sama královna.
Zachovalý oblouk mostu potvrzuje bytelnou stavbu. Osobně na ni dohlížela sama královna.

Zvládli stavbu za tři roky?

Královniny schopnosti vychvaluje kronikář Vincencius Pražský (cca 1130 – 1167): „Co nade vše jest, dílo pražského mostu hlásá. Neboť co nikdo z knížat ani vévodů ani králů až do dob vaší vlády ani provésti, ba ani vymysliti nemohl a nedovedl, to vámi, slavnou paní naší, ve třech letech jest vykonáno.“ Je ale možné, aby most vznikl za tak krátkou dobu? Moc věrohodně to nezní, protože když po záplavě roku 1342 skončí v troskách, trvá slavnému francouzskému staviteli Matyášovi z Arrasu (1290 – 1352) osm let, než si poradí s jejich odklizením. I potom ale zbytky mostu, vyspravené dřevěnými lávkami, slouží pěším. A Karlův most, který v sobě skrývá nejeden kámen z Juditina mostu, se staví téměř půl století (v letech 1357 – 1402).

Na Juditině věži mostu se zachoval reliéf. Je jedním z mála svědectví o podobě mostu.
Na Juditině věži mostu se zachoval reliéf. Je jedním z mála svědectví o podobě mostu.
Foto: wikimedia.org, prazskypatriot.cz
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti Zobrazit více …